Grady Hendrix: Průvodce jižanského čtenářského klubu zabíjením upírů

Krvavý příběh o láskyplných sousedských vztazích, jež se vymkly z rukou. Drákula dupe v záhonech Ocelových magnólií v příběhu o záhadném cizinci, který naruší fádní život ženského čtenářského klubu v jednom malém jižanském městě.

ANOTACE:
Patricia Campbellová nikdy netrpěla tak silným pocitem méněcennosti. Manžel je workoholik, dospívající děti si žijí po svém, senilní tchyně vyžaduje trvalou péči a ona sama soustavně nestíhá odškrtávat položky ze seznamu každodenních úkolů. Při životě ji drží jen čtenářský klub, uzavřená skupina žen z Charlestonu, které pojí vášeň pro knihy o true crime. Na schůzkách klubu diskutují se stejným zápalem o masovém vrahovi Mansonovi a jeho Rodině stejně jako o svých vlastních rodinách.

Jednoho večera po schůzce klubu Patriciu brutálně napadne postarší sousedka, a tím do jejího života vstoupí sousedčin pohledný synovec James Harris. Je to scestovalý a sečtělý muž a v Patricii vyvolává pocity, jaké nezažila už roky. Když se ale v jiné části města začnou ztrácet děti a policie se k vyšetřování staví lhostejně, Patricia pojme podezření, že James Harris je spíš Ted Bundy než Brad Pitt. V čem je zásadní problém? James je netvor poněkud jiného typu – a Patricia mu otevřela bránu svého srdce i dveře svého domova.

Krůček po krůčku proniká James do Patriciina života a pokouší se ji připravit o všechno, co dosud považovala za samozřejmé, včetně čtenářského klubu. Ale Patricia se nehodlá vzdát bez boje, jak dokládá tento krvavý příběh o láskyplných sousedských vztazích, jež se vymkly z rukou. Drákula dupe v záhonech Ocelových magnólií v příběhu o záhadném cizinci, který naruší fádní život ženského čtenářského klubu v jednom malém jižanském městě.

INFO O KNIZE:
Vydal: Laser, 3/2026
Překlad: Roman Lipčík
Vazba: brožovaná
Počet stran: 464
Cena: 549 Kč

UKÁZKA Z KNIHY:
Kapitola 1

V roce 1988 vyhrál George H. W. Bush prezidentské volby tím, že voliče vyzval, aby věřili tomu, co jim slibuje, kdežto Michaelu Dukakisovi volby prohrála projížďka v tanku.

Doktor Huxtable z televizní show Billa Cosbyho byl táta roku, Kate a Allie ze stejnojmenného seriálu byly mámy roku a čtveřice postarších „zlatých děvčat“ z jiného seriálu se stala pro každého babičkami roku. McDonald’s ohlásil, že otevírá první provozovnu v Sovětském svazu, všichni kupovali knihu Stephena Hawkinga Stručná historie času a nikdo ji nečetl, na Broadwayi měl premiéru Fantom opery a Patricia Campbellová se chystala zemřít.

Nalakovala si vlasy, nasadila náušnice, rtěnkou přetřela rty, ale když na sebe pohlédla v zrcadle, nespatřila devětatřicetiletou ženu v domácnosti se dvěma dětmi a zářivou budoucností, ale uviděla mrtvolu. Pakliže nevypukne válka, nestoupnou hladiny oceánů nebo se Země nezřítí do Slunce, proběhne dnes večer pravidelné setkání literárního spolku v Mt. Pleasant a ona neměla přečtenou knihu pro tento měsíc. To znamenalo, že za necelých devadesát minut předstoupí před místnost plnou žen a bude je vybízet k diskuzi o knize, kterou nečetla.

Román Roň slzy, země milovaná si doopravdy přečíst chtěla, jenže pokaždé, když vzala knihu do ruky a přečetla větu Z Ixopa vede do kopců taková okouzlující cesta, sjela Korey i s kolem z mola, protože se domnívala, že šlape dost rychle na to, aby nad vodou přeletěla na protější břeh, nebo zapálila bratrovi vlasy, protože chtěla zjistit, jak blízko může přiložit hořící zápalku, než chytnou. Anebo strávila celý víkend tím, že komukoli, kdo k nim zavolal, vysvětlovala, že maminka nemůže přijít k telefonu, protože umřela. Patricia se to dozvěděla, teprve když k nim začali chodit přátelé s kastrůlky domácích pokrmů, aby vyjádřili soustrast.

Než se jí podařilo zjistit, čím cesta vedoucí z Ixopa tak okouzlovala, buď zahlédla, jak Blue proběhl před okny verandy docela nahý, nebo si uvědomila, že v domě je tak neobvyklé ticho, protože ho zapomněla v knihovně dole ve městě. Musela pak běžet k autu, hnát se po mostě zpátky a modlit se, aby chlapce neunesla sekta moonistů. Jindy zase kluka napadlo, že musí zjistit, kolik rozinek se mu vejde do nosu (dvacet čtyři). Nikdy se nedozvěděla, kde přesně Ixopo leží, protože se k nim na šest týdnů nastěhovala paní Mary, její tchyně, a garážový pokoj bylo nutné zásobovat čistými ručníky a den co den povlékat postel. Protože paní Mary působilo potíže vylézt z vany, museli do koupelny instalovat taková ta přidržovací madla a bylo na ní sehnat řemeslníka, který to udělá. A taky musela prát, aby děti měly co nosit, a Carter potřeboval mít vyžehlené košile a Korey požadovala nové kopačky, protože je měli všichni, ale oni si je momentálně nemohli dovolit, a Blue nepozřel nic než bílou stravu a Patricia musela každý den připravovat k večeři rýži, takže cesta z Ixopa vedla do kopců bez ní.

