Vlkodlak (Wolfman – 2010)

Pozorným čtenářům a návštěvníkům našeho fóra jsem nedávno slíbil recenzi na novinkus Benicio Del Torem a Anthony Hopkinsem v hlavních rolích. Před pěti minutami jsem film dokoukal a pokud vás zajímá, jaké jsou moje pocity a dojmy z tohoto "hitu" letošního jara, čtěte dál.

Asi nemá smysl chodit kolem horké kaše a začnu rovnou zostra, komu by se taky chtělo ve tři v noci vymýšlet sladká slova na kyselý film. Předně…naprosto nerozumím tomu, jak může dnes někdo vypustit do kin něco takového. Po prvních patnácti minutách filmu vám dojde, kdo je oním vlkodlakem, po dvaceti minutách získáte pocit, že už víte, jak to dopadne a po půl hodině se začnete nudit. Od tohoto snímku jsem si sliboval hodně, především návrat vlkodlaků na výsluní, jejich opětovný lesk a slávu. Bohužel mám po zhlédnutí filmu pocit, že pokud je bylo možno pohřbít ještě hlouběji, tak se to povedlo. Nevím, opravdu si netroufám ani odhadnout, za co ve filmu padlo oněch 85 milionů dolarů. Co naplnilo tento rozpočet? Efekty? (Jeden hořící dům, vlkodlaci, pětiminutový záběr na Londýn…) Nebo snad kostýmy? (Probohy jaké? Ve filmu hraje všehovšudy 100 postav a většina z nich jsou jednotvárně v oblecích.) Režisér Johnston patrně považoval za dobrý nápad, natočit remake klasického hororu z roku 1941, použil k tomu dokonce hvězdné obsazení a zejména mužské osazenstvo placu hraje svoji roli velmi dobře, obzvláště výborný je výkon Antony Hopkinse (jako v každém jeho filmu), ale jeden herec celý snímek nezachrání. Pro oko pěknými scénami film poměrně oplývá, byť jsou mnohdy decentní a detailní, takže si jich nepozorný divák ani nevšimne, bohužel se ale nic velkého nekoná.

Musím se vám ale k něčemu přiznat…celý film jsem myslel na třetí díl Harryho Pottera, konkrétně na profesora Lupina. A nemálokrát jsem si vzpomněl i na Psí vojáky nebo na Van Helsinga, kde byla postava vlkodlaka ztvárněna obzvlášť povedeně. Byť to nejsou filmy valné kvality, to, co tam hrálo, byli opravdu vlkodlaci. V tomto filmu si zahrály hlavní roli dvě opice. Nemohu si pomoct, několikrát se mi vybavil film Planeta opic či opičí pavilon v zoologické zahradě. Předpokládal jsem, že při přeměně člověka do vlkodlačí podoby mu roste muskulatura a tělo se zvětšuje. Proč jsou tedy tihle vlkodlaci po přeměně ve svém oblečení, které jim na jejich těle ještě ke všemu volně visí? Proč běhají jak postřelení psi? Proč jejich chůze po dvou vypadá jak chůze malého dítěte? Možná na to dbám přespříliš, ale pokud máte aspoň trochu rádi vlky/vlkodlaky, bude vám to vadit taktéž. No a po příběhové stránce taky žádné bum nečekejte, i když ke konci se vše vyvine jinak, než jak to po celý film vypadá. Nejzajímavější část pro mě osobně bylo posledních pár minut po krásné opičí bitvě, kde se najednou stane tolik věcí, kolik se jich nestane za celý film.

Což je jeden z velkých plusů, a abych nebyl za suchara a hnidopicha, film jich má pochopitelně víc, jenže na každém z nich visí ona nedotaženost. Ačkoliv je krásné, že je zatěžko ve filmu definovat dobro a zlo, že ani jedna postava není vyloženě dobrá nebo zlá a že všechny se musí pochopit, režisér nám nedal prostor se s těmi postavami jakýmkoliv způsobem sžít. Hlavní hrdina je vhozen do surové reality bez jakéhokoliv nastínění (dobře, dozvíme se, že je herec a jede na pohřeb), ale nenajdete zde nic, čím by si vás získal. Takže paradoxně moje sympatie obdržel největší "záporák" Hopkins, a to jenom proto, že se mi líbil v Mlčení jehňátek.

Není tak těžké vymyslet, co na tomto filmu zkritizovat, jako to, co na něm pochválit. Film omezil nudné dialogy, za to přidal nudné pasáže, na jejichž konci na vás obvykle vyštěkne pes apod. Vlkodlak se žánrově řádí mezi romantické horory, já tam nenašel ani od jednoho více, jak pět minut. Myslím si o sobě, že umím být romantický, ale tento film mi žádný takový pocit poskytnout nedokázal. Platonická láska ženy mrtvého bratra hlavní postavy k monstru je klišé a působí fádně, místy až trapně a zbytečně. A málem bych pro to rozhořčení zapomněl na hudbu. Soundtrack nebyl špatný, ale nic převratného taky nečekejte. Hudba místy krásně doplňuje a podbarvuje atmosféru, částečně působí poněkud zastarale, ale žádný hlubší dojem ve vás zřejmě nenechá.

Opravdu jsem z Vlkodlaka zklamán a nemám potřebu jej znovu vidět, natož si ho kupovat na DVD. Bohužel musím s konečným verdiktem zařadit tento film mezi "béčkové" filmy, které si moc popularity neodnesou. Buď jej budete milovat, nebo nenávidět, a ta druhá skupina bude bezpochyby početnější. V průběhu sledování vás možná přepadne vlna nostalgie, kdy si krásně zavzpomínáte na stařičké hororové filmy z dob minulých, ale to k dobrému pocitu z filmu nestačí. A na dnešní poměry, kdy se mezi nás dostávají kvalitní snímky jako Avatar, Lítám v tom, Sherlock Holmes nebo Smrt čeká všude, bych opravdu čekal mnohem, mnohem víc. Nakonec snad jen jedno přání…nevím, co to mělo na konci filmu být, ale pokud předzvěst druhého dílu, tak prosím ne, jen to ne! S jiným režisérem, v jiné době a se scénáristou s naprosto odlišným přístupem možná, ale jinak prosím ne!