Ludmila Svozilová: Achernar

Nakladatelství Golden Dog začalo rok 2021 svou první překladovou knihou, hororem Cizinci od Morta Castlea. Ale stále je naším hlavním cílem vydávat české hororové autory. A to dokazuje kniha Achernar české autorky Ludmily Svozilové, která je druhým novým románem nakladatelství Golden Dog vydaným v roce 2021.

Ludmila Svozilová se noří do tajů lidské psychiky a toho, co lidé snesou. V prostředí, kterému snad ani nemohou porozumět. Tajemný horor vypráví příběh o Patricii, které se jednoho dne zhroutí život – přijde o práci, je vyhozena z bytu. Tohle není dobrý začátek dne. Naštěstí je tu Achernar, tajemná společnost, která by mohla být jejím vykoupením.

 

ANOTACE:
Jmenuje se Patricie. Během jediného dne přišla o práci a ocitla se na ulici. K tomu má tajemství – cosi, co nedokáže definovat ani vylovit z paměti. Psychopat jí už několik měsíců šlape na paty a zanechává vzkazy na stránkách vytržených z Miltonova Ztraceného ráje. Všichni kolem ní umírají. Hlavně proto se rozhodne využít podezřelou pracovní nabídku. Achernar s.r.o. je sice firma bez zápisu v obchodním rejstříku, nemá ani webové stránky a nabízí nezvykle velké peníze, ale Patricie bláhově doufá, že se v rámci inzerované půlroční stáže ztratí brutálnímu slídilovi z dohledu.

 

INFO O KNIZE:
Vydal: Golden Dog, únor 2021
Ilustrace obálky a vnitřní ilustrace: Milan Popelka
Grafická úprava a sazba: Michal Březina
Formát: brožovaná
Počet stran: 284
Žánr: mysteriózní horor
Cena: 299 Kč (na eshopu goldendog.cz 249 Kč)

 

O AUTOROVI:
Ludmila Svozilová je absolventka ŠÚUV a gymnázia, malířka mařížské keramiky, výtvarnice a keramička. Pracovala jako úřednice, malířka, uklízečka, matka početné rodiny, hospodyně a OSVČ ve vlastní dílně, to vše provázaně, podle toho, jak si život žádal. V současné době je zaměstnána na částečný úvazek jako matrikářka a volný čas dělí téměř rovnoměrně mezi psaní a experimenty s hlínou. Žije a inspiraci sbírá ve starém strašidelném domě kousek za Prahou.

 

UKÁZKA Z KNIHY:

„Opustila jste svůj koridor. Jste schopna vysvětlit proč?“ Acamar sedí za pultíkem před kukaní a nalakovanými nehty poklepává na jeho matně šedou desku. Můj diář, lehce pochroumaný od střetu s dronem, leží rozevřený hřbetem nahoru několik centimetrů od její levé ruky.

„Spletla jsem se. Musela jsem se přehlédnout.“

Zaslechnu, jak si Bachařka za mými zády podrážděně odfrkne.

„Spletla jste se. Jistě. Takže vám vůbec nedošlo, že se pohybujete chodbou pod úrovní terénu.“

„Ne,“ odpovím klidně.

„A už vůbec jste nezaregistrovala, že ničíte jeden z našich dronů. Tímhle.“ Zavře diář a práskne jím přede mnou o stůl. Hlas má ledově klidný.

Slyším, jak Můra s Bachařkou postoupí o krok směrem ke mně. Mám teď z každé strany jednu.

„Co provedla Denisa, že musela umřít?“ ptám se.

„Bavíme se o vás,“ odsekne studeně. „To vy mi tady lžete do očí. To vy nerespektujete pravidla. Co jste si myslela, že najdete?“

Nejspíš nečeká odpověď. Je si jistá, že jsem bez sebe strachy. Chvíli váhám, ale nakonec se zeptám: „Co to bylo za ženy, tam dole? Jedna mi byla hodně povědomá.“

„Jaká žena?“ sykne. „Jak vypadala?“

„Blondýnka.“ Musím se chytit stolku. Neomdlím. „Drobná a štíhlá. Jmenuje se Marika. Proč je tady zavřená i ona?“

„Neznám všechny zaměstnance,“ opáčí medově Acamar. „Ale jestli vám na tom tak záleží, vrátíme se tam spolu. Ukážete mi ji.“

„Ne,“ pípnu roztřeseně. „To není třeba. Určitě jsem se spletla! Nejspíš si byly jen hodně podobné.“

„Vstaňte,“ mávne rukou pohybem, co nepřipouští žádnou další diskuzi. „Půjdete přede mnou. „Následujte naše milé dámy.“

Sleduji, jak se Bachařka zavrtěla. Řevnivost mezi nimi a Acamar narůstá geometrickou řadou. Acamar je nejen hezká mladá žena, ale vypadá daleko inteligentnější a hierarchicky jistě sedí na mnohem vyšší příčce než harpyje. Kdyby nic jiného, jen barva jejího obleku a náramku hovoří za vše. Jsou jí podřízené a těžce to nesou. Kdyby mohly, nepochybně by jí někde za rohem s chutí zakroutily krkem. Jsem přesvědčená, že právě tohle je věc, která je na jejich práci uspokojuje nejvíc. Týrat. Zabíjet. Acamar to ví. Žádnou z nich si nikdy nenechá jít v zádech.

