Cassandra Clare: Pán stínů (Temné lsti 2)
Pokračování Paní půlnoci s sebou přináší nová nebezpečí a znepokojení z nejasné situace ohledně vzkříšení lovkyně stínů Annabelle Blackthornové. Emma, Cristina a Blackthornovi se s tím budou muset poprat. Stejně jako Emma a Julián se svými pocity, jinak je to všechny zničí.
I přes přísný zákaz v Zákonu a hrozbu kletby Emma Carstairsová city ke svému parabátai Juliánovi Blackthornovi nemůže popřít stejně jako on, i když se oba snaží o opak. Kletba by totiž nezničila jen je, ale i jejich blízké, nehledě na exil, odebrání trvalých run a další tresty, kdyby je vyhmátl Spolek. To však není to jediné, co jim přidělává vrásky. Kohorta, antipodsvěťanská skupina lovců stínů, jim dýchá na záda a usiluje o jejich losangelský Institut a ještě větší moc ve společnosti. Zároveň jsou podsvěťané čím dál více nespokojení, nejvíce víly, které se k něčemu chystají. Také pokračuje zápletka s Annabelle Blackthornovou a Černým spisem, mocnou nekromantskou knihou, který chtějí všichni mít ve své moci.
V tomto díle se u Emmy a Juliána vše točí okolo jejich pocitů, nešťastné a zakázané lásky, jejich osobních obětí, aby odradili toho druhého… Některé scény a Emminy nebo Juliánovy reakce mohou čtenáři připadat melodramatické až přehnané. Hodně se to opakuje po téměř celou knihu.
Každopádně Emma je pořád bojovná a sebeobětavá, co se Blackthornů a dětí obecně týče. Se svým mečem Cortanou se v bojích cítí sebevědomě a v tomto díle se prokáže, že je její meč opravdu výjimečný. Kromě strastí v lásce Juliána zaměstnávají obavy o děti v jejich čím dál spletitější situací, proto čtenář objevuje Juliánovu nelítostnou, lehce manipulativní a zákeřnou stránku.
Mezi Markem a Cristinou něco je, ale oba přesně nevědí co, a snaží se to také zjistit, avšak mnohem decentněji než Emma s Juliánem. Vílí princ Kieran se vrátí a situace se ještě víc zkomplikuje. Sice se to zdá nepřehledné a nejasné, ale čtenáře víc zaujme dění v této trojici než problémy Juliána a Emmy. Cristina se celý život zajímala o víly a je to poznat ze způsobu, jakým mluví s Kieranem. Kierana překvapilo její chování a zdá se, že si nakonec mezi sebou vytvoří jisté pouto.
Dvojčata Livy a Tibo jsou nerozlučná dvojka, mají mezi sebou pečující a ochranitelský vztah, převázně Livy o Tiba, protože je autista a svět lovců stínů nemá slábé či odlišné jedince rád. Překvapivě je Tibo tím, kdo k nim přivede Kita. Tato trojice si vybuduje trochu zvláštní, ale moc hezké přátelství.
V Paní půlnoci se Kit dozvěděl, že patří k lovcům stínů. Z toho faktu opravdu nadšený není, má touhu utéct, věří všem předsudkům, co se o lovcích říkají, a až s postupem času, jak poznává rodinu Blackthornových, se více otevírá přijmutí svého původu. Také zná spoustu věcí z civilského světa a jeho sarkastické myšlenky a připomínky jsou celkem vtipné, ale to postupně mizí, jak příběh pokračuje a scény s ním a ostatními lovci se pak jen omezují na Livy a Tiba.
Svět se dělí na civilský neboli normální lidský a ten lovců stínů, kde se nacházejí démoni a podsvěťani jako vlkodlaci, upíři, víly a čarodějové. Na tento svět dohlíží Spolek, skupina lovců stínů na vysokých postech. Po Temné válce byl zaveden Studený mír, který omezoval práva podsvěťanů a byl obzvlášť přísný na víly kvůli jejich spolupráci s hlavním nepřítelem.
Fantasy román Pán stínů v sobě obsahuje romanci, popisuje vztahy ve společnosti spolu s utlačováním práv, nechybí ani zvraty a překvapivé momenty. Ačkoliv by měla dějová linie s Annabelle hrát prim, výrazněji se projevila jen v určitých částech příběhu a ve zbytku se zdála utlumena. Další dějové linie byly zajímavé, ale čtenář nejvíce vnímal řešení milostných vztahů, které v zápletkách často dominovaly, i když se jich nezbytně netýkaly.
Bojových scén trochu přibylo, ale chybí jim adrenalin. Čtenáři také mohou překážet myšlenky postav při boji a jakási nesoustředěnost hrdinů. Počátky závěrečné scény v Síni dohod nastavují tíživou neklidnou atmosféru a úplný konec čtenáře překvapí a strhne rychlostí bouře a nechá ho vyvrhnutého v očekávání dalšího dílu.
Cassandra Clare knihu psala ve třetí osobě a střídá vypravěče příběhu. Ve většině knihy mezi jednotlivými hrdiny přeskakuje dost často, což čtenáři může hodně vadit, a v jistých pasážích to následně ubralo na napětí a očekávání. Román se dobře čte, nepřekáží mu složitá či moc dlouhá souvětí. Příběh se odehrává spíše na té vážnější, tíživější stránce, moc odlehčený není.
Knihu Pán stínů bych doporučila čtenářům, kterým v příběhu nevadí časté řešení milostného vztahu a líbí se jim autorčino psaní. Čtenáře, který si myslí, že by s lovci stínů mohli zažít skvělé bojové scény, bych od knihy odradila. Věkově bych dílo doporučila spíše mladším lidem.
Vydal: Slovart, 2018
Překlad: Alžběta Lexová
Vazba: brožovaná
584 stran / 349 Kč
