Amanda Bonilla: Shaedes of gray

Knihu jsem si koupila jen z jednoho důvodu: zaujalo mě, jak si autorka pohrála s anglickými slovy light (světlo) a shades (stíny). Úpravami těchto a dalších slov vznikla jména ras, na které ve svém světě narazí nájemná vražedkyně Darian. Co román kromě originálního pojetí nadpřirozených bytostí nabízí?

 

Darian není tak docela člověk. Před více jak sto lety ji její shaedský milenec proměnil v jednu z nich. Darian tak dokáže měnit svou podobu, procházet hmotnými předměty a plížit se temnotou jako stín. Doslova. Shaedy, stíny, splývají s nocí, jíž proplouvají v podobě černého oparu. Darian je po zmizení svého milence přesvědčena, že je poslední svého druhu. Využívá toho, co ji její milenec naučil, a živí se jako nájemná vražedkyně. Posledních pět let pracuje pro gangstera Tylera. Ten jí dohodí zdánlivě triviální zakázku – zabít jistého muže. Když se ukáže, že jejím cílem je samotný král shaedské rasy, začíná se Darian ptát, co dalšího z toho, v co celý život věřila, je ještě lež. A jakou roli hraje v blížící se válce mezi shaedy a jejich odvěkými nepřáteli lyhtany.

Darian je srdcem i duší nájemnou vražedkyní. Zabíjí bez zaváhání, její skříně jsou plné oblečení pouze v černé barvě, nezastaví se před žádnou výzvou a žádnou zakázku nenechá nedokončenou. Zpočátku velmi připomíná Gin Blanco z románu Spider’s bite od Jennifer Estep. Tam, kde charakter Gin přirozeně vyplývá z vývoje příběhu, se ale Amanda Bonilla snaží své čtenáře až příliš násilně přesvědčit, že Darian své „kolegyni v branži“ bez problémů šlape na paty. Jak si jinak vysvětlit, že hlavní hrdinka i vedlejší postavy v průběhu děje mnohokrát zopakují, jak je Darian drsná a že není schopna láskyplných emocí.

V urban fantasy nesmí chybět hlavní mužská postava. V Shaedes of gray je hlavních mužských hráčů několik, na čtenáře však působí jako nepovedené kopie mnohem zajímavějších hrdinů z jiných urban fantasy sérií. Tyler je zpočátku nesmlouvavým, nebezpečným gangsterem, pro nějž je Darian jen způsobem, jak se zbavit nepohodlných lidí. V průběhu děje ovšem měkne a stává se hrdinou spíše romantickým, kterému záleží jen na tom, aby byl co nejblíže své milované, jíž navíc splní, cokoli jí na očích vidí. Tyler tak v druhé polovině románu trochu působí jako Bones bez koulí. Velkým překvapením a zajímavou postavou je Xander, král shaedů, jenž svou manipulativní a vypočítavou povahou klaďase a parchanta v jednom připomene čtenářům třeba Jean-Clauda. A je tu i Raif, Darianin trenér a učitel, který působí téměř otcovským dojmem a ze všech postav si čtenáře získá zřejmě nejvíce.

Příběh sám nevybočuje z průměru žánru a využívá zažitého a oblíbeného konceptu „vyvolené“, aneb jak se hlavní hrdinka z původní naivky, jež byla doteď obdařena více štěstím než rozumem, stane obávanou a mocnou ženou, kolem které se všechno točí a po níž náhle pasou všichni nepřátelé. Nepříliš pozitivní je na románu také skutečnost, že za celý děj čtenář nenarazí na žádnou skutečně kladnou postavu. I sama Darian je vzhledem ke svému živobytí spíše antihrdinkou.Všechny postavy, hlavní i vedlejší, sledují jen své vlastní skryté cíle a zájmy.

V době, kdy regály knihkupectví s romány ze žánru urban fantasy zaplavují upíři, (padlí) andělé a různé druhy kožoměnců, přišla Amanda Bonilla se vskutku originálním pojetím nadpřirozených bytostí. V Darianině světě narazíme na shaedy, bytosti schopné splynout s tmou, lyhtany, kudlankovité stvůry splývající se světlem dne, jinny, džiny plnící přání, vzdušné víly sylfy, věštkyně a další bytosti. Svět série je tedy vskutku velmi zajímavý.

Stejně jako drtivá většina urbanek je i série Shaede assassin psána v ich-formě z úhlu pohledu hlavní hrdinky. Všechna tajemství a překvapení tak čtenář odkrývá spolu s ní. Série je plná idiomů a frází, autorka nechává své hrdiny mluvit slangovějším jazykem. Román se ovšem čte velmi lehce. Nabízí břitké dialogy a příjemný humor. Byť příběhově dílo pokulhává, stránky se otáčejí téměř samy.

Shaedes of gray nezanechá hlubší dojem a nevybočuje z průměru. Jde o nenáročnou, odpočinkovou četbu, která více než dějem a postavami zaujme představeným světem a bytostmi. Nad sérií Shaede assassin tudíž ještě hůl nelámu a jsem zvědavá na další díl.

 

New York: Signet Eclipse, 2011. 316 s.; GR
Koupit knihu