Gordon Andrews: Curran – 4. část

I pro čtvrtý díl Magie krve si Gordon Andrews, spoluautor série o Kate Danielsové, připravil jednu scénu z pohledu Pána svobodných šelem. Nyní nahlédneme do Curranovy mysli ve chvíli, kdy dorazí na setkání Smečky a Lidu do restaurace Bernard’s a spatří spolu hovořit Kate a Saimana.

 

Pánem atlantských šelem jsem polovinu svého života. Nesu zodpovědnost za životy několika stovek členů Svobodného lidu Zákona. Někdo by vám řekl, že vést znamená říkat lidem, co mají dělat. To je jen část tohoto údělu. Vést znamená dělat to, o čem víte, že je správné. Podle mých zkušeností to ovšem jen vzácně znamená dělat to, co chcete nebo máte rádi.

Dnešek nebyl výjimkou. Měl jsem se zúčastnit schůzky rady Smečky, alfů všech klanů, a Lidu, nekromantů, kteří ovládají mrtvé. Bernard’s bylo neutrální území, svatyně, kam se chodí bavit a předvádět atlantská smetánka.

Násilí zde bylo striktně zapovězeno. S Natarádžovými vojížděči mrtvol jsme si tu měli jen popovídat. Otevřený konflikt mezi Smečkou a Lidem nebyl potřeba. Příměří nebude trvat navěky, jednoho dne se budu v hořících ruinách Kasina dívat, jak z jeho očí vyhasíná poslední jiskra světla.

Odehnal jsem tu příjemnou představu a vstoupil do hlavní haly. Jim tam už na mě čekal spolu s ostatními alfy. Pokývl jsem mu a on odvedl skupinu do patra. Vykročil jsem za nimi, když jsem ucítil povědomou vůni. To není možné. Proč by tu byla?

Vloupala se mi do bytu, zničila mi činky a rozházela mi po posteli šantu. Jako odplatu jsem jí přilepil zadek k její kancelářské židli. Ve zkratce, započali jsme pářící tanec.

Na chvíli jsem si myslel, že jsem ji nadobro ztratil, ale svým vlastním pokřiveným způsobem jsme spolkli pýchu a projevili zájem o toho druhého. Oba jsme věděli, že to nebude jednoduché, ale byli jsme ochotni to alespoň zkusit. Věděl jsem, že Kate není ve Smečce obecně oblíbená, ale byli mi hodně dlužni. Krvácel jsem pro ně a řešil jejich malicherné hádky. Dal jsem jim vše, oni by mi to mohli alespoň jednou oplatit. Jinak vše zničím.

Když jsem dosáhl vrcholku schodiště, viděl jsem, jak si Jim podává jednoho ze svých mužů. No a co? Možná je tady. Kate znamenala potíže a mě jen zajímalo, čím Jima tak naštvala. Možná dnešní večer nebude přece jen úplně nudný. Jen jsem doufal, že nevejdu do místnosti, kde budou mít všichni alfové zadky přilepené k židlím.

Vešel jsem dovnitř a rozhlédl se. Stála nalevo u stolu. Nejspíš jsem na moment zapomněl dýchat. Kate vypadala úchvatně. Vlasy měla rozpuštěné, měla make-up a ty šaty… Vpředu měly hluboký výstřih a seděly jí, jako by byly stvořeny přímo pro ni.

Stála vedle Saimana.

Byla tu s ním. To kvůli němu si vzala ty šaty. To kvůli němu vypadala takhle.

Jako bych dostal pěstí do žaludku. Zbytek místnosti zmizel. Byl tu jen on a já a prostor mezi námi. Proč on? Proč tady? To mi chtěla co nejvíc ublížit na očích veřejnosti?

Po boku mi stál Jim, snažil se mi něco říct. Zíral jsem na ně a snažil se to pochopit. Ten parchant se na mě usmál a řekl jí něco, co jsem neslyšel. Našpicoval jsem uši a v hluku kolem se soustředil na jeho hlas. „… by se rovnal vyhlášení války. Nemůže pohnout ani prstem.“

Skoro jsem se usmál. Myslel si, že je v bezpečí.

