Victoria Aveyardová: Králova klec

Blýskající holka je uvázaná na vodítku krutého krále Mavena, který toho využije proti Šarlatové hlídce a poštve proti ní obyvatele Norty. Šarlatová hlídka a ani Mare, blýskající holka, se ovšem bez boje nevzdávají.

 

Na konci předešlého dílu Křišťálový meč se Mare dobrovolně vydala do rukou Mavena výměnou za životy svých blízkých. Od té doby je na jeho vodítku, zavřená v pokoji a všude ji doprovází Arvenové, Stříbrní se schopností tlumit schopnosti ostatních. Postupně na ni doléhá samota, neschopnost cítit blesk a Mavenovy hry. Snaží se zůstat silná, i když ji Maven využívá k nalákání novokrevných a poštvání Rudých proti Šarlatové hlídce. Mezitím Šarlatová hlídka vymýšlí plán, jak dobýt Corvium, důležitou vojenskou pevnost Norty. Její dobytí by změnilo situaci, Šarlatová hlídka by tak Mavenovi otevřeně vyhlásila válku a veřejnost by ji nepovažovala jen za hrstku revolucionářů či teroristů. S kartami však zamíchá spojení Norty se Zemí jezer, která se chce Šarlatové hlídky také zbavit. Na Mavenově dvoře to ale začíná vřít a intriky se rozjíždějí.

Mare se snaží zachovat si rozum a plánuje útěk, i když je šance mizivá. Ví, že k ní Maven cosi cítí, a snaží se toho využít ve svůj prospěch. Maven ji však posílá drobnosti, které ji nějak zasáhnou, a čím déle je Mare v paláci, tím více se snaží jeden druhému vlézt do hlavy a manipulovat s tím druhým. Mare se dozvídá, co Mavenovi jeho matka udělala a proč se z něj stalo takové monstrum. Zoufale se drží té představy kluka, kterým kdysi na začátku toho všeho byl. V další vteřině ale obrátí, nazývá ho monstrem a chce ho zabít. Skáče mezi těmito pocity a čtenáři to může dost vadit. Také ji najednou docvakne, jak se v minulosti (v Křišťálovém meči) chovala, strašně toho lituje a snaží se obrátit o sto osmdesát stupňů, což se zdá až moc náhlé. Celkově její chování v tomto díle bude čtenáři připadat dost neuvěřitelné.

Cal operuje na straně hlídky, ne vždy však souhlasí s plány operací a působí trochu problémy. Ve vztahu s Mare se ocitnou chvilku v bublině, neřeší problémy, které měli, než se stala Mavenovou vězeňkyní. Tahle bublina na konci knihy praskne, a proto čtenář může v příštím díle očekávat bouři citů.

Evangelinu netěší, že má být po boku Mavena, ale královská koruna je koruna. Když o to místo přijde, rod Samosů to nenechá jen tak a Evangelinina rodina se stane královskou. Evangelina se dozvídá, kam až dosahují intriky jejího otce, a vůbec se jí nelíbí osud, který ji čeká. Další z vedlejších postav, Jezernická princezna Iris, se zdá být vyrovnaná, rozumná a klidná, i když se zatím v mnoha scénách neobjevila.

Svět série Rudá královna se odehrává v zemi Norta, která sousedí se Zemí jezer, kde vládne král Montfortem, svobodnou republikou, a Pidmontou, kde se o moc dělí knížata. Obyvatelé jsou rozděleni na Rudé, Stříbrné a teď i novokrevné. Rudí mají rudou krev a jsou podřízeni Stříbrným, kteří mají různé schopnosti a jsou tak o dost silnější. Se svou stříbrnou krví a schopnostmi se ohánějí, že jsou Bohem vyvolení. Rudý se schopnostmi Stříbrného se nazývá novokrevný, dlouho se schovávali a jejich postavení není jisté. Montfort pomáhá Šarlatové hlídce, odboji Rudých proti Stříbrným, a tvrdí, že v jejich zemi žijí Rudí, Stříbrní i novokrevní v míru. Až do tohoto dílu zuřila mezi Zemí jezer a Nortou válka.

Královu klec čtenář sleduje hlavně z pohledu Mare, dostane ale i pár sekcí příběhu ze strany Cameron, novokrevné na straně hlídky, a Evangeliny. Victoria Aveyardová píše čtivě, v příběhu nepřekáží těžkopádná souvětí. Po dobu, co je Mare v paláci, autorka sem tam přeskočí ke Cameron a popisuje dění v Šarlatové hlídce. V porovnání s prostředkem Křišťálového meče bude čtenáři připadat dění v paláci a Šarlatové hlídce záživnější. Autorka se však mohla více věnovat závěrečné bitvě v Corviu. O něco lépe popsala boj o trhlinu v hradbě, ale dění vyobrazila jen jednou a pak se jejich technika opakovala.

Victoria Aveyardová čtenáře úplně ochudila o zážitek z vítězství hrdinů. Čtenář se výsledek bitvy dozvídá nezáživným způsobem a veškeré napětí či vzrušení, které mohl cítit, už zmizelo. Jelikož je většina příběhu z pohledu Mare, čtenář nevidí zrod a šíření intrik, jen sleduje jejich výsledek. Každopádně konec je napsán velmi napínavě a poutavě.

Fantasy román Králova klec v sobě obsahuje spoustu intrik, manipulací, boj proti nerovnoprávnosti a trochu romantiky. Bojové scény jsou zde popsány málo a povrchně. Autorka si bohužel nevyhrála s předvedením schopností novokrevných. Psychologie některých postav je nestálá. Opět zde hrají velkou roli Mareiny myšlenky.

Králova klec má pozvolný průběh a snadno se čte. Ačkoliv má kniha pár much, některé z nich ději až tak nepřekáží a čtenář si jich nemusí hned všimnout. Královu klec bych doporučila čtenářům, kteří rádi čtou o dvorských intrikách a nejsou při čtení vysazeni na oblíbené postavy v příběhu.

Ukázka

Vydal: CooBoo, 2017
Překlad: Alžběta Kalinová
Vazba: vázaná
504 stran / 369 Kč