Patricia Briggs: Bouří prokletá (Mercedes Thompson 11)

Tady něco smrdí. To něco je černá magie. Bát se temných čarodějnic je i pro vlkodlaka či upíra zcela na místě. Co teprve pro slabého kojota?

Deset let si kojotí měňavkyně Mercedes Athena Thompsonová žila v poklidu, opravovala auta a nadpřirozeno většinou ignorovala. Pak se ale její život změnil v peklo a sama si to stále zhoršuje. Po incidentu s trollem v minulém díle Dlouhé ticho svým nerozvážným prohlášením učinila vlkodlačí smečku columbijského poříčí odpovědnou za bezpečí v jejich teritoriu. Jenže Mercy přebírá odpovědnost za čím dál větší území a stále víc bytostí – ne nadarmo jméno Mercy znamená Slitování – a tak když se něco semele, volají nešťastníci jí. Ne všichni jsou nadšeni, že jsou pod ochranou vlkodlaků, ovšem lidé ano. Policisté pohlíží na vlkodlaky jako na bratry ve zbrani. Vlkodlaci chrání lidi – kdo by si to dříve pomyslel?

Tri-Cities se tímto stává zajímavým místem i pro jiné bytosti a stahují se sem, což způsobí pořádně velký problém. Kojoti i vlkodlaci mají skvělý čich, a tak černou magii nemohou ignorovat, zvlášť když se plíží i do jejich soukromí. Všechno se zamotává, lidská vláda má jednat se Šedými pány (zástupci fae), do toho útočí černí mágové.

Když nastanou trable, bývá v této knižní sérii pravidlem, že je alfa smečky a Mercyin manžel Adam Hauptman k nezastižení nebo unesený… a ona je na vše sama. Neštěstí Kojotova dcera nikdy nebyla člověk, je šelma, vidí duchy a s magií má zvláštní vztah – takový vrtkavě imunní. Její superschopností je rychlost, blesková proměna a také vždy ví, na koho se v nouzi obrátit. Rozplést spletitou síť ovšem nebude jen tak, ukousla si totiž hodně velké sousto. Jsou všechny události propojené, nebo jen náhoda?

Na začátku knihy se řeší spousta nepodstatných věcí a probírají se podřadné problémy, takže stránky neubíhají. Bohužel jsem narazila i na pár protikladných tvrzení (např. str. 68: S nikým z nich jsem se osobně neseznámila, při konfrontaci na policii bych poznala možná dva – ale čtrnáct? Str. 77: Znala jsem je všechny, třebaže ne jejich jména.) Při čtení Bouří prokleté se občas stane, že je čtenář trochu napřed, situace je lehce předvídatelná a hrdinové ne zrovna v dobré psychické kondici. Ovšem nikdo nikdy netvrdil, že je série o Mercedes Thompsonové náročná literatura.

Nemohu se ubránit dojmu, že počáteční díly této urban fantasy série byly jednodušší, uvěřitelnější, prostě reálnější. Mercy si ještě nezvolila životního partnera, a tak bylo čtení jaksi šťavnatější a lidštější, i když hrdinové nebyli lidé. Že by svatbou všechno končilo? Zlomový byl šestý díl Říční znamení, který už postrádal jiskru, kterou se autorka snaží zažehnout přidáváním stále nových a nových nadpřirozených bytostí, až čtenář, spolu s hlavní hrdinkou, kroutí hlavou.

Jak už jsem psala v recenzi na román Jasným plamenem (pátý díl spin-off série Alfa a omega), Patricia Briggs v nových dílech značně přitvrdila – v tomto příběhu přidáním temných čarodějnic, čerpajících moc z utrpení druhých. Proto bych nedoporučila čtení milovníkům zvířat, hlavně koťat. Některé scény z Mercyiných kočičích snů vidím před sebou neustále a nejsem za to ráda. Čtenář není ušetřen jistých zvráceností a nejsou to jen prazvláštní zombie. Bouří prokletá je sice pohádka, ale pěkně děsivá.

Ukázka

Vydal: Fantom Print, 2019
Překlad: Kateřina Niklová
Obálka: Daniel Dos Santos
Vazba: pevná
320 stran / 339 Kč