Leia Stone: Králové Avalieru – Poslední dračí král

Nakladatelství COSMOPOLIS, součást Nakladatelského domu GRADA, vás svou novinkou na poli young adult romantasy zavede do magického světa draků, romantiky a boje o přežití.

• První díl z připravované série Králové Avalieru nadchne všechny fanoušky knih Sarah J. Maas.
• Pikantní romantická série, kterou nebudete chtít odložit.
• Nebezpečně návykový příběh, silná ženská hrdinka, domluvené manželství, všudypřítomná magie, strašlivé tajemství a nad tím vším nebezpečně svůdný král.

ANOTACE:
DRAČÍ KRÁL HLEDÁ NEVĚSTU.
Ženy z vesnice jsou nadšené. Král vyhlásil, že vyšle královskou gardu, aby přivedla ženy v plodném věku na jeho hrad v Jade City. Má to však jednu podmínku: jeho budoucí nevěsta, se kterou zplodí dědice, musí mít v krvi dostatek magických genů.
Já v sobě tolik magie nemám, v mé krvi koluje jen deset procent dračí magické linie, vím, že nebudu vybrána, ale z nějakého důvodu mi královské čichačky přikážou, abych se králi představila jako možná manželka.
Jsem připravená odejít do Jade City, ovšem na poslední chvíli mi matka prozradí děsivé tajemství. Tajemství, kvůli kterému bych mohla být zabita… samotným králem.

O AUTORCE:
Leia Stone je autorkou mnoha bestsellerů USA Today, včetně sérií Matefinder, Wolf Girl, Fallen Academy. Prodalo se již více než tři miliony jejích knih a její série Fallen Academy byla zfilmována. Její romány byly přeloženy do mnoha jazyků. Věnuje se také psaní scénářů. Píše knihy žánru urban fantasy a paranormální romance s neohroženými hrdinkami a jejich neodolatelnými milostnými partnery. Žije ve Spokane ve státě Washington s manželem a dvěma dětmi.

OHLASY:
„Poslední dračí král“ byla kniha, kterou jsem nemohla odložit. Jedna z těch, které byste neměli začínat večer. Nebudete totiž chodit spát v devět, jak jste si řekli.“
Amazon

„Zůstala jsem vzhůru dlouho do noci, abych knihu dočetla. Zbožňovala jsem hlavní postavy. Arwen je statečná a nezávislá. Drae je věrný svému lidu. Děj byl napínavý po celou dobu příběhu. Na konci je propojení na další knihu. Nemůžu se dočkat, co se bude dít dál.“
Amazon

„Nemohla jsem knihu odložit a úplně jsem si Arwen a Drae zamilovala a celou dobu jsem jim fandila. Drae je poslední dračí král a potřebuje si najít ženu s dostatečnou dračí magií, aby zplodil dědice. Nepočítá však s tím, že se zamiluje do nezávislé lovkyně Arwen. Ta má však tajemství. Takové, kvůli kterému by mohla přijít dokonce o život.“
Goodreads

„Tohle bylo fantastické! Tolik různorodých pocitů. Milovala jsem je!! Tohle se posouvá na vrchol seznamu mých oblíbených Leiiných knih – a vážně, VŠECHNY jsou nadmíru fantastické. Leia nikdy nezklame v tom, že nás unese do těchto fantasy zemí, rozesměje nás, možná uroníme pár slz, rveme si vlasy a pak se do hlavních postav tak hluboce zamilujeme. Když otevřu knížku, vždycky vím, že mě čeká super jízda.
Draea a Arwen jsem zbožňovala. Mají tolik starostí, tolik komplikací. Jsou tam tajemství a zvraty, scéna s obětováním ke konci… málem mi to zlomilo srdce , ale autorka to zachránila.
Nemůžu se dočkat, až vyjdou další knihy série!!!“
Goodreads

INFO O KNIZE:
Vydal: Cosmopolis; 3/2025
Překlad:
Vazba: měkká s klopami
Počet stran: 368 stran
Cena: 449 Kč

UKÁZKA Z KNIHY:

Hodila jsem si kořist přes rameno a zafuněla pod její tíhou. Ten kugarin byl plně vzrostlý dospělý samec a zatím můj největší úlovek vůbec. Měl na sobě dost masa, aby moje matka a mladší sestra měly nejméně dvě luny co jíst, a ještě budeme moct něco pro­dat na trhu. Zima přijde až za čas, ale chtěla jsem matce i Adaline koupit nové kožešiny už teď.

