Moje knihovnička – Axia

V domě máme stovky, ne-li tisíce knih, ale tyhle na poličkách jsou jen moje. Jsou to tři skupiny knih, které, dalo by se říct, charakterizují, kdo jsem. Mám několik desítek knih moderní psychologie (miluju knihy o pozitivním myšlení a o komunikaci s lidmi) a několik knih o Irsku (včetně několika map této země na zdech), protože to je moje země zaslíbená, můj velký sen.

Ta dolní polička se v minulých dnech rozšířila o několik dílů Anity Blake v originálu, ale jinak to jsou v drtivé většině knihy koupené v tomto roce. Dřív jsem toho moc z našeho žánru nekupovala, nepřišlo mi, že by bylo co.

Nejohmatanějšími knihami jsou díly Bratrstva, ke kterým sahám téměř každý den a projíždím oblíbené pasáže v jakékoli knize z této série. A stejně tak se stále a z čirého masochismu (protože při nich brečím, ať to čtu, pokolikáté chci) vracím k posledním stránkám třetího dílu Hunger Games. Ten příběh mě neuvěřitelně oslovil a velmi se těším na film.

Naopak knihy, které kupuju a doteď jsem je vlastně nepřečetla, jsou ze série od Ivové (i když před pár dny jsem po prvním dílu v zoufalství, že Wardovou už znám nazpaměť, sáhla). Chci mít sérii kompletní, když už jsem s ní začala. A absolutní chybou byly knihy od Shelly Laurentson, protože to je tak nudný brak, že i Levné knihy odmítají vydat pokračování.

Knihy, kterých si z mé sbírky vážím nejvíc, jsou knihy o Tině Salo, protože mi do nich Petra Neomillnerová napsala věnování.