Lucie Lukačovičová: Detektivní kancelář Sirius
Praha. Hlavní město České republiky. V jejích ulicích se kromě normálních lidí pohybují bytosti z jiného světa nebo míšenci s nadpřirozenou krví. K lidem, i když rozhodně ne obyčejným, kteří tuší existenci nadpřirozena, patří tým ze zavedené detektivní kanceláře tajemného pana Siria. Albrecht se zlým okem, severská runařka Margot, bývalý kriminálník Vidocq z Francie a Sangría – lehce šílená provozovatelka krvavé magie ze Španělska.
Zaměstnanci detektivní kanceláře řeší případy, které jim dohodí jejich zaměstnavatel Sirius. Jejich agenda se většinou vztahuje na záležitosti, jež mají jiné než normální vysvětlení, a jejich šéf je často stahuje z případu dřív, než ho dokážou dovést ke zdárnému konci. Sám Sirius zůstává zahalen hávem anonymity. Na pozadí jednotlivých případů čtenář sleduje změny a intriky v nadpřirozené Faerii.
Kniha obsahuje deset případů detektivní kanceláře, které doplňují intermezza s panem Siriem. V prvním případě Hra na Krvavé koleno čerství zaměstnanci kanceláře pátrají po zmizelém dítěti. V Pažích z břečťanu řeší školní šikanu malé dívky partou spolužaček. Mrtvola znásilněné a zavražděné dívky nalezené v bazénu luxusního wellnesscentra dokazuje, že Mrtví se někdy usmívají, ale rozhodně nepřivádí zaměstnance DK Sirius blíž k totožnosti vraha. Čtvrtý případ nese název Rytíř, labyrint a smrt a na objasnění čeká záhada, proč na Vyšehradě záhadně mizí auta stále z jednoho a téhož parkovacího místa. Do Soumračného cirkusu se soukromí detektivové vydají, aby zjistili, jestli klientce manžel nezahýbá s komediantkou. Kobky Tor Arachne nejsou ani tak případ, protože souvisejí s Albrechtem a Faerií. Pražský kaidan, sedmý případ, se točí okolo Jana Tanaky s japonskými předky, který se pokusil před dveřmi detektivní kanceláře spáchat sebevraždu. Spící krasavice, Vlákna příběhu i Roztříštěná skořápka tvoří jednolitou linku a plně se věnují událostem spojujícím zaměstnance kanceláře, Faerii a další hráče v nadpřirozené hře.
Mezi hlavní hrdiny patří Margot, Vidocg, Sangría a Albrecht. Všichni jsou lidé, ale na každém z nich je něco neobyčejného. Mají různou minulost, různé pohnutky i různé názory na fae. Kromě nich hrají důležitou roli i Mithael, Raldarian a Vera. Ve světě lidí vypadají jako puberťáci, ale ve Faerii se projevuje jejich smíšená krev. Hlavní intriky kromě Siria spřádá Tanwó, paní Měsíčního schodiště.
V knize Lucie Lukačovičové kromě obyčejného světa existuje i jiná realita Faerie. Obě spojují různé brány a nadpřirozené bytosti mohou přijít i odejít, ale jejich úmysly s sebou občas nesou smrt, a důležité pro jejich pobyt jsou závazky. Obě strany mají za domov míšenci a často musí řešit potíže na obou stranách. Obyčejní lidé běžně netuší o existenci něčeho nadpřirozeného. Fae se ve svém světě dělí na různé dvory a spřádají různé úklady, jenže se blíží změna, která může otřást jejich domovem.
Fae v Praze působí naprosto přirozeně. Lucii Lukačovičové se podařilo vykreslit poutavý svět a motivy jednotlivých případů jsou naprosto famózní. Ač kniha nese v názvu slova Detektivní kancelář, tak její zaměstnanci nejsou zrovna excelentní vyšetřovatelé. Většinou hodně rychle narazí na důležitou stopu a zejména vrahové se je okamžitě pokoušejí umlčet. Čtenář uvyklý detektivkám bude brzy kroutit hlavou nad jednoduchostí pátrání.
Někteří členové hlavní detektivní čtyřky mají značné potíže xenofobního rázu s fae, ale sami mají s nadpřirozenem máslo na hlavě. Pokud se čtenář zorientuje v množství postav, má značně usnadněné čtení, protože autorka skáče od detektivní kanceláře k Mithaelovi s partou a k Tanwó. Uprostřed knihy se smíchá všechno dohromady a ústředním motivem se stane dění ve Faerii, což působí překombinovaně. Jako kdyby nešlo rozhodnout, jestli to bude sbírka detektivních příběhů, nebo půjde o něco většího. Závěr knihy sice něco ukončuje, ale zároveň vyvolává množství otázek. Otázek bez odpovědí. Některé spíše etického rázu, ale jiné dějového.
Velké množství postav na malém prostoru způsobuje, že čtenář má jen malou šanci si některé z nich oblíbit, navíc Detektivní kancelář Sirius postrádá charismatické charaktery. Žádný z nich není černý (to možná nakonec ano), nebo bílý.
Detektivní kancelář Sirius je český přínos pro fajnšmekry, ale v konkurenci známějšího amerického dovozu žánru městské fantasy bude pravděpodobně ztrácet body, protože nemá příliš mnoho prvků, které by dokázaly zaujmout širší čtenářstvo.
Vydal: Straky na vrbě; 2013