Když se před nějakým časem přihlásila do literárního spolku v Mt. Pleasant, připadalo jí to jako dobrý nápad. Že potřebuje občas vypadnout z domu a poznat nové lidi, pochopila v okamžiku, kdy u nich večeřel Carterův šéf a ona se k němu natáhla přes stůl a pokusila se mu nakrájet steak. Knižní klub dával smysl, protože ji bavilo číst. Zvlášť si oblíbila detektivky. Carter nadhodil, že její záliba se odvíjí od toho, že prochází životem, jako by celý okolní svět pro ni byl nepochopitelná záhada, a ona se s ním nepřela. Patricia Campbellová a tajemství tří jídel za den, sedm dnů v týdnu, aniž přišla o rozum. Patricia Campbellová a případ pětiletého dítěte, které na potkání každého pokouše. Patricia Campbellová a záhada, jak zvládnout každý den přečíst noviny se dvěma dětmi a tchyní, která se k vám nastěhovala, když všichni chtějí mít vypráno, dostat najíst, dům potřebuje uklidit a někdo musí dát psovi odčervovací tablety a ty by sis možná měla aspoň jednou za čas umýt vlasy, protože jinak se bude dcera vyptávat, proč vypadáš jako bezďák. Stačilo pár vhodně položených dotazů a dostala pozvání na úvodní schůzku literárního spolku v Mt. Pleasant u Marjorie Fretwellové, která se konala přímo u ní doma.

Knihy pro tento rok určil literární spolek velice demokraticky. Marjorie Fretwellová vyzvala členky, aby vybraly jedenáct titulů ze seznamu třinácti knih, které se jí zdály vhodné. Zeptala se jich, jestli by některá nechtěla navrhnout ještě jiné knihy, všechny však pochopily, že nejde v pravém slova smyslu o otázku. Až na Slick Paleyovou, která jako by trpěla chronickou neschopností chápat finesy společenské komunikace.

„Ráda bych nominovala knihu Jako jehňata na porážku: vaše děti a okultismus,“ ozvala se Slick. „Když teď na Colemanově bulváru otevřeli ten obchod s krystaly a časopis Time dal na titulní stranu Shirley MacLaineovou, která v rozhovoru mluví o svých předešlých životech, potřebujeme podnět k probuzení.“

„O té knize jsem nikdy neslyšela,“ odvětila Marjorie Fretwellová. „Domnívám se tedy, že se vymyká našemu poslání číst velká díla západní kultury. Ještě někdo něco?“

„Ale–“ namítla Slick.

„Ještě někdo něco?“ opakovala Marjorie.

Vybraly knihy z Marjoriina seznamu, přiřadily každou k měsíci, jenž připadal Marjorii nejvhodnější, a podle Marjoriiných návrhů je přidělily jednotlivým referujícím.

Referující vždycky zahajovala schůzku klubu dvacetiminutovou prezentací knihy, pohovořila o pozadí jejího vzniku a o autorovi a pak řídila skupinovou diskuzi. Referující nesměla přidělenou knihu odmítnout nebo ji s někým vyměnit za jinou, jinak by musela zaplatit pokutu, protože čtenářský klub v Mt. Pleasant tady nebyl pro legraci.

Když Patricii začalo být jasné, že knihu Roň slzy, země milovaná nestihne dočíst, zatelefonovala Marjorii.

„Marjorie,“ začala a zároveň přiklopila kastrol s rýží pokličkou a ztlumila plyn. „Tady je Patricia Campbellová. Chci si s tebou promluvit o Roň slzy, země milovaná.“

„Neobyčejně silné dílo,“ poznamenala Marjorie.

„To ano,“ souhlasila Patricia.

„Věděla jsem, že knihu náležitě oceníš.“

„Budu se snažit,“ slíbila Patricia a zároveň si uvědomila, že právě pronesla pravý opak toho, co zamýšlela.

„A vzhledem k současné situaci v Jižní Africe je velice aktuální,“ prohodila Marjorie.

Patricií projel osten zděšení: jaká je současná situace v Jižní Africe?

Když zavěsila, vynadala si za to, jak je zbabělá a pošetilá, a slíbila si, že zajde do knihovny a přečte si, co se o knize Roň slzy, země milovaná píše v Encyklopedii světové literatury. Jenže musela připravit svačiny pro Koreyin fotbalový tým, dívka, která jim hlídala děti, dostala mononukleózu a Cartera poslali nenadále na služební cestu do Columbie, takže mu musela pomoct zabalit. Do toho ze záchoda v garáži vylezl had, kterého musela utlouct hráběmi, a pak Blue vypil lahvičku korekčního laku a ona ho vezla k lékaři, aby zjistila, jestli to není smrtelné (nebylo). Chtěla si vyhledat autora Alana Patona v Encyklopedii knih celého světa, kterou měli doma, jenže svazek s písmenem P jim chyběl. Zapsala si do paměti, že si musejí pořídit novou encyklopedii.

Někdo zazvonil.

„Mamííí,“ zavolala Korey z chodby v přízemí. „Přivezli pizzu!“

Nemohla to už déle odkládat. Byl nejvyšší čas utkat se s Marjorií.