Patricia Briggs: Zkřížené hnáty

Mercedes Thompsonová, vystudovaná učitelka, která však raději vzala do ruky hasák a dala se do opravování volkswagenů. Že ji ještě neznáte? Tak šupky hupky si poslechnout Měsíční píseň, navázat Krevní pouto a získat Železný polibek, aspoň kousek znalostí předchozích dílů je potřeba, abyste mohli čelit Zkříženým hnátům.

Zkřížené hnáty neboli znamení zrádce, se jednoho rána objeví na dveřích Mercyiny autoopravny. Stará zlá upírka Marsilie dává Mercy a jejím přátelům na vědomí, že jsou na odstřel. Dozvěděla se, kdo je zodpovědný za smrt jejího Andreho, a vyhlásila válku. Všechno však není tak růžové, jak to na první pohled vypadá, paní "M" je především intrikánka, a co má vlastně za lubem, neprozradí jen tak za hubičku.

Ač "válečná" linie příběhu může působit jako hlavní, protože se děje na domácím dvorku, na kterém by Mercy měla ráda klid a pořádek (i když podle její ložnice byste to neřekli), a je zásadnější pro další vývoj situace v Tri-Cities, mnohem napínavější a děsivější je příběh ze Spokane. Tam Mercy jednak utíká před Marsilií, jednak chce pomoci Amber, své známé z vysoké školy, která se domnívá, že v jejím domě straší. Mercy se dostává z deště pod okap. Když při útoku ducha málem umrzne Ambeřin syn Chad, Mercy si uvědomuje, že situace je nad její síly, ubohou vystrašenou rodinu posílá do hotelu a sama z města utíká domů. Co čert nechtěl, potkává totiž hned první večer v půlmilionovém Spokane jediného upíra, který tam přebývá, a poslouží mu jako noční svačinka. A že neskončí u jednoho malého kousnutí, to se můžete vsadit.

Mercy se samozřejmě kromě války doma v Tri-Cities a bubáka ze Spokane potýká ještě se svými posttraumatickými záchvaty paniky, které ji pronásledují od záležitosti s Timem (nechci spoilerovat, viz Železný polibek, kdo četl, ví, kdo nečetl, ať to napraví). Adam je trpělivý vlkodlak – gentleman, Mercy se však už rozhodla (myšleno mezi Adamem a Samuelem). Vlkodlačích her o moc se však nedočkáme, to už tu jednou bylo, tentokrát si autorka mnohem více všímá upírů, takže pokud nosíte na triku nápis "Team Stefan", je tenhle díl právě pro vás ;)

Stefan: "Mohla bys tomu klukovi vysvětlit, že jsem spíš Spike než Buffy? Darebák, ne superhrdina?" (str. 132)

Dozvídáme se mnohem víc o schopnostech upírů – oproti jiným upírským příběhům jsou dost individuální upír od upíra, ať už se týká možností teleportace či třeba vytváření zombií. Tahle série je díky Patty Briggs prostě samé překvapení.

Nejsilnější z celé knihy je posledních 50 stran, ale dokloužete k nim docela snadno, žádný strach. Přesto či právě proto považuji tenhle díl za zatím nejslabší ze série. Dvě třetiny příběhu se nic akčního či průlomového neděje, přesto je díky sympatickým postavám a vtipným narážkám slupnete jako malinu. Vezete se na příjemně houpavém kolotoči, který nabírá na rychlosti a najednou je konec a vy byste chtěli ještě další kolo… no, snad se Stříbrné relikvie dočkáme co nejdříve, čeká nás Samuel a jedna zapeklitá knížka.

Jak se autorka zmínila v jednom rozhovoru, nerada nechává čtenářům otevřené konce, a platí to i tentokrát. Zanechává jen takové malé přestupní mostky k novému příběhu. Přesto se její čtenáři nemohou dalších dílů dočkat, protože Mercy přece není nikdy dost. Ať už pro její odvahu, drzost, obětavost, houževnatost či laskavost ji každý rád pustí do svého čtenářského snového světa.

Vydal: Fantom Print; 2011