Malý Hellboy se vydává za dobrodružstvím v Půlnočním cirkuse

Cirkus. Místo, které řadu lidí fascinuje, nabízí spoustu možností a probouzí imaginaci. A také je to místo, které je svým způsobem docela strašidelné. Mike Mignola a jeho Hellboy o tom vědí své.

 

Představovat pekelníka Hellboye je takřka zbytečné, ale stejně: Je to démon, kterého během svých pokusů přitáhli z jiné dimenze na náš svět náckové. Podle všeho je předurčen k tomu, aby naši rodnou hroudu zničil. Nicméně vzhledem k tomu, že si ho vzal pod svá křídla Úřad paranormálního výzkumu a obrany (Ú.P.V.O.), se k tomu rudokožec s kamennou pěstí a upilovanými rohy zrovna nemá. Naopak s nadpřirozenem bojuje, co mu síly stačí – a má jich na rozdávání.

V kraťoučké jednohubce nazvané Půlnoční cirkus nás Mike Mignola (literární a výtvarný otec Hellboye) spolu s Duncanem Fegredou zavedou do Hellboyova dětství. Malý Hellboy zatouží po dobrodružství, jednoho večera proto uteče z ústředí Ú.P.V.O. Nedostane se však daleko, když narazí na podivný cirkus a rozhodne se ho prozkoumat. Na rozdíl od čtenářů však Hellboy ještě netuší, že ne všechno musí být vždycky takové, jak to na první pohled vypadá. Zlé mocnosti o něj totiž mají zájem, ačkoliv o tom mladý pekelník ještě nemá ponětí.

Půlnoční cirkus není po příběhové stránce ničím převratným. Puberťák se trochu bouří a může z toho být průšvih, když se zatoulá, kam nemá. V Mignolově podání je však i otřepaný příběh něčím magickým, prodchnutým významem. Nechybí tu alegorie a odkazy na mytologii, kterými je Mike Mignola známý a které mu pomáhají budovat silnou a tajemnou atmosféru příběhu. Na šedesát čtyři stran komiksu jich zvládl dát obdivuhodné množství, přičemž některými pomrkává na Hellboyovy čtenáře. Půlnoční cirkus ale stojí samostatně, mimo základní sérii, a pro jeho pochopení – a vychutnání – není potřeba znát předchozí komiksy.

Pokud vás nedostane atmosféra, pak se o to postará kresba. Duncan Fegredo tu totiž předvedl koncert, který se jen tak nevidí. V poměrně malém rozsahu Půlnočního cirkusu použil hned čtyři typy kresby, ačkoliv se dvě mihnou jen na několika málo panelech. Základ tvoří Hellboyův život a vzpomínky, kde se Fegredo snaží co nejvíce přiblížit původní Mignolově kresbě.

Ta je velmi specifická, co se týče jednoduché strohosti, ostrých linií a práce se světlem. Tomuto stylu sekunduje pobyt v cirkuse, kde kresba přechází do uhlazených linií, tlumených barev a připomíná spíše malbu. Díky tomu působí scény v cirkuse pochmurným, melancholickým a jaksi snovým dojmem umocněným odkazy k mytologii a klasické literatuře, které se promítají do kresby i scénáře.

Ve zbylých dvou případech se pak jedná o stručně převyprávěný příběh některou z postav komiksu. Pokaždé však díky kresbě pocítíte změnu atmosféry i místa, kde se v danou chvíli vyprávění odehrává. Celkově doporučuji sledovat jednotlivé panely opravdu pozorně, protože jsou v nich ukryté zajímavé detaily. Například v jednom je krásně zkombinovaná cirkusová kresba s tou „mignolovskou“.

Hellboy: Půlnoční cirkus je krátký výlet do oblíbeného univerza, který hravě slupnete večer před spaním. Nikdo už vám ovšem nezaručí, že se vám pak nebude zdát o démonech a strašidlech.

Vydalo: Comics Centrum, 2019
Scénář: Mike Mignola
Kresba: Duncan Fegredo
Překlad: Alexandra Niklíčková
Vazba: vázaná
Počet stran: 64 barevných
Věkové doporučení: 14+
Cena: 399 Kč