Sophie Audouinová-Mamikonianová: Jarní měsíc (Indiana Teller 1)

Pro Indianu Tellera, syna pravého vlkodlaka a lidské matky, není vůbec snadné vyrůstat mezi členy vlkodlačího klanu. Vše se má změnit Indyho odchodem na univerzitu mezi obyčejné lidi, ale jak to tak vypadá, nevyhne se ani tam nástrahám vlkodlačího světa.


Indiana_Jarni_mesic
Ranč Lykos ve státě Montana, který dodává po celých USA to nejlepší hovězí, je místem, kde má svůj domov a zázemí klan vlkodlaků. Ti svou existenci před lidmi pečlivě tají, stejně tak jako bytí ostatních tvorů od upírů až po čarodějnice. Mezi nimi žije Indiana Teller, který má tu smůlu, že jako syn skoro lidské matky nepodědil otcovu vlkodlakovitost. Nemá jejich plnou sílu, obratnost ani zbystřené smysly a neumí se proměnit ve vlka. Vyrůstat mezi pravými vlkodlaky pro něj tedy není žádný med. Jeho vrstevníci se do něj rádi navážejí i přes zákaz mu ubližovat, který vydal Indyho děda – vůdce klanu.

Po dosažení osmnácti let se Indiana hodlá z vlkodlačího prostředí vymanit odchodem na univerzitu, ale na místě zjišťuje, že i vlkodlaci touží po vzdělání. Poté co se málem stane obětí nehody, se u něj projeví nová schopnost cestovat časem zděděná po matce. Nehoda nehodou však není a Indiana se ocitá ve víru boje o moc mezi klany a přežití. V ohrožení života se ocitá i lidská spolužačka Kateřina, do které se zamiloval, přestože to zakazují vlkodlačí zákony.

Francouzká spisovatelka Sophie Audouinová-Mamikonianová (*1961) do svého příběhu o Indiana Tellerovi, jenž se odehrává v současnosti, zapletla mnoho fantasy bytostí. Čtenář v něm nalezne upíry, víly, čarodějnice a samozřejmě vlkodlaky. Ti žijí v klanech, vlkodlaky už se rodí, žijí déle než lidé a dokážou měnit formu do velkých vlků. Smíšené páry jsou zákonem zakázané. Člověk se po kousnutí vlkodlakem při každém úplňku změní na vlkouna, monstrum ve formě mezi člověkem a vlkem. Vlkodlaci je považují za méněcenné bytosti a často je loví. Tellerova schopnost cestovat časem je výsadou achronautů, kteří jsou velmi vzácní a občas se rodí lidem. V knize jejich potenciál není moc využitý, ale autorka plánuje vydat celkem čtyři díly, takže se snad v dalších pokračováních čtenář o achronautech dozví víc.

Indiana vypráví o svých osudech od dětství až do současnosti. Akční scény se objevují hlavně v závěru knihy. Autorka se hodně věnuje vztahu Indiany ke Kateřině a dopady, který na něj má porušení vlkodlačího zákona a případné prozrazení tajemství o vlkodlacích lidem. Postava Indiany je rozporuplná, jeho styl vyjadřování je vzhledem k věku a chytrosti – v mnohém předčí svého zkušeného dědu – příliš klackovitý. Kateřina je zásadové děvče, až na výjimky. Za pozornost stojí postava vlkouna Axela, který je Indyho přítelem.

Děj je zajímavý, některé situace se nedají předvídat, ale některá překvapení se čtenáři nemusí líbit, objevují se totiž bez předchozí udičky, z ničeho nic.

Knihu jsem přečetla, ale bohužel jsem si ji příliš neužila. Rušil mě styl Indyho vyprávění, časté překlepy a jméno Kateřina. Jinak je Jarní měsíc kniha nápaditá a vývoj postavy Indiany Tellera v dalších pokračováních by mohl přinést i jiný přístup autorky k jeho vyjadřování. Čtenáři, kteří mají rádi vlkodlaky, si v knize určitě to své naleznou.

Nakladatelství: Knižní klub, 2013
Ukázka