Lestat – nesmrtelný hrdina Anne Rice

Jméno americké spisovatelky Anne Rice se v těchto dnech skloňuje především ve spojitosti s vydáním jejího románu Dar vlka (The Wolf Gift). Teprve čas ukáže, zda tento návrat ke kořenům hororového žánru obstojí, nebo se její nový hrdina, mladý reportér Reuben Golding, zařadí mezi ty méně zapamatovatelné. Cílem následujících řádků je ale vzpomínat, vrátit se nazpět do roku 1985 a znovu otevřít autobiografii Lestata de Lioncourt, postavy, která dodnes nedává spát fanouškům ani samotné spisovatelce.

„Jsem upír Lestat. Vzpomínáte? Ten upír, který se stal rockovou hvězdou, ten, který napsal vlastní životopis.“

Českému čtenáři, který má k dispozici v překladu jen dva z deseti dílů Upířích kronik, může přijít obrovská Lestatova popularita nepochopitelná. Slavné Interview s upírem podává Lestatův obraz ze subjektivního pohledu jeho společníka Louise, který má jistě plné právo vykreslit svého stvořitele jako nemorální bytost, bez větší úcty a respektu k čemukoliv včetně lidského života. Ten, kdo se s Lestatem poté znovu setká v druhém románu přeloženém do češtiny pod názvem Upír s tváří anděla jako s postavou ležící na chladné podlaze kaple v New Orleans (modré oči bez života, prach usazený v blonďatých pramíncích vlasů), se může pouze divit tomu, proč o něj projevuje každý včetně Louise tak velikou starost.

Kdo je tedy Lestat ve skutečnosti? (upozornění: článek obsahuje spoilery k 1. a 2. dílu Upířích kronik)

Lestatův příběh

Lestat de Lioncourt se narodil 7. listopadu roku 1760 v rodině nepříliš bohatého venkovského šlechtice v kraji Auvergne ve Francii. Vyrůstal na šlechtickém sídle v poslední dekádě před Francouzskou revolucí a už velmi záhy toužil uniknout takovému životu, utéct pryč z domu a být volný. Když dosáhl dvaceti let, skutečně odešel spolu se svým přítelem houslistou Nicolasem do Paříže a uchytil se tady jako herec v malém Renaudově divadle. Měl talent a užíval si úspěch do chvíle, kdy k sobě připoutal pozornost upíra Magnuse. Ten Lestata zavlekl do svého sídla a stvořil z něj upíra.

Magnus se následně před Lestatovýma očima upálil a zanechal ho samotného bez nejmenšího tušení, čím se právě stal. Na vše postupně přichází sám a brzy si osvojí okázalý život jako druhou přirozenost. Začíná hrát tajemného gentlemana, rozdává dárky a zlato plnými hrstmi a ve chvíli, kdy do Paříže přijíždí jeho smrtelně nemocná matka Gabrielle, se rozhodne ji sám vyhledat a proměnit v upírku a svou společnici. Stejný proces po čase opakuje i s Nicolasem. Ale zatímco Gabrielle si na nový život rychle zvykne, Nicolas se s ním nedokáže vyrovnat a zešílí. Lestat jej proto nechává v péči Armanda, vůdce společnosti upírů, pro které Lestat koupil Renaudovo divadlo, nyní přejmenované na Theatres des Vampires, a on sám spolu s matkou opouští Paříže a vydává se poznat svět.

Na různých místech přitom zanechává vzkazy pro jedno z Dětí milénia, prastarého upíra Maria, o jehož existenci se dozvěděl z Armandova vyprávění. Vzkazy říkají jasně –  najdi mě. Lestat zoufale touží po odpovědi na otázku o původu upírů. Jeho vlastní existence mu přijde bezcenná, matka ho brzy opouští a od Armanda z Paříže přichází dopis oznamující Nicolasovu dobrovolnou smrt v ohni. Bolest a zoufalství jsou najednou příliš velké, a Lestat se proto ukládá obklopený egyptskou pouští ke svému prvnímu spánku. Brzy si pro něj však přichází Marius, aby Lestatovi splnil přání a ukázal mu Akashu a Enkila, první upíry, kteří se dnes nezdají být už ničím víc než kamennými sochami sedícími na trůnech.

Další osud zavádí Lestata do Nového světa pulzujícího životem a změnou. Tady, ve městě jménem New Orleans nachází nejen svého umírajícího slepého otce, který utekl z krvácející Francie, ale poznává zde i mladého plantážníka Louise de Point-du-Lac, jehož krásou a melancholií je okouzlen. Promění tedy Louise a spolu s Claudií, dětským upírem, všichni tři společně prožijí víc než půl století divů bleskově se měnícího světa. Konec přichází ve chvíli, kdy se Claudie pokusí Lestata zabít a odjíždí spolu s Louisem na vlastní cestu za poznáním.

