Lidožrouti z Lízátkova – slinivka se bude kroutit znechucením
Jak by nejspíš vypadal svět, ve kterém by příšery po večerech lovily a požíraly malé děti? Není zde řeč o lidských příšerách, nýbrž o takových, jimž sama evoluce dala nadpřirozenou moc k vábení a omamování nic netušících obětí předtím, než jsou uloveny a pozřeny. To vše samozřejmě a pochopitelně v módu bizarro.
Franklin Pierce byl jako dítě svědkem toho, co tyto sladké příšery provedly jeho sourozencům, a jako jediný přežil. Nikdo jiný takové štěstí bohužel neměl. Franklin si toto trauma nese celý svůj život. Jako dospělý s neuhasitelnou touhou po pomstě pátrá po Cukrácích, kteří lákají malé děti na vůni a sladkost vlastních těl.
Jak už to u Carltona Mellicka III bývá zvykem, logiku v bizarním příběhu netřeba hledat. Zde jde primárně o samotnou bizarní cestu příběhem. Jedná se již o čtvrtou knihu tohoto plodného zástupce žánru bizarro, kterou vydalo nakladatelství Carcosa v kvalitním překladu Milana Žáčka, i s obálkou původního vydání pro opravdové labužníky. I ti by ovšem měli mít doma v ledničce několik správně vychlazených ampulek s inzulínem, než se do její četby vůbec pustí.
Jak již sám titul Lidožrouti z Lízátkova napovídá, Carlton Mellick III opět spojuje nespojitelné (sladkost a krvavou brutalitu). Svého antihrdinu nechá projít strastiplnou cestou plnou bolesti, obnažuje jeho trauma a také jeho zakořeněnou neschopnost cokoliv řešit rychle a věcně, aby nakonec dospěl k bezútěšnému vyústění příběhu. Na jeho konci už ani protagonista sám neví, kým vlastně je a jestli se mu původní záměr pomsty vůbec podařilo naplnit.
Čtenář, kterému se tato kniha dostane do rukou, s největší pravděpodobností bude přinejmenším tušit, do čeho vlastně jde. Přesto ho přečtení Lidožroutů z Lízátkova zřejmě trochu změní. Minimálně čtenářův pohled na množství všemožných cukrovinek v regálech obchodů nezůstane stejný.
Hodnocení: 79 %
Vydala: Carcosa, 2020
Překlad: Milan Žáček
Obálka: Ed Mironiuk
Vazba: brožovaná
160 stran / 219 Kč