Stefan Spjut: Stalpi
Když věříte na trolly, jste prostě jenom zvláštní, ale když víte, že existují, je to jako prokletí. Susso Myrénové a lidé z jejího okolí by o tom mohli vyprávět. Román Stalpi je volným pokračováním románu Stallo.
V roce 2013 vydalo nakladatelství Host román Stallo od švédského autora Stefana Spjuta. Hlavní hrdinkou byla Susso Myrénová, která provozovala webové stránky zaměřené na trolly a různé skřítky, protože její dědeček byl známý fotograf přírody Gunnar Myrén a jednou pořídil záhadnou fotku medvěda s divným tvorem připomínajícím opičku na zádech. Vnučka pokračovala v pátrání po záhadném tvoru a shodou náhod si ukousla víc, než by si dokázala v nejhorších nočních můrách představit. Trollové skutečně existují. Kradou malé děti a okolo sebe mají oddané lidi a často i své potomky, kteří je chrání před odhalením i za cenu nejvyšší. Po sedmi letech se čeští čtenáři dočkali volného pokračování s názvem Stalpi.
Anders s kolegy pomáhá s ochranou přírody a zrovna musí přemístit divokého vlka z jedné oblasti Švédska do druhé. Cestou se stane něco divného, za co jeho partner zaplatí životem a co Anderse úplně změní. Ten ani v nejmenším netuší, že si s ním zahrávají nadpřirozené síly a že jeho život už nikdy nebude jako dřív. Diana Hellströmová pracuje jako doktorka a spolu s manželem vychovává malou dceru Kirunu. Vede poklidný a spokojený život do chvíle, než se na ni obrátí Gudrun Myrénová, jestli by nenavštívila její dceru Susso. Diana a Susso bývaly nejlepší kamarádky, dokud se před pár lety Susso nezapletla s podivnou sektou, tedy vlastně trolly. Diana a Gudrun se snaží Susso varovat, protože z blázince uprchl Lennart Brösth, který byl zapleten do únosů dětí a o kterém veřejnost netuší, že má s trolly společného víc, než se zdá.
Všechny dějové linky jsou vyprávěny ve třetí osobě, až na pohled Gudrun Myrénové, jež jediná dostala prostor pro vyprávění v ich-formě. Všechny příběhové linie se střídají, proplétají a tvoří ucelené vyprávění, i když někdy spíš jako vatová výplň než důležitý posun děje.
Román Stalpi je slabší než jeho předchůdce Stallo. V něm autor kouzelně čaroval s napětím, hororovou atmosférou a kniha působila jako temná severská detektivka. Kniha Stalpi by se dala shrnout jako sonda do narušené duše, protože kdo na začátku nebyl zralý na sezení u psychologa, na konci nepochybně bude vhodným pacientem pro psychiatrickou léčebnu. Trollové ani jejich pomocníci už nejsou tajuplní tvorové s magií, ale perverzní šílené zrůdy, které zotročují a vraždí na počkání nejen lidi, ale i jedince stejného druhu. Zcela se vytratila všechna nadpřirozená, tajuplná a emotivní atmosféra a prostor dostalo brutální násilí.
Stefanu Spjutovi se bohužel nepodařilo navázat na atmosféru románu Stallo a vytvořit důstojné pokračování, i když zpočátku nabídl zajímavý nápad, který bohužel nedokázal dotáhnout do zdárného konce. Možná proto, že si nechal pootevřený konec a volnou cestu pro další příběh se stejnými postavami. Tedy s těmi, co měly smůlu a přežily.
Vydal: Host, 2020
Překlad: Azita Haidarová, Linda Kaprová
Vazba: vázaná
359 stran / 349 Kč
