HOĎ SEBOU, SLEPIČÍ PRDELKO!

Néé, slepice je u mě v hnízdě. Padla zelená. Haf, búú, bééé, húú, ssss. A máš ji ty! Kokokodák. Cože, zase u mě? Jo jo, a já jsem tím pádem vyhrál. Hurááá.

Tak takhle nějak bude vypadat partie dětské párty hry Hoď sebou, slepičí prdelko! Hra patří do série Koťátkových her a její autor Elan Lee ji vytvořil spolu se svou čtyřletou dceru Avalon. Hra je ve stylu “předávání horké brambory”, snažíte se tedy, aby vám slepička, když přestane kdákat, nezůstala v ruce.

Hra je určena až pro šest chovatelů slepic ve věku od 4 let, trvá zhruba 10 minut, V češtině ji máme díky firmě Blackfire.

🎲 Co najdete v krabici

 To nejzajímavější je plastová slepičí minutka, uvnitř které je kostka s barevnými stranami. Zespodu je tlačítko a po spuštění slepička vydává nějakou dobu zvuky.

Pro každého hráče je zde hnízdo v jedné barvě, hnízdo si může podepsat nebo ozdobit a používat ho v každé hře.

Karty úkolů, kterých je  45,  jsou ve třech barvách, zelené typu “5x za sebou”, fialové “dokaž to” a modré “dokola kolem všech”. A pak je tu žeton slepičí prdelky.

Pravidla jsou v češtině a slovenštině, a jak je u této série zvykem, jsou rozdělena na část pro rodiče a část, kterou máte přečíst svým potomkům. A jsou, jak se na dětskou hru sluší, krátká.

.🎲 Jak se to hraje

Všichni hráči se posadí do kruhu na podlahu a před sebe si položí svoje hnízdo. Doprostřed se vyloží tři karty úkolů, z každé barvy jedna. Někam mimo kruh se umístí žeton slepičí prdelky.

Ten, kdo umí nejlépe napodobit slepici, může začít. Vezme si slepičí minutku a spustí ji. Zatřepe s ní a podle toho, co mu padlo uvnitř na kostce, musí splnit úkol napsaný na odpovídající kartě. Pokud mu padne žlutá strana, hází znovu, u duhové si může vybrat.

A růžová barva je speciální. Hráč musí vykřiknout “Hoď sebou, slepičí prdelko!”, pak opustí kruh a rychle se dotkne žetonu slepičí prdelky. Vždy po splnění úkolů hráč položí slepici do hnízda soupeři po levici.

Hra končí, když se ozve zakdákání. Vyhrává hráč, který hrál před tím hráčem, jemuž v ruce ztichlá slepice zůstala.

🎲Moje hodnocení

Hru jsem testoval s naší třiapůlletou Aničkou a kolem se motala i roční Beruška, které se děsně líbí slepičí minutka. Ze všech tří Koťátkových her, které jsme měli k dispozici, ji tahle bavila nejvíce, hodně jsme se u ní zasmáli (a tatínek zadýchal).

I mně se hra ze všech tří líbila nejvíce. Hra je živá, pohybová, je u ní legrace a hráč musí prokázat i nějaké dovednosti.

Moje připomínka se týká karet úkolů. Pokud bude hrát se čtyřletými nebo mladšími hráči, nedá se to prostě losovat. Hlavně ve fialových úkolech jsou podle mě věci, které čtyřleté dítě nezvládne – například odříkat celou abecedu nebo odečítat 10 vteřin do startu (Anička počítala normálně od 1 do 10). A schválně, rodiče, kdo z vás dá nos ke kolenu?

Naopak modré úkoly jsou pohybové a hodně zábavné a z těch můžete losovat. Například předvádíte tučňáka, chodíte jako krab nebo jezdíte po zadku.

Každopádně karty úkolů jsme si vždycky vysvětlili před začátkem hry.

U téhle hry panovalo rozhodně největší nadšení a doporučují ji čtyři z pěti rodičů (pokud se ještě dokážou zvednout ze země).