Halloween či Samhain

Halloween je anglosaský lidový svátek, který připadá na 31. října. Na ochranu před zlem se děti obléknou do strašidelných kostýmů a vyráží si vykoledovat něco sladkého, zatímco dospělí v  maskách soutěží o nejstrašidelnější kostým. Tento svátek se však slavil mnohem dřív, ačkoliv tehdy se nenazýval Halloween, ale Samhain.

Samhain je vlastně takový prapraprapředek (těch „pra“ by v  tomto případě bylo požehnaně) Halloweenu. Lidstvo jej slavilo už dva tisíce let předtím, než se narodil Kryštof Kolumbus. Dělo se tak v době železné, na území dnešní Velké Británie a Irska, jež v té době ovládali Keltové.

Keltský kalendář rozděloval rok na dvě autonomní poloviny – na zimní a letní. A právě Samhainem (přičemž toto jméno tehdy náleželo i celému měsíci listopadu, respektive jeho prvním třem týdnům) začínala ona chladnější a tmavější část roku a vlastně nový rok jako takový. Nastal konec léta (ve staroirštině doslova „sam-fuin“) – čas, kdy končí sklizeň a začíná příprava na příchod sněhu. A něco takového se pochopitelně muselo oslavit ještě v noci před prvním listopadem.

Halloween se svátek začal nazývat až v pozdější době, po umělém zásahu křesťanských autorit v čele s papežem Bonifácem IV., který chtěl pohanské svátky nahradit novými. Pro období Samhainu vytvořil nový svátek – svátek Všech svatých, který měl staré zvyky nahradit (anglicky se svátek jmenuje All Hallows‘ Day, pozdější Halloween vzniklo z All Hallows‘ Even, tj. předvečer svátku Všech svatých).

Samhain byl společně se svátky Imbolc (Hromnice), Beltine (dnešní pálení čarodějnic, filipojakubská noc) a Lughnasad (ten připadal na prvního srpna a měl zajistit dobrou úrodu), a také s oběma slunovraty a rovnodenností považován za jeden z nejdůležitějších dnů v roce. Věřilo se, že v tento čas padá hranice mezi létem a zimou a oslabují se přirozené zábrany mezi světem živých a mrtvých.

Během Samhainu, nejmagičtější noci v ročním cyklu, se mohly duše zesnulých vrátit zpět ze záhrobí a v míru navštívit své milované. I proto rodiny chystaly večeři pro případné rodinné návštěvníky ze záhrobí, jež jim měla usnadnit návrat domů. Do vydlabaných dýní se vyřezávají legrační či strašidelné grimasy a dovnitř se umisťuje svíčka. Traduje se, že tento zvyk do Ameriky přinesli irští a britští přistěhovalci a lucerny mají fungovat na způsob majáku. Přezdívá se jim navádějící se lucerny (Jack-o‘-Lantern) a mají ukazovat cestu domů milovaným z  druhé strany. Zároveň slouží jako odpuzovač zlých duchů.

Se Samhainem v jeho původní podobě se můžete při troše snahy setkat i dnes. Pořád totiž žije v tradicích některých novopohanských náboženstvích a spolků. Slaví ho například členové čarodějnického kultu Wicca. Jejich Rohatý bůh (Slunce) o této noci počíná se svou ženou Bohyní (Měsíc) nového potomka. A stejně tak Samhain naleznete například v diářích neodruidů a dalších keltských rekonstrukcionalistů. Pokud tedy o středeční noci 31. října potkáte v lese  podivné osůbky, jak pobíhají kolem ohně, zbytečně je nevyrušujte. Nikdy nevíte, co by se mohlo stát.