Victoria Schwabová: Archiv
Na místě ukrytém mimo realitu se rozkládá Archiv. Zabírá obrovský prostor a mrtví v něm nehybně a tiše odpočívají na policích v nekonečných řadách schránek. O tyto Historie, záznamy lidských životů, pečují Knihovníci, v útěku jim brání Správci a jejich konečné usměrnění dostávají na starost Lovci. Prověřená hierarchie léta zajišťuje bezproblémové fungování celého systému. Nic ale netrvá věčně.
Mackenzie Bishopová zastává funkci Správce už od svých dvanácti let, kdy na ni tuhle zodpovědnost vložil umírající děda. Úkolem Správců je dohlížet na přechodovou oblast Úžin rozkládajících se mezi Archivem a naším světem ve Vnějšku. Úžiny vypadají jako pochmurné bludiště chodeb, ze kterého vedou ven různé typy dveří. Některé zajišťují průchod do Archivu, jiné do Vnějšku a třetí druh zase otevírá přístup do Komnaty návratů, kam má Mac za úkol posílat Historie, které se z nějakého důvodu probudily a zatoulaly se ven ze svých původních umístění. Není to jednoduchý úkol, protože mrtvé pozůstatky lidí sice nesou osobnost a vzpomínky živých předloh, v bdělém stavu nad sebou ale rychle ztrácejí kontrolu a návratu do Archivu se agresivně brání.
Za uplynulé čtyři roky se Mac naučila nesnadnou práci vykonávat s odhodlanou vytrvalostí, i když to znamená neustále lhát rodině. Existence Archivu totiž představuje pečlivě střežené tajemství prozrazované pouze vybranému okruhu lidí. Se Správcovstvím ale souvisí víc než jenom udržování podivného dvojího života. Mac s povinnostmi získala i schopnost při pouhém dotyku číst minulost věcí, míst i lidí. Dala by hodně za to, naučit se lépe kontrolovat, jaké vzpomínky k ní proniknou, protože po každém i náhodném dotyku s jiným člověkem okamžitě čelí bolestivým vlnám zmatených myšlenek a pocitů.
Mac denně bojuje s mrtvými, ale sama se nedokáže vyrovnat s odchodem blízkých. Nepřišla pouze o milovaného dědu, při tragické nehodě zemřel také její malý bráška a ona ani její rodiče netuší, jak pokračovat dál. Rozhodnou se přestěhovat a pronajmout si byt v Coronadu, bývalém hotelu přebudovaném v padesátých letech na obytný komplex. Nový start vypadá nadějně. Mac čeká starost o neznámou sekci Úžin, nic v okolí jí nepřipomíná chvíle, na které chce zapomenout, a dostává příležitost rozptýlit se čtením všech tajemství starého domu. Jenže po příjezdu nic nejde podle plánu. Všechno začne setkáním s klukem ze sousedství, který o ni projevuje nebývalý zájem, a pokračuje náhlým prudkým nárůstem probouzejících se Historií. Co způsobilo narušení tolik potřebného klidu v Archivu a jak do událostí zapadá Mac a její snaha zbavit se přízraků minulosti?
Nápad vytvořit unikátní knihovnu a naplnit ji kopiemi mrtvých lidí, které obsahují veškeré jejich životní prožitky, dokáže bez nejmenších pochyb zaujmout. Victoria Schwabová navíc umí psát krásným poetickým stylem, který si jemně a citlivě zahrává s tématy opuštěnosti, bezmoci a zapomnění. Příběh ubíhá zvolna a neustále ho provází zvláštní znepokojivý pocit, jako by nic kolem hlavní hrdinky nebylo tak úplně v pořádku. Na první pohled docela lákavý mix žánrů.
Překvapivý námět ale nedokáže zázraky a příběh jako takový trpí výraznou nedomyšleností. Jednotlivé části zápletky do sebe začnou v závěru zapadat teprve zásluhou řady docela nevěrohodných náhod a největší problém představuje samotný koncept systému, který po troše zamyšlení přestane úplně dávat smysl. Proč uchovávat informace o miliónech lidí, ke kterým mají přístup jen Knihovníci, na místě, o jehož existenci nemá nikdo vědět? Existuje pro fungování celé instituce nějaké logické zdůvodnění? Má svůj účel a plyne z ní pro někoho užitek? Odpověď snad přinese některý z dalších dílů série. První kniha se zatím pouze chlubí potenciálem, který nedokáže naplno zužitkovat.
Vydalo: CooBoo, únor 2014
