H. P. Lovecraft: Smyčka Medúzy a jiné příběhy
Ačkoli Howard Phillips Lovecraft za svého života nebyl nijak zvlášť populární a měl hluboko do kapsy, platil za zkušeného autora hororů. A o své zkušenosti se rád dělil i s mladšími autory a pomáhal jim. Vzniklo spoustu povídek, které buď Lovecraft napsal jako ghostwriter nebo je pomáhal upravovat.
Nakladatelství Argo navazuje na letošní první sbírku Lovecraftových ghostwriterských povídek Hemživý chaos a jiné příběhy druhou knihou, která nese název Smyčka Medúzy a jiné příběhy.
Kniha je opět opatřena nejen krásným přebalem, ale také množstvím povedených ilustrací od Mikuláše Podprockého. Představuje po vizuální stránce další skvost do sbírky fanouška mistra kosmického hororu. Antologie obsahuje osmnáct povídek plus Lovecraftovy poznámky k některým z nich, detailní poznámky editora sbírky S. T. Joshiho a dva bonusy.
Povídky by se daly rozdělit dle toho, pro koho nebo s kým byly napsány. Hned na pěti Lovecraft spolupracoval s Hazel Healdovou. Od ní pochází možná nejlepší povídka sbírky – Z hloubi Eonů. Příběh se odehrává v muzeu, kde se dějí tajemné věci. Vše je patrně spojeno s mumií, která byla do muzea převezena. Sama o sobě vypadá děsivě: podivně zkroucené tělo a výrazné zavřené oči. Navíc působila nesmírně staře. Ze zcela neznámého období. Na pointu povídky patrně přijdete velmi záhy, ale nedá se jí upřít působivost a děsivost.
Healdová spolu s Lovecraftem využívali tradičních hororových příběhů, které znalci HPL budou velice povědomé. V povídkách se to jen hemží nálezy deníků popisujících strašlivé události, zrůdami a pradávným zlem.
Celých šest povídek patří R. H. Barlowovi. Většina je spíš průměrných a nijak nevybočují z běžného (na tu dobu) hororového vyprávění. Důležité je však říci, že v době, kdy začal s Lovecraftem spolupracovat, mu bylo pouhých třináct let, o čemž HPL nevěděl. Spoustu Barlowových textů Lovecraft výrazně přepisoval, ale měl z mladého kolegy pocit, že je velký talent. Asi nejlepší povídkou od Barlowa je Spíš moře vyschnou. Tahle apokalyptická vize má silnou atmosféru a její hrůza spočívá v tom, že je o posledním muži na Zemi. Z příběhu je cítit zmar a konec jen podtrhuje jeho melancholičnost.
Titulní povídku Smyčka Medúzy napsala Zealia Bishopová. V příběhu se setkáte se známou mýtickou Medúzou, ale příběh spíše zaujme množstvím dialogů a mezilidskými vztahy. Což je ve spojení s Lovecraftem velice nezvyklé. Povídka není příliš zábavná a nejspíš vám v paměti zůstane jen kvůli na dnešní dobu rasistickému závěru (dnes by s takovým textem patrně neměl nikdo šanci na vydání).
Nápadem zaujme povídka Past od Henryho S. Whiteheada. Jedna z postav se v ní dostane do tajemného zrcadla, což pozoruje hlavní hrdina. Zjišťuje, že za zrcadlem existuje jiný svět či jiná dimenze. Dokáže svého přítele ze zrcadla dostat zpět, jenže už není stejný jako dřív.
Úsměv na tváři může vykouzlit roztomile naivní Ve zdech Eryxu od Kennetha Sterlinga. Respektive naivní z dnešního pohledu. V době svého vzniku, v roce 1936, mohla být klidně i uvěřitelná. Příběh se odehrává na Venuši a jedná se o kombinaci sci-fi a hororu. Ona představa Venuše s flórou a faunou plnou ještěro-lidí zní úsměvně a také tak působí. Na druhou stranu je příběh dobrodružný a patří k těm nejzábavnějším v knize.
Povídkovou sbírku sestavil S. T. Joshi, současný největší expert na Lovecraftovo dílo. Ke knize přistoupil velice pečlivě, a tak se můžete těšit na hromadu poznámek, postřehů, souvislostí a přiblíží vám práci H. P. Lovecrafta poměrně detailně. Pro fanouška mistra hororu je kniha nejen cenným sběratelským artefaktem, ale také další studnicí informací. Samotné povídky jsou většinou spíš průměrné a nedosahují kvalit Lovecraftových vlastních děl. Přesto několik povídek jistě čtenáře žánru potěší.
Vydalo: Argo, 2020
Sestavil: S. T. Joshi
Překlad: Richard Podaný a Linda Bartošková
Ilustrace na obálce: Mikuláš Podprocký
Vazba: vázaná
472 stran / 498 Kč
