Petra Kubašková: Čarodějky malostranské
Čarodějky žijí i v Praze a nejen ony! Malostranské čarodějky vždycky musí být extra a podivnosti se jim nevyhýbají ani v nové knize Petry Kubaškové.
Ginevra se vypořádává s normální školou a domácí čarodějnou výukou, když se začnou dít podivnosti – zmizí dva duchové a domovní znamení, v komíně se najde ztuhlá meluzína a z grimoáru zmizí dvě stránky textu. Zdá se, že vše nějak souvisí s Ginevrou, a ta se pokusí záhadnou situaci vyřešit. Nedlouho nato však skončí se svými dvěma lidskými spolužačkami neznámo kde, odstřižená od jakékoliv pomoci příbuzných. Do toho všeho o ni usiluje kluk, což její máma moc neschvaluje. A o slovo se ještě přihlásí černá ovce rodiny.
Čtrnáctiletá Ginevra se cítí trochu osamělá, jelikož v normální škole ji mají za podivínku, a její jedinou čarodějnou kamarádkou je sestřenice Josefína, která na ni nemá vždycky čas. Podobnými vyvrheli ve škole jsou Markéta a Barbara, které se při neplánovaném dobrodružství s Ginevrou spřátelí. Vztah mezi Teem a Ginevrou je teprve na začátku a je to takové nevinné sladké zakoukání. Ginevřina máma je přísná, ale dělá to z lásky. Celkově postavy nedostaly moc prostoru ukázat svůj charakter, ale jsou sympatické a uvěřitelné. Chování dívek odpovídá jejich věku, například když měly strach.
Příběh se odehrává v současné Praze, kde magický svět z lidí vnímají jen malé děti, mimosmyslově nadaní, mentálně postižení a také zvířata. Krom čarodějek tu nalezneme duchy, strašidla, meluzíny, bludičky, oživlá domovní znamení, vodní panny, salamandry, domovníčky a spoustu dalších. V čele magické hierarchie stojí vzdušné bytosti sylfy a nejstarší čarodějnice Valpurga. Nadpřirozené bytosti musí dodržovat Kodex, pravidla chování vůči smrtelníkům a jejich světu.
Petra Kubašková poskytla čtenáři široký pohled do nadpřirozeného světa spolu s různými detaily a zajímavostmi ohledně čarodějnic – od amuletů přes runy až ke komunikaci skrz zrcátko. Každá čarodějka má auru, a pokud zčerná, znamená to, že prováděla zakázaná kouzla. Rodina čarodějek většinou žije pospolu a bez mužů – mají zakázáno se zamilovat do smrtelníka. V příběhu o čarodějích zmínka není, takže jsou asi nadané pouze ženy. Čarodějky normálně stárnou do osmnácti let a poté žijí velmi dlouho.
Děj se odehrává v krátkém časovém úseku několika dní, a tak čtenář sleduje převážně hlavní dějovou linii. Zápletka je logická a dobrodružná. Čarodějky malostranské ukazují čtenářům i zajímavé detaily z Prahy, kterých si někteří v tom shonu nemusí všimnout. Kniha obsahuje krásné ilustrace Zuzany Čatajové a ilustrovanou mapku, která pomáhá k orientaci.
Příběh vypráví Ginevra, a díky tomu se do ní čtenář může snáze vžít. Poměr dialogů a popisných pasáží je celkem vyvážený. Vyprávění má vážnější atmosféru, která je ale často odlehčována humorem nebo úsměvnými situacemi. Petra Kubašková většinu románu napsala ve spisovném jazyce, ale například v některých promluvách tety Kraslavy použila obecnou češtinu. Mladší čtenáři by mohli mít menší problém s některými cizími slovy (např. transcendentní), jinak se ale kniha dobře čte a děj hezky plyne.
Čarodějky malostranské se hodí spíše pro dětské až mladší čtenáře, pro mladistvé bude kniha příjemnou oddychovkou.
Vydal: Epocha, 2019
Obálka: David Michálek
Ilustrace: Zuzana Striga Čatajová
Vazba: vázaná
376 stran / 299 Kč
