Kat Richardson: Poltergeist

Z knihy Poltergeist je poznat, že má autorka Kat Richardson o jevech, o nichž píše, dobré znalosti. Jen nás s nimi občas seznamuje až moc podrobně. Chvílemi jsem měla pocit, že čtu příručku „Jak na Poltergeista a jiné jevy“.

Ve druhém pokračování Šerochodce se znovu setkáváme s Harper Blainovou. Harper vezme případ, ve kterém vyšetřuje sabotáž při pokusu o stvoření Poltergeista. Skupinka se snaží pod dohledem psychologa vytvořit ho uměle. Jevy, které se při pokusu dějí, jsou mnohem větší, než by měly být. Vedoucí skupiny si myslí, že jde o sabotáž, a Harper má zjistit, kdo se o to snaží. Harper si však není jistá, že jde o sabotáž, ale dokázat, že jevy se skutečně dějí, bude velmi obtížné. Aby těch problémů nebylo málo, jeden ze členů skupiny je zavražděn a Harper si myslí, že oba případy spolu souvisí. Přijít na to, kdo je vrah, bude muset sama, protože policie s nadpřirozenem nepočítá.

Akční hlavní hrdinku, která sama přemůže hordy nepřátel, a ani se u toho nezapotí, tady nenajdete. Harper se od prvního dílu moc nezměnila, je to cílevědomá mladá dáma řešící problémy svých klientů. Stále vyšetřuje případy spíše tím, že se ptá a čeká, až jí odpovědi začnou dávat smysl. Sice už se se Šerem smířila, ale stále ho nemá ráda, a tak svých schopností Šerochodce příliš nevyužívá. Většinu času se omezuje na zjišťování aury lidí, které vyslýchá. A když pak dvakrát projde Šerem, má pocit, že ho využívá hodně a měla by to omezit.

O magii se zajímající Harpeřini přátelé Ben a Mara jsou v příběhu jen proto, aby nám vysvětlili, proč se Šero chová tak, jak se chová. Co může mít na svědomí Poltergeist a jak se dá trikově napodobit. Jinou roli v knize nemají, kromě toho, že se starají o svého synka, malého netvora, který se narodil jen proto, aby všem znepříjemňoval život a Harper pátrání.

Celkově na mě kniha působila dojmem detektivky z dřívějších časů. Je postavená na otázkách a odpovědích, ale dialogy váznou a myšlenkové pochody hlavní hrdinky působí nudně. Akce a napětí tu není mnoho a závěrečná pasáž, kde se konečně střetne „dobro se zlem“, to příliš nezachrání. Bitva se nese v duchu celé knihy a jedná se spíš o drobnou šarvátku než skutečný boj, i když hlavní hrdinka si to určitě nemyslí. Nadpřirozeno je zde jen kořením, které knihu lehce dochutí, ale tak nepatrně, že není skoro cítit.

V této knize není žádná milostná nebo sexuální linka, Harper má sice přítele, ale ten žije tak daleko, že si jen občas zavolají. Odrazuje-li vás tedy od urban fanatsy množství vztahů, které hlavní hrdinka obvykle řeší, nemusíte se bát do knihy pustit.

Pokud nepotřebujete akcí nabitou knihu, a dáváte přednost klidnému příběhu se špetkou nadpřirozena, kde neteče krev proudem, pak je Poltergeist přesně pro vás a určitě si jej užijete.

Vydal: Fantom Print; 2012

Koupit knihu