Christoph Marzi: Zpívající město (Poslední čarodějka 1)
Létající galeona Medúza dorazila k pobřeží Barcelony, kde vyrůstá mladá Catalina Soleado. Z lodi vystoupily podivné bytosti v maskách harlekýnů, šíří stín a chlad po celém městě a hledají poslední čarodějku. Catalina, jak se zdá, harlekýny přímo přitahuje.
Německý spisovatel a pedagog Christoph Marzi (*1970) vystudoval ekonomii na Mohučské univerzitě a nyní žije s rodinou v Saarbrückenu. Píše od patnácti let a příběh o Zpívajícím městě se zrodil, jak sám autor píše, jednoho skvostného letního dne na Ibize.
Zpívající město Barcelona je domovem Cataliny, jež žije několik let ve starém mlýně u malíře map Márqueze. Přivedla ji k němu Catalinina matka, aby se tak jako ona vyučila stejnému řemeslu. Catalina v malé komůrce pečlivě překresluje mapy, vyráží za nákupem barevných tuší a pravidelně si popovídat s přítelem větrem, co jí vypráví příběhy ze svých cest. Po objevení Medúzy starý malíř ukáže dívce zvláštní kouzelnou mapu, kterou nakreslila její matka, a Catalina se dozvídá, že je dcerou čarodějnice. Večer stejného dne do jejich mlýna zavítá harlekýn a dívka se stává terčem jeho útoku s oživlými stíny. Utíká městem před harlekýny a poznává vlastní schopnosti a důvod, proč ji harlekýni chtějí. Náhoda jí přisoudí společníka, mladého strážce majáku Jordiho, který jí bude velkou oporou a který je sám na útěku před svým otcem.
Celý příběh v knize Zpívající město se odehrává v Barceloně a autor si lebedí v popisech uliček a jejích názvů. Město, a zřejmě i celý svět, je však jiný, než ho známe my. Vzduchem létají místo ptáků ryby, po kamenných zídkách chrastí ještěrky s kovovými šupinami a technické vymoženosti se mísí se středověkými způsoby. Čtenáři proto může činit problém se do příběhu začíst. Doba, v které se děj odehrává, je nezařaditelná. Catalina a Jordi jsou sympatičtí, jen občas zbrklí, a obzvláště Catalina by mohla být na své konání více opatrná.
Děj plyne zvláštně. Prolog je plný napětí, pak přijde na řadu pár popisných kapitol od prologu na hony vzdálených, a opět akce v podobě útěku Cataliny, který je zbytečně natahován. Tak to jde celou knihu a vše je hodně nevyvážené. Některé scény prošpikované spoustou imaginace jsou těžko pochopitelné a nemají s logikou mnoho společného. Smysl některých věcí často uniká, ani děj příběhu nedoplňují, prostě tam jsou. Magie nemá dané zákonitosti a autor může přijít téměř s čímkoli, aby došel ke kýženému cíli. Christophu Marzimu se však fantazie upřít nedá, některé scény jsou kouzelné.
Při čtení jsem se chvílemi nudila, jindy dlouho přemýšlela, jak se k časovému zasazení zápletky postavit, a v některých kapitolách se nechala pohltit atmosférou navštíveného místa. Celkově na mě příběh působil nehotově, spíchnutý horkou jehlou během dovolené. Možná však vše vidím už příliš dospělýma očima a svět dětské fantazie mi uniká. I když z pohledu mámy mi přijdou pro dítě některé věci moc obtížné k pochopení.
Kniha prvně vyšla v roce 2008 jako první díl trilogie Malfuria pod názvem Tajemství zpívajícího města a s novým vydáním po jejím vyprodání dostala i nový název Zpívající město.
Vydal: Fragment; 2014