Jim upoutal mou pozornost. „Tady ne.“

Věděl jsem, že má pravdu, ale na tom nesešlo.

„Můžu ho nechat zmizet,“ řekl Jim vedle mě. „Nikdo ho nikdy nenajde. Můžu ti ho přivést v řetězech nebo na kousky. Jen počkej. Nedělej nic před ní. Můžeme s tím počkat na jindy. Máme spoustu času.“

Stočil jsem oči na ni a ona mi pohled oplatila. Vyzývala mě. Ne, bude to tady a teď. Může se mě pokusit zastavit, zatraceně, všichni tady to můžou zkusit, ale ona uvidí, jak ho trhám na kusy. Než zemře, obarvím zem i stěny jeho krví.

Ten šílenec se zasmál. „Jsme si v lecčems podobní, Curran a já.“

Tak tohle chci slyšet.

„Oba podléháme vlastním vášním. Oba si strážíme vlastní hrdost a trpíme žárlivostí. Oba využíváme svých zdrojů, abychom dosáhli toho, čeho chceme. Já využívám své bohatství a vlastní tělo, on mocenské postavení. Ty tvrdíš, že tě chci jen proto, že jsi mě odmítla. On tě chce ze stejného důvodu. Pamatuji si, když se stal Pánem šelem. Chlapec se najednou stal králem, věčný pubertální výrostek se najednou ocitl na vrcholu potravního řetězce, získal přístup ke stovkám žen, jež nemohou říct ne. Nutí je, aby s ním šly do postele, co myslíš? Musel to v životě udělat alespoň několikrát.“

Cože? Ten slizký grázl jí říká, že jsem si bral ženy násilím. Chlap, co by ošukal i hada, kdyby mu ho někdo podržel chvíli v klidu. Já nikdy, nikdy.

Kate, pověz mu, že to není pravda. Pověz mu, že tomu nevěříš. Řekni mu to.

Neřekla ani slovo.

Chtěl jsem ji a myslel jsem, že ona chce mě. Já se choval slušně, čekal jsem. Byla v Pevnosti, slabá a zraněná a já se jí ani nedotkl. On řekne a udělá cokoli. Využije ji, a jakmile se jí nabaží, odkopne ji. Já pro ni v Hrách téměř zemřel.

Naklonil se k ní.

Vzdálenost mezi námi můžu překonat třemi skoky. Dvě vteřiny a odkroutil bych mu hlavu z krku a pohodil k jejím nohám.

Zvýšil hlas. „Dnes večer jsi celá moje. Polib mě, Kate.“

Ne.

Natáhl se k ní. Ustoupila.

Něco uvnitř mě secvaklo a já se k nim vydal. Neodejde odtud živý. Nemůžu ji nutit, aby mě milovala, ale ona nechtěla, aby se jí dotýkal. Ten zvrácený hajzl se jí už nikdy znovu nedotkne.

Stoupla si před něj. Buď byl tak opilý nebo pitomý, že si neuvědomoval, co se děje.

„… neublíží mi. Tady ne.“

Už jsem byl téměř u nich, cítil jsem z jeho potu alkohol. Z nejbližšího stolu vzala láhev a vykročila ke mně. Hezké, ale stačit to nebude. Možná kdyby měla svůj meč…

„Lid zdraví Pána šelem.“

Natarádža. Stálo mě to všechny síly, ale zastavil jsem se. Kdybych ho teď zabil, znamenalo by to válku. V tuhle chvíli bych vydal všanc svůj život, jen abych cítil, jak mezi zuby drtím Saimanovu lebku, ale za životy mých alfů nestál. Saiman se to nikdy nedozví, ale ten plešatý zvrácenec mu právě zachránil život. Alespoň na chvíli.

Díval jsem se na Kate a ústy naznačil jediné slovo. Později.

Pohled mi oplatila a oči sdělovaly jasný vzkaz. Kdykoli.

Zhluboka jsem se nadechl, otočil se k ní zády a klidným hlasem zvolal: „Pán šelem zdraví Lid.“

 

Z volně dostupného ebooku přeložila Axia
Přímá řeč byla částečně převzata z knižního vydání Magie krve, Fantom Print, 2012