Stojíme na lávce nad prosklenou stěnou. „Patricie?“ vyzve mě Acamar. „Která z těch dívek je ta vaše Marika?“

„Nevidím ji,“ hlesnu. „Není tady.“

„No tak,“ utrousí výsměšně Můra a posune se ke mně blíž. Bledé světlo ozařuje její svalnatou, skoro chlapskou figuru. „Že by tak najednou zmizela?“ Napřáhne ke mě zaťatou pěst. Paralyzovaně hledím na zbytky rozpitého tetování. Má pokérované i hřbety rukou, včetně prstů. Nemohu od nich odtrhnout oči.

Spokojeně zamručí. Odvracím tvář a předstírám, že ji nevnímám. Zírám do tmy a teprve teď mi dochází, že se v ní cosi hýbe. Ne na lávce jako my, ani vzadu v tubusu. Na první pohled to připomíná nezřetelnou siluetu velkého ptáka, uvězněného pod stropní klenbou. Ale tohle je… přece… Strnu. Několik metrů nad námi, uprostřed prázdného prostoru, visí nad stokou žena. Na okamžik mi připadá, že s rozpaženýma rukama uvízla ve vzduchu. Pak se zaleskne sklo. Žena nepatrně pohne zápěstím. Z polotmy svítí na kost vyzáblý obličej a černé jámy očí. Lehce se zhoupne, jako by ji pootočil průvan. Ledová hrůza mi skoro podrazí nohy.

„Kam se máš dívat?“ Můra mi přitiskne klouby na tvář a otočí ji směrem dolů. Vracím se pohledem mezi dívky v černém. Hledám záblesk světlých vlasů, drobný špičatý obličejík. Krysička, přejmenovala jsem si ji. Člověk nikdy netušil, kdy se zahryzne. Nepochybuji, že to byla ona. Viděla jsem ji. Chodila mezi ostatními ženami. Dívala se na mě a gestikulovala. Měla strach. Teď je pryč.

„Není tam,“ říkám potichu. „Musela jsem se splést. Ty zářivky… strašně matou.“

Všimnu si, že Bachařka se odněkud vrací. Vede s sebou obtloustlou starší ženu, celou v černém. Stejně odporný exemplář jako slečna Keid. Vyžraná chlupatá ponrava. Je ostříhaná na ježka a výrazně páchne potem. S Bachařkou od sebe udržují bezpečnou vzdálenost a navzájem se kontrolují ostražitými pohledy. Mezi harpyjemi z oddělených koridorů asi zrovna přátelské vztahy nepanují.

„Vedoucí černého koridoru,“ objasní mi příchod té ženské Acamar. Neobtěžuje se sdělit mi její jméno. „Popište jí to děvče. Jak vypadá?“

„Blondýnka,“ vypravím ze sebe. „Hodně světlá. Vlnité vlasy na ramena.“

„To je všechno?“

„Drobná a štíhlá. Modré oči. Špičatý obličej.“

„Podobnou zaměstnankyni,“ ucedí ta ženská, „jsme tu neměli.“ Dívá se mimo mě, na Můru za mými zády. „Žádná taková tu nikdy nepracovala.“ Cynicky se ušklíbne.

Bachařka kdesi vzadu potěšeně zachrochtá. Zvláštní, jak sdílené zlo nepřátele sbližuje.

„Spokojená?“ zeptá se mě Acamar. Neujde mi jedovatý tón jejího hlasu. Určité zadostiučinění. Nemůžu na tebe sáhnout, říká. Aspoň zatím. Ale přesto si tě vychutnám.

Točí se mi hlava. Zapotácím se.

„Jdeme,“ postrčí mě. „A dívejte se, kam šlapete.“

Kousám se do jazyka, abych nevykřikla. Ve vodě pod mříží se otáčí cosi jako bílá ruka. Několikrát se převrátí, drkne o sklo zkroucenými prsty a zmizí mezi ostatním odpadem. Chumáč zářivě plavých vlasů, namotaný na spodek mříže. Nevěřícně na něj zírám, než ho proud strhne s sebou.

„Neopouštějte svůj koridor,“ řekne Acamar. „Hlídejte si to. Ve vlastním zájmu.“

 

O NAKLADATELSTVÍ
Golden Dog vznikl v roce 2015 jako nakladatelství Martina Štefka, které se zaměřuje na hororovou, napínavou a fantastickou literaturu českých autorů. V nakladatelství doposud vyšlo:
• Martin Štefko: Nikdy se nepřestala usmívat (2015)
• Martin Štefko: Mrtví kráčí po zemi (2015, elektronicky)
• Za tebou (kolektiv autorů, 2016)
• Martin Štefko: Agentura: První tým (2016)
• Martin Štefko: Mrtví kráčí po zemi: Život v ráji (2017)
• Honza Vojtíšek: Sešívance (2018)
• Martin Štefko: Zatracenci (2018)
• Martin Štefko: Agentura: Střepy minulosti (2019)
• Honza Vojtíšek: Kazatel (2019)
• Petr Boček: Mízožravci (2019)
• Howard Speciál 2019
• Vostrá krása (kolektiv autorů, 2019)
• Miroslav Pech: Dítě tmy (2020)
• Martin Štefko: Mrtvé ženy (2020)
• Dračí Hlídka (fantasy RPG, 2020)
• Tereza Kadečková: O dracích a lidech (2020)
• Jiří Sivok: Smrt bývá nehezká (2020)
• Co číhá v temnotě (2020)
• Howard Speciál 2020
• Martin Štefko: Nikdy se nepřestala usmívat (2. upravené vydání, 2020)
• Mort Castle: Cizinci (2021)
• Ludmila Svozilová: Achernar (2021)

Chystané publikace:
• Umrlčí věnec (březen 2021)
• Veronika Fiedlerová: Pozdravy záhrobí (duben 2021)
• Monica J. O’Rourke: Utrpení těla (květen 2021)