Druhy vampírů 7

Strejda K. je tu zas, na upíry nastává čas. Dneska tu máme něco z Japonska a pak Estado libre asociado de Puerto Rico (jinými slovy Portorico).

Hone-onna – Japonsko
Hupia – Portoriko

Hone-onna (doslova přeloženo jako žena-kostra, nebo kostěná panna)
Jedná se o tzv. Yokai, což znamená, že nejde přímo o klasického upíra (ale co je v Japonsku normální). Podle toho, co se dochovalo, je její reálná forma skeleton, prostě kostra. Dokáže se morfovat do podoby krásné ženy.
Normálně mívá oblečený tradiční ženský oděv (nezdobné šaty, stylem doba Edó). Dlouhé černé vlasy úhledně sčesané.
Je to pěkná proutnice. Pokud najde osamoceného pocestného, nabízí mu sexuální služby. A pak během bohulibé činnosti vysává svoji oběť, a to do sucha, a když tu říkám do sucha, tak to myslím doslova. Další sexuální posedlice-pijavka. V celém kouzle jde jen o to, že pocestní byli poučováni od mnichů a potulných kněží. Jedná se tu o urbanistický odkaz k šintó, které komplexně bere jakékoliv „znečištění“ jako bránu k neštěstí. Pokud bylo v rodině zabití, incest, či jen neškodné hrátky s nájemnou ženou, tak máte problém. Hone-onna a další Yokai pokud škodili, tak to končilo povětšinou smrtí nejen problémového jedince, ale pokud možno i rovnou celé rodiny. Samotná Yokai strašidýlka nebyla jen zlá, ale pokud se naskytla situace se „znečištěním“ určitého místa, kde vládla, či modličky u cesty (která v tomto ohledu nabádá: “Haló, lidi, tady POZOR!!“), došlo přinejmenším k hromadnému neštěstí.
Můžeme si domyslet dopad nenadálé situace s Hone-onnou na příkladu. Osamocený distributor tabáku se vrací nocí ke své rodině, tu zjistí, že to trošilenku nestíhá a buduje provizorní útočiště. Sedí u ohně, když z nenadání se vyřine ze stínů krásná žena s šamizenem (dlouhokrký strunový nástroj, něco jako jednoduchá loutna) a žádá o přijetí k ohni (zajímavá věc, všimněte si, že povetšinou těmto potvorám musíte dát šanci, evropským povolujete vstup do domu atd.). Prodavač se cítí sám a tuto situaci pokládá za „dobré“ obohacení večera. Celý večer pokračuje zdárně, když tu si kráska přisedne k prodavači, zaklesnou se v dlouhém objetí, a jak to tak bývá, nezůstává u objetí. Prodavač rázem zapomíná na svoji rodinu, a to se mu stává osudným. Hone-onna ho vysává dlouhými doušky.
Z pocestného zůstává jen vyschlá mumie, jde tu o šintó odkaz na vodu. Voda komplexně v šintó napomáhá nejen tělesné, ale dokáže to i s duší. Většina těchto mýtů proto pramení z toho, že pokud jste beze zbytku vody, jste ztracení.
Takže, běda vám, když naletíte při pochůzkách večerní či noční krajinou v zemi to japonské.

Hupia (také Opia, Opi´a, Op´a, nebo Operi´to)
Mám rád Portoriko, mám rád jejich kuchyni, španělský jazyk a architekturu, ale tuhle potvoru fakt nemusím. V popisu se jedná o mrtvou perzónu, či upíra, který unáší děcka za dlouhých nocí.
Původně v kultůře Taínů (což je takový větší kmen v okolí karibském), a zvláště v jejich původním náboženství věří, že Hupia (duše zemřelého) zrcadlově kontrastuje s duchem živého. Takže pokud jste byl za živa dobrák, neznamená to, že za mrtva to bude stejně. Pokud Goeiza je plně utvořena, je posmrtně (jakožto hupia) poslána do zemského nebe zvaného Coaybay.
Pokud jde o vzhled, věří se, že mají mnoho forem, nejčastěji jde prý o postavu bez obličeje, někdy zase s tváří milovaného zemřelého. Stoprocentně je poznáte podle jednotného příznaku, nemaj totiž pupík. Jedná se tu o kult mateřství, kdy matka živí dítě skrze pupeční šňůru.
Co se týče chování, jde o duchy noci, nejdříve svedli matku a pak do slizké temnoty odnášejí dítě. Jsou proto mnohokrát asociováni s netopýry, kteří během dne spí a za nocí pojídají guavu.
Takže matky, či holky v očekávání, nejezděte do Portorika, a to proto, že vám hrozí útok ze strany beztvářníků netopýřích, co si dávají Guavo.

Konec sedmé části