Charlaine Harris: Pravá krev – Mrtví odcházejí

Když jsem psal před dvěma měsíci recenzi na v té době poslední díl série Pravá krev, byl jsem zklamaný autorčiným neúspěchem a doufal, že ten jeden díl bylo pouze neopatrné šlápnutí vedle. Do té doby si totiž série držela poměrně slušnou kvalitu, kterou román Hůř než mrtví potopil. Nakladatelsví Baronet nás ale nenechalo dlouho čekat a další díl příběhů Sookie Stackhouseové je na pultech knihkupectví.

A hned v úvodu mohu říci, že je na tom úplně jinak, než díl předchozí. V nečem hůře, v něčem lépe. Jisté je jedno, kvalitou rozhodně nedosahuje předchozích dílů, a velmi povedená sága tedy končí knihou s podtitulem Všichni mrtví. Než se podíváme na knihu samotnou (o které toho opět není moc co říct), projeďme si spolu alespoň okrajově celou sérii.

Sookie Stackhouseová, mladá prsatá blondýnka pracující jako čísnice v baru u Merlotta, dokáže číst myšlenky. Její šéf je měňavec, bratr taktéž, za přátele má upíry a dědeček pochází z říše víl. To vše je mistrně zasazeno do našeho světa, reálie uskutečněné v knize se v mnohých případech odehrály i ve skutečnosti (hurikán Katrina apod.) a činy všech postav mají své důsledky. To je pro sérii na jednu stranu přínosné, na tu druhou stranu to ale zabíjí přehlednost, protože postav je zde požehnaně. Upíři i vlkodlaci mají svoji hierarchii a Sookie už není tou hloupoučkou nepokřtěnou blondýnou z prvního dílu, ale postupně se vyvíjí, stejně jako Eric Northman a kupa dalších vedlejších postav, ty ostatní hlavní trochu stagnují

Prvních sedm dílů nemělo bůhvíjak složitou zápletku, prakticky v každé knize se objevila vražda a Sookie se ji vždy snaží vyřešit. Jak nečekané, na detektivní žánr už to ale začalo být klišé. Série Pravá krev si ale stále držela slušnou čtivost, romanci, sex, napětí, akci i informace o vnějším světě. To ale skončilo zničením hotelu v Rhodes na konci sedmého dílu – Všichni mrtví.

Minulý i tento díl oproti těm předchozím nebetyčně strádají, a hned vysvětlím proč. Autorka brilantně omezila detailní popisy Sookiina orgasmu, zaplatili jsme za to ale vysokou cenu. Rovněž ze svého repertoáru vyškrtla celý okolní svět a kniha by se klidně mohla přejmenovat na Sookieland. V osmém díle série Hůř než mrtví už neexistuje okolní svět, my sice víme něco o vlkodlačí válce a nové upíří vládě, ale ani jedno ani druhé autorce nestojí za víc než pár odstavců. Důsledky sice pociťuje každý, koho se to přímo týká, ale Sookie se svým pověstným štěstím neovlivní nic.

Mrtví odcházejí, devátý díl ságy, přináší jednu nečekanou změnu, několik nových drobností a opět (tohle se prostě upřít nedá!) vysokou čtivost. Hned na začátku knihy se dozvíme, že vlkodlaci a měňavci oficiálně vystoupili na světlo a odhalili světu svoji existenci (že o tom už do konce knihy nepadne ani zmínka pomineme, proč taky, vždyť nejde o nic velkého). Pro spoustu lidí, počínaje Samem a konče lidmi v Hotshotu, přináší velké odhalení obrovskou úlevu, nemusí dále potlačovat to, co jim je přirozené, stydět se za to, či se bát lidských reakcí.

Všechno se mění (až na Sookie) a celý svět žije novým objevem (zřejmě, to nevíme, autorka se zapomněla zmínit). Ne všichni ale chovají k chlupatým mazlíčkům symapatie, což se prokáže hned vzápětí. Jasonova manželka Crystal je nalezena mrtvá za Merlottovým barem a je opět na Sookie, aby vypátrala, kdo ji zabil. Aby toho nebylo málo, všechny nadpřirozené bytosti postihne vílí válka, a nečekané souvislosti začnou krásně zapadat.

Bohužel, i přes to všechno kniha nedosahuje lesku a slávy předxhozích dílů. Sookie překvapivě zjistila, že od té doby, co zná upíry a vlkodlaky, přichází do styku s abnormálním množstvím mrtvol (to je ona nečekaná změna) a jediným skutečným překvapením v této knize byla Arlene. Mrtví odcházejí není špatným počinem, nedá se o něm však říct, že by byl bůhvíjak dobrý. Slabší podprůměr, který uspokojí nenáročného čtenáře pátrajícího po oddychové literatuře, milovníky Duny či Zaklínače ale rozhodně nenadchne.

 Závěrem děkuji nakladatelství Baronet za poskytnutí recenzního výtisku.