Se starými Slovany od Buchlova na Kotýz a zpět

Věra Mertlíková se svým Hříbětem ze zlata zve čtenáře mezi pohany, tedy konkrétně Slovany. Bude to jízda veskrze dobrodružná, ale také poetická. Vždyť léto voní senem a jahodami a bohyně Kotys projíždí krajem zvouc všechny, kdo ji uctívají, k lásky hrám milostným.

Jezdkyni, historickou šermířku a držitelku ocenění Chrysalide 2018, uděleného European Sciene Fiction Society, Věru Mertlíkovou není ani třeba nijak zvlášť představovat. Vítězka pěti literárních soutěží (mj. Žoldnéři fantasie, Cena Karla Čapka či Tovaryši kalamáře) má na svém kontě dvacet povídek a tři romány. Tři bábiny kobyly ( Straky na vrbě, 2017) čtenáře zavezly do Konstantinopole roku 930 a napínavá historická freska Rok ztraceného hřebce (Gorgona, 2019) ukázala život v době vlády Karla IV. Není tedy divu, že i svůj třetí román zasvětila autorka koním a historii. Přesto je to příběh (stejně jako obě její předchozí knihy) protkaný magií a kouzly stejně jako návaz (ochranný amulet starých pohanů).

Kde řinčí zbraně, není na lásku čas. Toho si je plně vědom kníže Mojmír. Ostatně Velká Morava může mít jen jednoho vládce. A kdy jindy srovnat zpupného bratra. který by na knížecí stolec usedl nejraději sám, když ne teď v létě? Před válečným tažením je ovšem potřeba nakloniti si božstva. A Peruna nepotěšíte ničím tak moc jako hříbětem se zlatou srstí z chovu Bolka z Kobylího dolu. Slovo dalo slovo a hřebeček Xanthos vzpouzeje se už kluše s družinou vladykovou směrem k Valigradu. kde bude zítra obětován. Marně jeho matka žalostně ržá, marně Bolkova dcera Milana otce zapřísahá, že jejího milovaného hřebečka katanům vydat nemůže. Všechno marno.

Čtenář se může spolu s Milanou vrhnout do dobrodružství. Je asi docela jasné, jakým směrem se bude příběh Hříběte ze zlata ubírat. Milana s drzostí sobě vlastní ukradne (zachrání) hřebečka z rukou žrecových. A protože po ní pase nejen naštvaný otec, ale především knížecí družiníci, musí děvče záhy opustit Velkou Moravu a vydat se do pohanských Čech. Aby hrdinka nebyla na to velké a nebezpečné dobrodružství sama, poslala jí do cesty autorka mladého kněžice postiženého křesťanstvím a vnadnou a tak trochu tajemnou Kotys. Cesta do krajiny nad řekou Mží, kde na vrchu Kotýz vzácné koně kněžky chovají, bude dlouhá a nebezpečná. A to nejen kvůli těm, kdo Milaninu nesourodou skupinku pronásledují.

Lesy a hory mezi Veligradem a masivem Zlatého koně se jen hemží dětmi přírody. Tím ovšem nemyslím ani tak kance a srnce jako spíš bludičky, rusalky, divoženky, hejkaly nebo vlkodlaky. A na polích v poledním žáru nečíhá polednice, ale spíš Žithola, který člověku srpem podsekne nohy. Začal závod s časem, ve kterém hrdinům půjde často o holý život. A jestli si někdo myslí, že jejich cesta na Kotýzi skončí, šeredně se plete. Žádná Milana odvádějící si kněžice Marka za ruku do západu slunce se nekoná. Zatímco na Moravě řádí Maďaři, v české kotlině loupí pro změnu jiní lumpové. Ovšem i na milostná vzplanutí dojde. Vždyť je přeci léto a touha mládí je silnější než meč či šíp nájezdníka…

Hříbě ze zlata není klasická sword and magic fantasy, ale spíše historický román s prvky fantasy. Přestože Věra Mertlíková napsala navýsost dobrodružnou knihu, nebála se v ní věrně vykreslit reálie raného středověku a zakomponovat do nich slovanské mýty. Ani jedna z těchto ingrediencí není samoúčelná a nepřevažuje nad druhou. Naopak, perfektně se doplňují. A čtenář může jen žasnout, jak autorka dokázala dostupné informace o daném historickém období perfektně využít a provázat s fantasy motivy. Ostatně sama tomuto tématu věnuje nejedno slovo ve svém doslovu. To samo by stačilo na pěkný historický fantasy román, z domácího prostředí od domácí autorky. Ale Mertlíková šla ještě dál a příběh okořenila nádhernou, takřka skácelovskou poetikou. Však porovnejte sami.

Jan Skácel – Krátký popis léta
„Požáry Ze čtyř stran hoří léto
Omamně kvetou akátové háje
zelená duše vína doutná na vinicích
krvácí vlčí máky v obilí
Přichází tma
a po stříbrném mostě kráčí luna
Svět je jak chleba vytažený z pece
a noc ujídá“

Věra Mertlíková – Hříbě ze zlata
„Slunovratu sláva! Měsíc vystoupal po obloze. Úplněk je dobrý čas pro všechny, kdož splétají čáry a kouzla. A zlý pro ty, kteří se jim pokoušejí čelit. A denní světlo rozptýlí vílí přízraky do nebytí. Stačí se dočkat rána.“

Právě tyto pasáže dělají z dobrého historického fantasy románu knihu, která pohladí na duši.

Vydala: Gorgona, 2021
Ilustrace/foto: Roland Havran
Autor obálky: Jan Kravčík
Vazba: pevná
304 stran / 329 Kč