Lestat přežije a všichni se znovu jednoho dne setkají v Paříži ve starém Armandově divadle. Claudie zde umírá a Lestat v přesvědčení, že spolu s ní zemřel i Louis, odjíždí zpět do New Orleans, kde přežívá v opuštěném domě a živí se krysami. Teprve příchod roku 1985 přivane změnu a on znovu zatouží být tím okouzlujícím stvořením, hercem, kterému ležela u nohou Paříž, a pro novou dobu se rozhodne stát rockovou hvězdou. Slaví spolu se svou kapelou obrovský úspěch a na plánovaný megakoncert zve fanoušky i kohokoliv, kdo by si s ním chtěl vyřídit účty. Strach o Lestatův život k němu nakonec přivede jeho dlouho ztracenou matku i překvapivě živého Louise. Lestat se na rozdíl o nich zdá být bezstarostný, ale nepočítá s tím, že by jeho hudba mohla probudit Akashu z jejího tisíciletého spánku. Matka upírů přichází a nemá se svými dětmi dobré úmysly.

Lestatova biografie, druhý díl Upířích kronik, na tomto místě končí, ale setkáváme se s ním i v dalších knihách.

O Lestatovi se dá vyprávět mnoho příběhů, ten o střetu s Akashou je jen začátkem řetězu událostí, které ho vynesou na pozici proklínané i milované legendy. Je možné si ho představit, jak tráví noci obklopen tepajícím životem velkoměst i jak se sklání ve svém starém domě při světle stolní lampy nad knihou.

Popularita

Lestatův příběh skrývá mnoho odkazů na tradici gotických románů. Od doby, kdy byl v roce 1764 napsán první z nich, se gotická a následně hororová literatura stala místem pro naše noční můry, dávala tvar zlu skrytému v lidské mysli, symbolizovala naše strachy a touhy. A nikdo jiný nevyhovoval jejím záměrům lépe než upír.

Z této tradice antihrdinů Lestat zdánlivě nevybočuje. Zabíjí a živí se naší krví bez výčitek a bez zaváhání. Dopouští se strašlivých činů, ale přesto si získává sympatie, protože nikdy nepřišel o svou esenci lidskosti. Dává ji na odiv při každém svém bláznivém kroku do neznáma, každé své výhře i pádu. Je nám svými pochybnostmi o světě velmi podobný, je nám blízký touhou žít za jakoukoliv cenu, ale má k dispozici prostředky a možnosti, které my nikdy mít nebudeme. Smíme ho považovat za kladnou postavu, smíme spolu s ním tiše nad stránkami knížky přemýšlet o podstatě nás samých, ale nikdy nesmíme zapomenout, kým upír je nebo donedávna býval, skutečným monstrem, zrcadlem našich temných myšlenek a nemrtvým, jehož společnost nic dobrého nepřinese.

Lestat nám to neusnadňuje svou atraktivitou a kouzlem aristokrata ze starého světa, ale to přeci k tradici upírů patří, neměli bychom se jím nechat oklamat. Jeho vnitřní filosofie není pro většinu z nás. Jako nesmrtelná bytost se zbavil omezení v podobě pojmů dobra a zla, vytvořil si vlastní morální kodex založený na tzv. Savage Garden a na estetických principech. Krása je pro něj jedinou nejvyšší kvalitou přítomnou už od počátku v samotné přírodě, zatímco Savage Garden je světem lovců a kořisti, kde se cení jen síla a kreativita. Není divu, že potom Lestat sám soudí ostatní podle fyzické krásy, a není divu, že většina jeho upířích společníků jsou umělci – Marius malíř, Nicolas houslista, Armand herec tak jako on sám. Věří právě v jejich náklonnost, ale na čemkoliv jiném mu sejde jen velmi málo. Být upírem je pro něj Temný dar, který ho navěky odpoutal od okolí, učinil ho neměnným, ale i hluboce osamělým, protože mu umožnil ponechat si city a přání.

Stal se z něj poutník, který prožívá stejný pocit odcizení a jinakosti, kterým trpí moderní doba. V jeho osobě se ruší tabu smrti, které se tolik bojíme a snažíme se ji odsunout až na okraj našich životů. Zabíjí své oběti s požitkem a o to snadněji, že si vybírá pouze zloděje a vrahy, koncept zla je mu vzdálený, a přesto o něm tak rád mluví. Živí se krví a skrz ni boří hranici podstatnosti pohlaví, krev mají všichni muži i ženy stejnou, není důvod dělat rozdíly. Lestat symbolizuje protiklady, porušuje zákazy, jen protože smí, riskuje všechno, jen aby viděl, co se stane, a vyhrává. Je úžasné sledovat jeho příběh, ale zároveň mít jistotu, že my sami jsme v bezpečí. V tom ostatně spočívá úspěch všech děsivých a fantastických příběhů. Knihy o upírech Anne Rice v sobě mají navíc hlubokou přemýšlivou rovinu a takových spojení se dnes najde jen velmi málo. A Lestat je odpovědí na tajné otázky, které si klademe.