Světová válka Z – rozsáhlá reportáž z největší války, jakou si zatím dokážeme představit

Kniha Světová válka Z v USA vyšla již v roce 2006, od té doby se dočkala vydání v mnoha jazycích a stala se inspirací pro stejnojmenný, avšak koncepčně úplně odlišný film z roku 2013.

Max Brooks, syn světoznámého filmového herce, režiséra a především komika Mela Brookse, šel zpočátku v otcových šlépějích. Vznikly tak vtipné návody na přežití v zombie světě těžící především ze slavných béčkových filmů osmdesátých let. Pak se v autorovi cosi zlomilo a začal na problematiku nahlížet docela z jiného úhlu.

Román začíná velmi podobně jako mnohé starší či novější příběhy o zombiích – prvními známkami neznámé choroby označované v knize zprvu jako africká vzteklina, později třeba jako chodící mor. V prvním příběhu objevuje čínský lékař pacienta nula, chlapce, který je agresivní, nedbá svých zranění a nemá hmatný pulz. Ač se to může zdát podivné, lékař nepanikaří a snaží se „pacienta“ vyšetřit. Než přijdou posily, je samozřejmě pozdě a nakažených začne přibývat geometrickou řadou. Pak už je jen otázkou času, kdy se záhadná „nemoc“ rozšíří do celého světa.

Až do případů prvních „vzplanutí“ jde tedy o klišé, které nepřináší vcelku nic nového. Pak se ale Max Brooks dostává ke svědectvím různých svědků angažovaných v politice, armádě či ve zdravotnictví a čtenáři je jasné, že rozhodně nepůjde o jednoduchou vyvražďovačku. Více než ze samotných Zetek, jak jsou zde oživlí mrtví označováni, totiž mrazí ze způsobu, jakým se lidé k problému staví. Čtenář se setká skoro se vším, co by ho mohlo napadnout – od popírání, zesměšňování, přes ignoraci až po konspirace a zastírání pravdy. Ačkoliv – ta ovšem nikdy není absolutní, jak se svěřuje jeden z vypravěčů: „I kdyby devět z deseti tajných agentů a analytiků dospělo ke stejnému závěru, povinností toho posledního desátého je nesouhlasit.“

Děj se odehrává na mnoha místech na planetě (včetně „provincie Čechy“), což dokazuje autorovu zcestovalost, a hlavně znalost mnoha kultur. Nejvíce popisovaných událostí se však odehrává na autorově domácí frontě a ostatní národy oproti technicky až neuvěřitelně vyspělým Spojeným státům (viz poněkud neuvěřitelná kapitola o ISS) vypadají tak trochu zaostale.

Kniha možná na úkor surové hororovosti obsahuje velké množství politických souvislostí. Právě ty jsou však dostatečně mrazivé, příkladem budiž citace jednoho z hrdinů: „Strach je nejcennější komoditou ve vesmíru. Zapněte si televizi, co vidíte? Vidíte lidi prodávající zboží? Ne. Vidíte lidi, kteří vám prodávají strach, že budete muset žít bez toho, co vám ukazují.“ … „Strach ze stárnutí, strach ze samoty, strach z chudoby, strach z toho, že selžete. Strach je nejzákladnější emoce, kterou máme. Strach je primární. Strach prodává.“

Navzdory dokumentárnímu stylu se v knize Světová válka Z o samotných živých mrtvých mnoho nedozvíme. Jejich pojetí se od ostatních filmů, seriálů či knih příliš neliší. Vlastnosti mají především takové, jaké se autorovi do knihy hodí. Nekróza ani hniloba těl pro lidi nepředstavuje nebezpečí, nemrtví nedýchají, dokáží přežít v mrazu či pod vodou a zabít je lze pouze zničením mozku, který ovšem téměř nepoužívají. Podobně jako v mnohých jiných fantaskních knihách zde tyto bytosti slouží pouze ke zviditelnění až umocnění problémů, se kterými se potýká samotná lidská společnost.

Také je trochu znát, že příběh není nejnovější, autor třeba vůbec neoperuje s videozáznamy a šířením informací po internetu, tam by také průběh především během prvních vzplanutí nejspíš vypadal jinak. Kniha ale velmi uvěřitelně ukazuje, jak by se s krizí podobného ražení vyrovnávaly různé národy a hlavně lidé různých povah. Skoro se zdá, že autor má lidskou psychiku a vzorce chování dokonale nastudované. Sugestivně podává svědectví o beznaději: „Netrvalo dlouho a oni se začali zabíjet ve skupinách; všichni ti, kteří byli v bitvě pokousáni, se shromáždili u polní nemocnice, aby společně zmáčkli spoušť. Asi to pro ně bylo jednodušší, když věděli, že neumírají sami.“

Drastické ani srdceryvné příběhy v románu nechybí, chybí jen hlavní hrdinové, kterým by čtenář mohl držet palce po celou dobu čtení, což pro čtenáře může být problém způsobující tu a tam až nudu. On by i slavný Titanic bez Jacka a Rose byl nakonec skoro dokumentárním filmem, který by tolik diváků do kin prostě nedotáhl. Max Brooks s tímto problémem ale počítá, proto například už v anotaci zmiňuje, že jde o soubor autentických výpovědí, a osobně se pasuje do role sběratele svědectví o událostech, či dokonce jejich přímého účastníka. S přibývajícími kapitolami a vývojem války se však k některým hrdinům vrací a většinu jejich příběhů postupně dovypráví.

Kniha stojí za pozornost nejen příznivců příběhů se zombie, ale v podstatě každého, kdo se tu a tam bojí budoucnosti, nezalekne se drsné společenské kritiky, každého, kdo má rád kvalitní a propracované čtivo, takové, kterému nechybí velmi silné poselství…

„… Jsem si jistý, že jakmile se vše vrátí k normálu, jakmile naše děti nebo vnoučata vyrostou v klidném a příjemném světě, vše se zase vrátí zpět k sobeckosti, bigotnosti a k tomu, že se budeme chovat jeden k druhému hnusně, tak jako kdykoli dříve.“

Knihu Světová válka Z vydalo nakladatelství Zoner Press poprvé již před jedenácti lety. Nyní se k ní vrací v čase, který si nemohlo vybrat lépe. Také obálka nového vydání je vizuálně přitažlivější a více „poplatná době“, kdy se seriály, komiksy a filmy se zombie tematikou staly skoro módním trendem. A to je velmi dobře, jelikož první vydání je rozebrané, a tato výjimečná kniha si zaslouží další a ještě větší pozornost.

Vydalo: Zoner Press, 2021
Překlad: Ondřej Doseděl
Obálka: Petr Bernát
Vazba: brožovaná
Počet stran: 328
Cena: 370 Kč