JÍZDENKY, PROSÍM! PAŘÍŽ

Naskočte si, dámy a pánové, na palubu našeho autobusu. Čeká vám projížďka po nejkrásnějších místech Paříže. Pojedeme po Champs-Elysées Avenue, vezmeme to okolo slavné Eiffelovy věže a nevynecháme ani světoznámou Bastilu.

Jízdenky, prosím! Paříž je nejnovější přírůstek do rodiny her Jízdenky, prosím! (anglicky Ticket to ride, německy Zug um Zug). Úplně první hra z této série vyšla už před 20 lety a k nám se začala vozit původně v německé verzi. Nejprve se stavěla železnice v Severní Americe, pak se hra přestěhovala do Evropy a postupně do celého světa.

Hra Jízdenky, prosím! Paříž je takový menší bráška základní hry a přenese nás do Paříže  (jak už název napovídá) dvacátých let 20. století. Místo vlakových tratí zde budeme budovat autobusové linky. Hra je určena pro 2–4 dopravce od osmi let. Hra je rychlá a zabere 10–15 minut.

Hru vydává americké vydavatelství DAYS OF WONDER, stejně jako celou řadu her Jízdenky, prosím! A v češtině ji máme díky firmě Blackfire.

🎲 Co najdete v krabici

Herní plán je prezentován mapou Paříže, na které jsou vyznačeny známé pařížské lokace.

Pro každého hráče je zde patnáct malých plastových autobusů a bodovací žeton v jeho barvě.

Abyste věděli, které stanice mají vaše linky spojovat, je zde 20 karet cílových stanic. A jednotlivé trasy plníte pomocí přepravních karet, kterých je 46 a jsou v různých barvách.

A pak už jen pravidla v českém a slovenském jazyce.

🎲 Jak se to hraje

Pravidla jsou jednoduchá, už na krabici je napsáno, že se je naučíte za 3 minuty.

Doprostřed stolu si položíte herní plán, podél jedné jeho strany se vyloží pět přepravních karet a zbytek zůstane na dobírací hromádce. Každý hráč si položí před sebe svoje autobusy a vezme si dvě cílové karty,  z nichž alespoň jednu si musí nechat, a dostane taky dvě přepravní karty.

Cílem hry je dokončit co nejvíce dopravních tras, a tím nasbírat co nejvíce bodů. Konec hry se spustí ve chvíli, když jednomu z hráčů na konci jeho tahu zbývají už jen 2 nebo méně autobusů. Každý pak má ještě jeden tah.

A co můžete ve svém tahu dělat? Musíte provést jednu ze 3 akcí – dobrat si dvě přepravní karty, obsadit trasu nebo si dobrat karty cílových stanic.

Pokud se rozhodnete dobrat přepravní karty, vezměte si dvě karty z nabídky nebo z vrchu balíčku (dobrat naslepo). Výjimkou je, pokud si berete duhovou kartu autobusu, který slouží jako žolík. Pokud si ji berete z nabídky, můžete si ji vzít pouze jako první a jedinou kartu v této akci. Toto neplatí, pokud máte štěstí a doberete autobus naslepo z balíčku. V tom případě si z balíčku necháte obě karty. Tratě se snažíte stavět tak, abyste svými spoji postupně propojili cílové stanice, které máte zobrazeny na svých kartách.

Když si chcete dobrat kartu cílové stanice, vezmete si z balíčku dvě vrchní karty a stejně jako na začátku hry si aspoň jednu musíte nechat (můžete i obě).

A když už máte v ruce dost karet, můžete obsadit některou z volných tras na mapě. Vyložíte kartu příslušné barvy (nebo žolíka) a na každé políčko trasy položíte jeden autobus. A hned za to, podle délky trasy (jedno, dvě nebo tři pole), dostanete jeden, dva nebo čtyři body. A navíc si necháte jednu z použitých karet před sebou a snažíte se postupně složit na oslavu Dne dobytí Bastily bílo-červeno-modrou francouzskou vlajku. A za tu máte další čtyři body.

Na konci hry si spočítáte celkové body dosažené v průběhu hry, připočítáte body ze splněných karet cílových stanic a z těch nesplněných je odečtete. A kdo má bodů nejvíce, stává se nejslavnějším provozovatelem autobusových linek v Paříži.

 🎲Moje hodnocení

Tak pojďme na to, ať se práší za autobusem. Záleží, co od hry čekáte. Jde o malou hru, ochutnávku ze série her Jízdenky, prosím! Pravidla jsou jednoduchá, opravdu je vysvětlíte za 3 minuty a hra je rychle rozložená a připravena k hraní.

Hra je rychlá, ve dvou hráčích jsem ji hráli okolo 8 minut a to nemám pocit, že bychom to nějak honili. I ve více hráčích se vejdete do  15 minut. A pokud vás to chytí, zamícháte karty a jedete znovu. 

A to vlastně může být i slabinou hry, může vás překvapit, že když budete dlouho přemýšlet a sbírat přepravní karty, hra najednou skončí a vy jste nic nestihli.

Musím říct, že se mi líbí i nápad se sestavováním francouzské vlajky. Červené a modré trati jsou jednopolíčkové, tedy jednobodové, ale ten bonus za vlajku to vyrovnává.

Přemýšlím, komu bych hru doporučil. Rychlá rodinná hra s dětmi, podle mě klidně od šesti let, nebo když už jsou děti schopné poznat místa na kartách cílových stanic, aby věděly, co spojit. Pro lidi, kteří si chtějí vyzkoušet systém her Jízdenky, prosím! Nebo naopak pro ty, kteří mají rádi základní hru a chtěli by nějakou menší, rychlejší, ale pořád funkční variantu.

Ještě taková malá poznámka na konec. Hra není zabalená ve folii, ale je jen přelepená na dvou místech průhlednými kruhy. Chtěl jsem je sloupnout, ale začal se mi s nimi odlepovat i tisk pod tím. Tak jsem je jen přeřízl, zahladil a nechal být. Měl jsem zkušenost z jiných her, kde to normálně šlo bez porušení krabice odlepit. Tak pozor na to.

Takže dámy a pánové, kupujte jízdenky a vydejte se na nejkrásnější vyhlídkovou trasu po Paříži.