Patricia Briggs – Krevní pouto

Už podruhé se setkáváme s Mercy Thompsonovou, automechaničkou a ženskou do nepohody. Zatímco v Měsíční písni zachraňovala alfu vlkodlaka a jeho dceru, tentokrát se snaží přijít na stopu černokněžníkovi, který způsobuje vlnu násilí v celém Tri-Cities.

 

První díl měl pozvolný rozběh, teď vše běží naplno už od první kapitoly. Upír Stefan žádá Mercy o protislužbu. Potřebuje využít její schopnosti  proměnit se v kojota a odolávat upírské magii, když jde navštívit nového upíra ve městě. Tuší, že by schůzka nemusela proběhnout úplně v poklidu, to ale Littletona těžce podcenil. Černokněžník posedlý démonem proměněný v upíra je nad jeho síly, a tak může být rád, že ze schůzky odešli celí, i když Mercy značně potlučená a Stefan s pozměněnou pamětí.

Paní upírů Marsilie si Stefana povolává na kobereček (do křesla pravdy) a Mercy svědčí v jeho prospěch. Marsilie má však hodně zvláštní smysl pro spravedlnost, a tak je Stefan potrestán, i když nic neudělal. A trest? Maličkost. Musí najít a zneškodnit Littletona. Vlkodlaci mu nabízí pomoc, ani oni nechtějí mít černokněžníka ve městě. Když však po pár týdnech Stefan zmizí a vlkodlak Warren je nalezen polomrtvý v kontejneru, Mercy odmítá dál stát stranou. Což se ještě umocní, když zmizí i Samuel s Adamem. A o pomoc ji žádá i Marsilie. Mercy je tak zatažena do ničivého kolotoče událostí, protože si s černokněžníkem nedokáží poradit ani upíři, ani vlkodlaci. A fae se do toho nechtějí míchat. Proč si všichni myslí, že ona má šanci, když umí komunikovat s duchy?

Zatímco v prvním díle nás autorka zasvětila do života vlkodlaků a politiky smečky, tentokrát se blíže seznamujeme s upíry a jejich „stády“.  Ano, tak označují lidi, které si chovají doma pro krev. I Stefan jich má nějakou tu desítku, protože „čím víc jich upír má, tím déle mu vydrží“. Ale stejně mi ta jejich věrnost přišla trochu přemrštěná.

I když citová či milostná linie je v této sérii v pozadí hlavního příběhu, přece jen se tu prohlubuje vztah mezi Mercy a Adamem, ale taky mezi Mercy a Stefanem.  Připočteme-li stále ještě neskončené city k Samuelovi, tak se dá říct, že Mercy má na krku tři chlapy, kteří se v její přítomnosti chovají velice teritoriálně. Pokud vám připadá trochu zvláštní, že musí zachraňovat ona je, místo naopak – Mercy není Šípková Růženka čekající na prince. Za své blízké je ochotna nasadit krk, a to doslova.

První díl byl dobrý, tohle je stejně dobré, možná i lepší. Záleží, zda vaše sympatie leží na straně krvesajců či chlupáčů. A tady jde hlavně o upírskou politiku a čachry. Příběh má rychlejší spád, je celkově nabitější a temnější, osvěžují ho dialogy  a humorné odskoky, jako třeba ten, když Mercy pobíhá v kojotí podobě po městě s Adamovým telefonním číslem na obojku.

Autorka stvořila barvitý současný svět, kde lze narazit téměř na cokoli, co známe jen z pohádek či hororů. Chudák Mercy musí v tomhle světě žít, ale vede si skvěle, tak ji držme palce do dalšího dílu.

Poutavý příběh, pevná vazba, hodně povedená originální obálka a dobrý překlad. Co můžeme chtít víc? Další díl!