John Wyndham: Den trifidů

Konec světa. Apokalypsa. Někdy přišla v podobě krutého mrazu. Jindy jaderného výbuchu. Útok neznámé mimozemské civilizace nebo třeba pád obrovského meteoru byl další alternativou. Znepříjemnit existenci lidstva dokázala i rychle se šířící epidemie, hladové zombie nebo nečekaný a šokující příchod magie. V románu Johna Wyndhama konec přišel ve středu…

Byl to obyčejný den v týdnu, který změnil životy lidí na celém světa. Bill Masen utrpěl ošklivý pracovní úraz a pobýval už týden v nemocnici s hlavou a očima v obvazech. Doktoři mu je v ten den měli sundat, ale nikdo pacienta nepřicházel zkontrolovat. Bill nakonec sebral odvahu a obvazy si sundal sám. K nesmírně úlevě zjistil, že stále vidí. Slepota naopak postihla většinu lidí v jeho okolí, protože den předtím se na nebi objevily záhadné zelené záblesky, snad roj meteorů od neznámé komety, které vzbudily velkou senzaci a pozornost. Cena za tohle přenádherné divadlo bylo strašlivá. Doživotní slepota. Děti, mladí, staří. Všichni, kdo se dívali na oblohu. Našli by se skupinky lidí, které světelné záblesky neviděli, ale v Londýně jich mnoho nebylo. Jednou z prvních vidících, kterou Bill potkal, byla dívka z lepší rodiny, spisovatelka Josella Playtonová, jež osudný čas strávila vyspáváním kocoviny po opravdu divokém flámu. Časem by se celý svět dokázal vyrovnat se slepotou i za cenu značné dočasné nepohody, kdyby nebylo trifidů.

Trifidi, tajemné a nezkrotné exotické masožravé rostliny, se znenadání objevily v parcích, lesích, na loukách i pustinách. Vyzbrojené žahadlem, které má dostatek jedu, aby zabilo několik lidí, a kterým umí aktivně útočit. Od ostatních masožravých rostlin se odlišují i tím, že se vlastními silami dokážou přemisťovat, ale to není jediné tajemství, které skrývají. Původně snad vznikly jako záhadný vědecký experiment a za jejich masovým rozšířením měla stát nepovedená průmyslová špionáž. Osleplé lidstvo najednou přichází o svou konkurenční výhodu a trifidi začínají nebývale prosperovat.

Den trifidů je vyprávěný ich-formou z pohledu Billa Masona. Ten si svůj zrak uchoval a na rozdíl od většiny lidstva má své zkušenosti i s trifidy. Většinu příběhu uvažuje velmi realisticky. Bilancuje, kdy je lepší něco podniknout pro blaho ostatních, kdy naopak myslet hlavně na vlastní život. Nevidí svět jenom v černé a bílé, ale snaží se držet logiky a svého nejlepšího svědomí. Ví, že nedovede zázraky, ale neobohacuje se na úkor ostatních, a zároveň chápe, že nemůže zachránit každého.

Britský spisovatel John Wyndham napsal apokalyptický román Den trifidů v první polovině 50. let 20. století. V českém překladu vyšel již několikrát, naposledy v roce 2021 u nakladatelství BB/art v překladu Jaroslava Kořána. Předmluvu napsal Martin Šust a kromě jiného v ní upozorňuje na skutečnost, že první česká vydání prošla cenzurou, a tak se kolébkou trifidů stala Čína místo Sovětského svazu. Současný překlad vychází z původního vydání románu.

Může se to zdát neuvěřitelné, ale ani po desetiletích Den trifidů neztratil nic ze své čtivosti a uvěřitelnosti. Vzhledem k současným světovým událostem není děj románu vůbec z říše fantazie, ale klidně by se jednou mohl stát skutečností, což dokládá autorovu širokou představivost a vypravěčské schopnosti. To román řadí k těm příběhům, které by si jednou měl přečíst každý.

Vydal: BB/art, 2021
Obálka: Lawrence Mann
Vazba: brožovaná
Počet stran: 280
Cena: 299 Kč