Ani horory, ani pohanství, kapelu Emerald Shine táhne hlavně samotná hudba

Emerald Shine je novojičínská skupina hrající fantasy metal, tedy tvrdou hudbu okořeněnou nástroji jako harfa, housle a flétny. Ve své tvorbě se inspiruje přírodou, fantastickými světy a bytostmi, což se odráží v textech písní i ve vyznění hudby samotné.

Kapela existuje od roku 2013. V lednu 2016 vydala debutové EP Beneath the Stars, v roce 2018 pak dlouhohrající debut Misty Tales a několik hudebních videí. Skupina v současné době aktivně koncertuje v ČR a okolních zemích a pracuje na nové tvorbě. Živě si je můžete poslechnout na HorrorConu od 17 hodin v Crossu na hudební stage.

Trochu jsme členy vyzpovídali.
Odpovídají: zpěvačka Leena, kytarista Dušan, houslistka Klára

Kdy a jak vás přepadla hudební múza?

Leena: V mém případě se to stalo někdy kolem roku 2010. Od té doby už mě neopustila. Průběžně se objevuje v různých více či méně očekávaných (ale i v naprosto neočekávaných) situacích, ať už na přednášce, při cestě MHD nebo třeba při pohledu z okna uprostřed rozbouřené deštivé noci.
Dušan: Múza mě přepadá většinou v noci, když se chci nechat přepadnout… slovy pana Svěráka: „Bez psaní se nic nenapíše“. Je potřeba začít a pak to jde. :)

Jak vnímáte pohanské svátky a inspirujete se některými?

Klára: Pohanské svátky mi přijdou na jednu stranu fascinující, ale na druhou stranu poměrně cizí. Vyrůstala jsem v čistě křesťansky založené rodině, takže kromě barvení velikonočních vajíček jsem se žádných rituálů nikdy neúčastnila.
Dušan: Z pohanských svátků znám vynášení smrtky, v dětství jsem hrával v průvodech s dechovkou. :-D
Leena: Nejsme asi zrovna příkladní folk metalisté (koneckonců, tahle škatule se nám vždycky zdála příliš těsná), ale jak vidíte, pohanství nám není úplně vlastní. Ani v naší dosavadní tvorbě tedy tato témata nemáme. Ačkoli nevylučuji, že se třeba v budoucnu nějakým takovým svátkem hudebně nebo textově inspirujeme. Uvidíme.

 

Co pro vás znamená období zimy?

Dušan: Období zimy pro mě znamená sníh a mráz. Brrr.
Klára: Se změnou času mi zima přináší spíše negativní pocity – pořád je tma, pořád je zima… Ale třeba to budu letos snášet líp, začala jsem se otužovat. :-D
Leena: Tak alespoň já se těším. Na zimní sporty, vánoční volno, na dlouhé tmavé večery, které mi snad přinesou inspiraci k tvorbě.

Temné a mysteriózní příběhy… Vzpomenete si na nějaký, který vás oslovil?

Klára: Jalo malá jsem se dívala na Věřte, nevěřte a po příběhu s děsivým mužem v zrcadle jsem pak měla dlouhé roky problém se do nějakého v noci kouknout.
Dušan: Líbil se mi a zapamatoval jsem si film Ti druzí – super příběh a hlavně pointa. Jinak horory kdysi dávno: Vymítač ďábla, Blair Witch. Zhruba od té doby už se na horory nedívám. :-D
Leena: I já musím přiznat, že jsem ze zájmu o horory po dvacítce tak nějak „vyrostla“. :-D Zatímco v pubertě, což bylo ještě před rozšířením dostupného internetového připojení, jsem se ráda bála u jakéhokoli hororového filmu, který se ke mně dostal na vypáleném CD/DVD. Později mě také oslovily povídky E. A. Poa, nejvíc asi Jáma a kyvadlo.

Na co se mohou těšit hosté HorrorConu?

Dušan: To jsem taky zvědavý. ;-)
Klára: Co jsem si pročítala program, tak na spoustu věcí! Já se osobně nejvíc těším na náš koncert a hned po něm na taneční strip show. :-D
Leena: Od nás se pak hosté HorrorConu mohou těšit na poměrně netradiční metal s akustickými nástroji (máme i harfu!), několika různými hlasy (máme i dámský scream!) a nápaditou rytmikou (máme fakt precizního bubeníka!). Hrát budeme především skladby z našeho posledního alba Misty Tales.