Ari Marmell: Lughovo kopí (Mick Oberon 2)
V alternativní verzi Chicaga třicátých let člověk musí počítat nejen s vyřizováním účtů mezi členy mafiánských rodin, ale i se vzrůstající aktivitou různých druhů fae. Mick Oberon má jako detektiv a bývalý člen dvora Seelie jasné předpoklady k tomu, poradit si se vším neobvyklým, co se v jeho městě přihodí. Jeho nejnovější případ však vypadá na pořádně komplikovanou a nebezpečnou záležitost.
Mick se do Chicaga přestěhoval, aby unikl politikaření a užil si trochu zaslouženého klidu. Jako soukromý detektiv se ho ale ve skutečnosti dočká jen málokdy. Vyzbrojený kouzelnou hůlkou a schopností pohrávat si se štěstím se tentokrát vydává po stopách Lughova kopí, jedné ze čtyř relikvií z dávných časů, kdy fae zcela ovládali svět a lidské vynálezy ze železa byly pouze hudbou vzdálené budoucnosti. Držitel kopí má získat v boji takřka neomezenou moc, a není proto divu, že jakmile se začnou šířit zvěsti o přítomnosti kopí ve městě, začnou se sem sjíždět nadpřirození lovci včele s Hernem.
Bývalý Pán Divokého lovu ale nesymbolizuje to nejhorší, s čím se bude muset Mick při pátrání vypořádat. Dvory Seelie i Unseelie rovněž vyslaly své zástupce a je známo, že když se do něčeho začnou plést konkurenční frakce fae, události mají tendenci velice rychle eskalovat. Mick se proto musí pokusit najít kopí dřív než by mohlo padnout do nepovolaných rukou. Proč je ale tak obtížné ho objevit? A mají s tím něco společného záhadné nehody, při kterých poslední dobou umírají v neobvyklém počtu vysoce postavení členové chicagské společnosti?
Lughovo kopí je druhá kniha v sérii detektivních příběhů o Micku Oberonovi. Autor se v ní již příliš nezdržuje s vysvětlováním pravidel svého světa a vrhá čtenáře přímo do akce. Žánrově jde o nezvyklý mix noir detektivky s prvky nadpřirozena typickými pro moderní urban fantasy. Máme tu zastoupena všechna klišé od dámy v nesnázích až po barové rvačky a typický klobouk, který Mick téměř nesundá z hlavy, protože mu pomáhá zakrývat jeho výrazně špičatější uši. Ari Marmell se ale kromě drsných soukromých oček dobře vyzná i v keltské (a částečně i slovanské) mytologii a příběh je tak prošpikovaný setkáními s nejrůznějšími nadpřirozenými bytostmi.
Po zkušenostech s předchozí knihou Žhavé olovo, chladné železo jsem neměla příliš vysoká očekávání, ale děj mě tentokrát mile překvapil. Ano, dobové výrazy, které se velice těžko překládají do češtiny, a různé podivné metafory stále působí hodně rušivě, samotný případ je však natolik zajímavý, že se na autorův styl dá zvyknout. Samotná osobnost Micka Oberona zůstává zahalena rouškou tajemství. Nevíme, proč se rozhodl odejít do lidského světa a setrvat v něm, přestože mu elektřina a moderní technologie způsobují permanentní potíže. Jeho postava má tím pádem stále obrovský potenciál a bude zajímavé sledovat, kam se posune příště, protože samotný závěr naznačuje velké věci do budoucna.
Lughovo kopí celkově působí dojmem dobře vystavěného příběhu, který čerpá ze základů položených v minulé knize a nebojí se některé vedlejší dějové linie nechat i po vyřešení případu otevřené. Na můj vkus je zde ale až příliš akce. Jednotlivé stránky jsou zaplněny neustálými souboji a zvraty. Možná by proto bylo lepší trochu ubrat tempo a dát čtenáři šanci se do vyprávění opravdu ponořit. Méně časté užívání slangu by rovněž pomohlo odlehčit atmosféru a usnadnit čtení. Potenciál ke zlepšení zde tedy je, ale už teď mám za to, že autor vykročil tou správnou cestou.
Originální název: Hallow Point
Stránky autora: http://mouseferatu.com/
Nakladatelství: Triton, 2018
Překlad: Zdeněk Uherčík
Obálka: Julia Lloydová
Vazba knihy: brožovaná
Počet stran: 352
Cena: 249 Kč