To zvíře jsem sledovala celý poslední týden a trpělivost přinesla ovoce. Když jsem přicházela do své rodné Cinder Village, nemohla jsem se ubránit úsměvu.

Naše městečko leží pod horou Cinder Mountain. Kvůli ní a uhelným dolům v jejím nitru pokrývá úplně všechno ve vsi jemný černý prach, a dnešek nebyl žádnou výjimkou. Kameny kolem škvárové cesty byly pokryté tlustou vrstvou popela a stejně tak špičky mých loveckých bot. Už jsem si toho prakticky nevšímala – když jste tu žili, byli jste na to zvyklí. Měli jsme uhelný prach v uších, v nosech, mezi zuby i na dalších místech, která raději nebudu zmiňovat.

V Jade City, hlavním městě Embergatu, jste poznali obyvatele Cinder Village na míli daleko. S každým krokem z nás prášil mour a byli jsme na to zatraceně hrdí. Oby­vatelé Cinderu jsou tvrdě pracující lidé. Nejsme zvyklí vysedávat celé dny na zadku.

„Pěkný úlovek, Arwen,“ zavolal na mě Nathanial ze svého místa na strážnici nad branou do Cinder Village. Nathanial byl jedním z nejpohlednějších chlapců v osadě. Pískově světlé vlasy, oříškové oči, hranatá čelist… I teď, při pouhém pohledu na něj, mě šimralo v břiše.

Připitoměle jsem se na něj usmála. „Nechceš přijít na večeři? Vezmi i rodiče.“

Přikývl a našpulil rty. „Moc rád.“

Od Velkého hladomoru nás dělilo už dvacet zim, ale naši rodiče si ten čas dobře pamatovali a naučili nás mladší, jak si ulovit a vypěstovat jídlo, jak stáhnout a vyvrhnout ulovenou zvěř. Obvykle lovili muži a ženy spíš hospoda­řily na poli, ale protože mi zemřel otec, nemohla jsem si tenhle přepych dovolit. Rodiče nás taky naučili projevovat laskavost a velkorysost a podělit se o jídlo, když máme dost. Právě teď byly dobré časy a tenhle kugarin nám dá víc, než teď potřebujeme.

Tíha zvířete mi začínala působit ostrou bolest mezi lo­patkami, z rány od šípu na jeho krku mi kapala na předek košile krev. Nemohla jsem se dočkat, až ho předám matce a půjdu se umýt.

Minula jsem stánky tržiště, kývnutím pozdravila muže a ženy, co v nich pracovali, a pokochala se krásnými květi­novými girlandami, které už se rozvěšovaly po vesnici na oslavy Prvního máje. Měla jsem strach, že se na ten krásný svátek lásky nestihnu do vesnice vrátit. Ulovila jsem kořist právě včas, a když se zvládnu včas taky umýt, možná se zastavím i ve stanu polibků.

Přidala jsem do kroku a zatočila do uličky, kde stála chý­še mojí matky. Byli jsme prostí lidé a žili jsme prostým ži­votem. Chýše s doškovými střechami, čistá voda donesená z řeky, bramborová políčka a dobývání uhlí – to byla Cin­der Village. Půda tu byla díky uhelnému prachu úrodná, a tak jsme prosluli svými velkými bramborami a sladkými hlízami.

Jednou, když mi bylo patnáct zim, jsem naši metropoli Jade City navštívila. Po celé tři dny toho výletu jsem měla pusu dokořán. Je to nejkrásnější město v celém Embergatu, a proto tam taky žije náš král a sídlili tam všichni jeho před­chůdci. Jade City překypuje takovým bohatstvím a nád­herou, že kdybych ho neviděla na vlastní oči, neuvěřila bych tomu. Viděla jsem tu víc jadeitu, zlata a rubínů než za celý svůj předchozí život. Všechny cesty byly cihlové, domy z bílého kamene a celé město v noci zářilo jako velký šperk. Medovina tekla proudem, stánky přetékaly jídlem a ulice byly plné dračích lidí.

Tolik mocných dračích lidí jsem taky za celý život nepo­tkala. Po Jade City se jich pohybovaly zástupy. Dračí lidé byli spojeni se svým králem Drae Valdrenem. Dával jim skrze sebe sílu, a tak bylo pochopitelné, že chtěli žít v jeho blízkosti. Dračí lidé s dostatkem magie měli moc uzdravo­vat a vydechovat oheň; měli extrémní sílu. Ale kompletní přeměna do dračí podoby byla vyhrazena pouze pro krále – nejmocnějšího dračího muže, který kdy žil.