Jiří Pavlovský: Magie pro každého (Kladivo na čaroděje 1)
Z několikařádkové anotace na zadní straně prvního dílu nové knižní série je v podstatě jasné, co můžeme čekat, takže čtenář má poměrně snadnou volbu, jestli si Magii pro každého pořídit či nikoliv. Proti Marku Stoneovi jí hrají do karet známé české kulisy využívající oblíbené prvky moderní městské fantasy, i když lze zatím jen těžko odhadovat, jaké přesně mají autoři plány.
Konec světa nemohl začít na příhodnějším místě. Někdo zabíjí vědce zabývající se magií, vztahy mezi inkvizicí a mágy jsou více než napjaté, démoni se snaží ovládnout zločinecké podsvětí, do starodávné hry vstupují noví nebezpeční hráči, chodbami pod Olšanským hřbitovem procházejí mrtví a z blázince je unesen tajemný pacient. Série Kladivo na čaroděje představí náš svět, jak ho neznáme. Svět plný magie, temných přízraků, oživlých mrtvol, zabijáků, démonů, psychopatů, nekrofilů, upírů – a to mluvíme jen o kladných hrdinech. Ti, proti kterým bojují, jsou ještě mnohem horší… (anotace)
Nespornou výhodou by pro část potenciálních čtenářů mohl být mnohem ucelenější příběh, než má JFK, kterému v tomto ohledu trošku podkopává nohy zasazení dílčích epizod do různých historických období, přestože je to u agenta časové agentury celkem logické. Hlavní hrdina Felix Jonáš také rozhodně není vlk samotář a poměrně záhy si na pomoc sežene prapodivnou sestavu pochybných existencí, což asi nejlépe vystihuje slovo „týmovka“, lehce podtrhává autorovu známou zálibu v komiksech a do dalších dílu slibuje zajímavé možnosti vzájemných vztahových propletenců.
Duchovní otec a zároveň autor úvodních dvou dílů Jiří Pavlovský dokázal opět citlivě odhadnout, co a v jakém poměru namíchat, aby v nevděčném prvním díle oslovil co nejširší fanouškovskou základnu a nikoho zbytečně neodradil od případné koupě pokračování. Text obsahuje popkulturní odkazy, dialogy nepostrádají řízné hlášky a pochopitelně nechybí svižné akční scény, ale ve srovnání s Kotletou či Kulhánkem nepotřebujete u ruky kýbl s hadrem, aby stříkající krev a vyhřezlé vnitřnosti neznečistily vaše bydlení. Kladivo na čaroděje je nenáročné beletristické čtivo, ze které intelektuálům v literárních kavárnách vstávají hrůzou vlasy na hlavě, ale naprosto spolehlivě dokáže ukrátit cestu v dopravních prostředcích nebo dlouhý zimní večer.
Felix se svou partou tedy společně vyřeší první případ, ale otevřený konec přímo vybízí k sáhnutí po druhém dílu, na který se nemuselo čekat nikterak dlouho a nejlepší je pochopitelně přelouskat oba na jeden zátah. Každý si tak musí zvážit sám, jestli dá této variaci na Noční stranu či Hlídky šanci, ale nepochybuji, že si stejně jako Tina Salo své přiznivce určitě najde. Za zkoušku totiž úvodní dvojdíl rozhodně stojí, protože se jedná o dobře zvládnutou brakovku v té nejryzejší podobě.
Pozn.: Nechybí samozřejmě ani pár (ne)očekávaných zvratů, ale vzhledem k rozsahu necelých dvouset stran jich zase není tolik, abych je zde detailněji rozebíral a někomu třeba zbytečně pokazil čtenářský zážitek.
