Julie Johnson: Splétač větrů
První díl Ságy o Posledních zavádí čtenáře do středozemského království Anwyvnu. Před dávnými věky lidé železnými zbraněmi zničili říši dlouhověkých nadaných vil. V současnosti loví a zabíjejí zbytky vílí populace s cílem vymýtit poslední nositele magie. Ale zbývají už jen míšenci, kteří magií nevládnou a které lze snadno rozpoznat podle špičatých uší.
Špičaté ouško Rhya Fleetwoodová týdny utíkala před elitní jednotkou krále Elda, až ji vysílenou, zraněnou a vyhladovělou nakonec dostali. Pověstmi opředený brutální Scythe, velitel a rabiát s železnou přilbou staženou do půlky obličeje, si všimne znamení na Rhyině hrudi, následně bez milosti pobije ostatní vojáky a unese Rhyu do Severozemě.
Rhya s úžasem seznává, že špičaté uši tam má každý druhý. Konečně se dozví, že značka na její hrudi je znamením Posledních. Ona a tři další předurčení mají zapracovat na obnovení magické rovnováhy v tomto světě. V novém svobodnějším prostředí se Rhya učí zacházet se svými schopnostmi, nalézá přátele, stejně tak však čelí nepřátelství a nedůvěře mocných. Nakonec se navzdory předchozím zkušenostem vášnivě zamiluje do toho nejméně pravděpodobného muže.
Dynamika mezi tajemným zachráncem a Rhyou se postupně vyvíjí. Hned v první kapitole se ukáže, že Velitel Skythe není tím, za koho se vydával. Dlouhé roky mise v utajení mezi rabiáty a vrahy jej poznamenaly, proto jeho počáteční hrubost a neurvalost působí autenticky. Jeho přesvědčení o dívčině naivitě a neschopnosti samostatné existence v drsném světě dozná zásadních změn poté, co mu Rhya dokáže opak. Když se velitelovo opovržení přetaví v obdiv, bylo by těžké uvěřit, že se jedná stále o téhož muže, kdyby nebylo dostatečně plasticky popsáno, jakými zkouškami si prošel v minulosti.
Příběh je pohlcující, ale děj plyne pomalu. Není v něm nouze o násilí ani o romantické epizody. Julie Johnson dopřála čtenářům dostatek času a prostoru, aby si vychutnali všechny detaily a magické vychytávky jejího úžasně propracovaného světa. Rhyu pomocí odkazů na její minulé zkušenosti vykreslila uvěřitelně. To, co by si někteří mohli vykládat jako naivitu, pramení ze silných morálních zásad, které nezlomilo ani kruté lidské zacházení. Její síla je nenápadná, ale o to skutečnější.
Líbil se mi způsob vyprávění, potěšil mě barvitý jazyk. Bavily mě dialogy stěžejních postav. Některé úvahy mě natolik zaujaly, že stály za zapamatování.
„Tušila jsem to. Nebyly to žádné spory mezi nepřáteli, žádné neshody mezi známými. Takovou vytrvalou nenávist může živit jen palivo zničeného přátelství. Neboť co jiného je nenávist než láska proměněná v jed?“ (str. 268)
První díl série končí epochální bitvou, která čtenáře přiměje netrpělivě vyhlížet další díl. Obálka je krásná, překlad Aleny Harnové je kvalitní. Splétač větrů si hravě zaslouží všechny kladné komentáře, na které lze narazit na sociálních sítích.
Vydal: Baronet; 2025
Překlad: Alena Harnová
Vazba: brožovaná
Počet stran: 544
Cena: 449 Kč
