Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Měsíci se připisují neobyčejné vlastnosti. Ale víte, že tomu, kdo se napije jeho světla, začne v žilách proudit magická moc? To se stalo Luně, malému dítěti z Protektorátu, které bylo obětováno čarodějnici. Podle názvu knihy Dívka, která upíjela měsíc by se mohlo zdát, že půjde hlavně o ni, ale nemohli byste se plést více.

V Protektorátu obklopeném lesem a bažinou žijí chudí lidé, pro něž je bažina často jedinou obživou. Vede z něj sice přes les cesta na lepší místa k žití ve Svobodných městech, ale tu vlastní Radní a les sám je nebezpečným místem. Bydlí v něm čarodějnice, která si žádá, kam až paměť místních sahá, každý rok ke dni obětování to nejmladší dítě, jež se narodilo. I letos si Radní přišli pro malé děvčátko, které pak odnesli a opustili na lesní mýtině. Ale co když je to s obětováním jinak?

Xan, čarodějnice z lesa, každý rok pospíchá k Protektorátu, aby zachránila před divou zvěří odložené dítě, kterému pak ve Svobodných městech najde novou rodinu. Proč to lidé z Protektorátu dělají, vůbec netuší. Jenže kvůli své nepozornosti nakrmila tu poslední dívenku místo výživným svitem hvězd světlem měsíce. Proto se rozhodla holčičku Lunu, jak ji pojmenovala, sama vychovat. Může tak alespoň trochu svou chybu napravit a dohlédnout na to, aby Luna dokázala silnou magickou moc v budoucnu zvládnout. Ještěže má na pomoc tak zdatné pomocníky. Maličkého dráčka s velkým srdcem a bažinného netvora s básnickým nadáním.

Jsou v Protektorátu opravdu všichni smíření se svým osudem? Co se stalo s obětovanými dětmi? Jaká je historie Protektorátu a co stojí za pověstí o obětování? Na to, co se děje pod povrchem, budou muset všichni zúčastnění přijít dříve, než dojde ke katastrofě.

Kelly Barnhillová (*1973) žije se svou rodinou v Minnesotě a dosud napsala pět fantasy knih pro děti a mládež. Pátá kniha Dívka, která upíjela měsíc jí přinesla největší úspěch, ocenění kritiků a cenu Johna Newberyho 2017. Na svých webových stránkách, kde se toho o ní můžete dočíst mnohem více, má o sobě moc pěkný popisek v záhlaví stránky, kterým se představuje: Autorka, učitelka, máma. Nositelka ceny Johna Newberyho. Hrozná zahradnice. Výrobkyně koláčů.

Poetický příběh spletený z mnoha osudů jednotlivých postav postupně odhaluje hlavní událost, která se stala před stovkami let. Mezi hlavní postavy se dá počítat řada jmen, ale nejvýrazněji ovlivňuje osudy všech čarodějnice Xan.

Kapitoly sledují různé postavy a jsou prokládané i takovými, které jsou vyprávěné neznámou dospělou osobou dítěti. Všech čtyřicet osm je pojmenovaných podle událostí, jež v nich nastanou:

  1. V níž se vypráví příběh
  2. V níž dospělá žena dočista zešílí …

Dívka, která upíjela měsíc je zvláštní, ale pěkné vyprávění o povaze lidí. O sobeckosti, zištnosti, ale i o soucitu, zodpovědnosti a blízkosti jednoho člověka k druhému. Román je napsaný pro mládež, ale v příběhu s pohádkovým nádechem se ukrývá mnohem více myšlenek, kterým přijde na kloub spíše dospělý. Lidé, kouzla a čáry, draci, bažinná příšera, čarodějové a čarodějnice, všichni mají svou povahu a příběh, z něhož si je dobré něco odnést. A bažinný netvor je vyloženě filozof.

Román Dívka, která upíjela měsíc mohu jedině doporučit, jen je třeba, aby vám zrovna sedl do rozpoložení vaší mysli. Budu si knihu muset někdy přečíst znovu, abych si ji mohla víc užít.

Vydalo: Argo, 2018
Originální název: The Girl Who Drank the Moon
Překlad: Barbora Punge Puchalská
Vazba: vázaná
Počet stran: 336
Cena: 298 Kč