První český superhrdina se vrací v komiksu Jantarová komnata
Pérák – symbol odboje proti okupantům, první ryze český superhrdina, anebo jen městská legenda? Inu, od všeho trochu, a navíc ještě postava, která se stala nedílnou součástí české popkultury.
Petr Stančík převyprávěl jeho příběh, Petr Janeček o něm publikoval obsáhlou studii, dva komiksy mu věnoval i nestor české fantastiky Ondřej Neff. Na prkna, která znamenají svět, jej pak přivedli herci pražského Divadla VOSTO5. Do filmové historie se Pérák zapsal třináctiminutovým animovaným filmem Jiřího Trnky Pérák a SS. A to už v roce 1946.
Není proto divu, že se objevil jako host v komiksové sérii pánů Petra Macka a Petra Kopla Dechberoucí Zázrak. Stalo se tak v čísle 09 osmého srpna 2016. Následujících pět sešitů Dechberoucího Zázraku zabral Pérák místo hlavního hrdiny, a i když posléze sérii opustil, zanechal v srdcích autorů i čtenářů tak silnou stopu, že si vysloužil samostatný komiks. Ten vycházel na pokračování v časopise ABC a posléze pod perutěmi nakladatelství CREW v souborném vydání. Kniha se jmenovala Pérák – Oko budoucnosti. Nyní pod záštitou téhož vydavatelství vychází její přímé pokračování s podtitulem Jantarová komnata.
O tom, kterak Pérák ke svému protimagickému podkožnímu tetování přišel, se čtenáři dozvěděli ve výše zmíněném Dechberoucím Zázraku. Tam se také poprvé setkali s Pérákovým úhlavním nepřítelem a celoživotní nemesis majorem Vernerem.
Oko budoucnosti se pak točilo nejen kolem několika hrdinových drsných soubojů s další městskou legendou – kolaborantským sadistou Žiletkářem, ale především okolo majora Vernera. Ten jakožto šéf okultní společnosti Thule dostal za úkol získat pro Hitlera lebku mytické kněžny Libuše. Ta měla pomoci vládci Třetí říše nahlédnout do budoucnosti, případně zajistit vůdci vládu nad světem. Naštěstí je tu odboj a náš hrdina, aby Hitlerovu poskoku Vernerovi jeho plány překazili.
„Vernere! Tvoje ego bych chtěl mít. Pátrám po Jantarové komnatě.“ (str. 43)
Zatímco se Pérák zotavuje ze svých zranění v tajném úkrytu odboje, německá vojenská kolona odvezla vše, co se podařilo z trosek vlaku vydolovat. A zlotřilý Verner utekl i s kněžninou lebkou za Hitlerem na hrad Verstecktburg. Vedení odboje zatím jedná o spolupráci s organizací TAJNÝ MAGISTRÁT, jejíž představitelé mají ty zaručeně nejčerstvější informace o tom, kam a proč Thule vlakem převážela nejen lebku kněžny Libuše, ale také osmý div světa, velkolepou Jantarovou komnatu. „A co s ní?“ ptá se Pérák maskovaného zástupce MAGISTRÁTU. Odpověď je prostá: „Přisuzuje se jí moc manipulovat s jistými druhy energie, schopnými rozpoutat apokalypsu.“ Přestože by se Pérák na nějakou Jantarovou komnatu nejradši vykašlal, ví, že jeho další cesta povede právě za zdi Verstecktburgu. Jeho pomsta Vernerovi totiž ani zdaleka nebyla dokonána.
„Já fakt nedokážu udělat cokoliv bez kraválu…“ (str. 41)
Na Jantarové komnatě je skvělý její béčkový feeling s odkazy na brakovou literaturu. Ať už jde o „vyšlechtěného“ supervojáka Fosforáka, armádu wehrmachtu disponující tanky i letadly či futurologické vychytávky směle odkazující na poslední film jistého archeologa s bičem v ruce a kloboukem na hlavě. Druhou její předností je takřka nepřetržitá akce a Koplova dynamická kresba. Znovu musím zmínit filmy s Indianou Jonesem, jehož eskapády divoké Pérákovy souboje s tanky, letadly a nácky připomínají. Svůj díl na tom mají i často netradičně dělené panely na stránce a formát 215 x 280 mm.
„Co jsi to provedl?!“ „Jak to mám vědět?“ (str. 46)
Zatímco Oko budoucnosti sledovalo Pérákův přerod z ochránce slabých v drsného mstitele a Petr Macek neváhal ukázat také hrdinovu lidskou stránku (protože co si budeme namlouvat, stažení z kůže a pokusy na vašem zuboženém těle jsou jedna věc, ale když vám zabijí ty nejbližší, to už je úplně jiný příběh), v Jantarové komnatě už je z Péráka jen drsný mstitel bez špetky soucitu a to jej jaksi zbavuje lidskosti. Pravdou je, že v závěru knihy projde jakousi katarzí, ale pro hrdinu, který má lidi inspirovat, je to trochu málo. Stejně tak nedořešená dějová linie s MAGISTRÁTEM ve velkolepém finále, v němž se uzavřou všechny příběhy z předcházejícího grafického románu, má hořkou příchuť v jinak opulentní hostině.
Závěrečným moučníkem jsou pak bonusy, v nichž oba autoři představí první vstup majora Vernera na komiksovou scénu (stalo se tak v komiksu Dechberoucí Zázrak 5), a čtyři zmenšené perokresby. Oproti šesti stránkám věnovaným tomu, jak se tvořil Pérák, jimiž čtenáře autoři oblažili minule, je to jen taková jednohubka, i když samozřejmě chutná.
Vydala: CREW, 2021
Scénář: Petr Macek
Kresba/foto: Petr Kopl
Tisk: barevný
Vazba: pevná
88 stran / 299 Kč
