Děti noci

Kathy Reichs je soudní antropoložka stejně jako její neznámější hrdinka Temperance Brennanová. Románem Virus se autorka pustila do zrádných vod žánru pro mládež a jako hrdinku zvolila neposednou Tory, praneteř slavné Temperance. Zájem o vědu však, jak se zdá, mají v rodině. Tory většinu volného času tráví zkoumáním ostrovu Loggerhead a nebojí se vloupat ani do tamního výzkumného ústavu, což navždy změní její život.

Píše se rok 1816, léto, dům na břehu Ženevského jezera poblíž švýcarských Alp. Smráká se, slunce pozvolna zapadá a v dáli se schyluje k bouři, jedné z největších tohoto roku. John Polidori , Lord Byron, Percy Shelley, a jejich dvě ženy sedí v kožených křeslech u krbu, popíjí drahé víno a navzájem si předčítají básně velkých umělců. V jednu chvíli dostane Byron nápad, kterého se s nadšením chytí celá skupinka: Soutěž o nejlepší hororovou povídku. Z hlediska historie méně významný, pro jistou skupinu fanoušků však velmi důležitý, John Polidori během této noci napíše dílo, ze kterého vychází o mnoho let později např. Anne Rice či jiní velcí autoři. Napíše povídku s názvem Upír.

Tematika andělů, především těch padlých, táhne v dnešní době podobně jako tematika upírů a vlkodlaků. Ne vždy se ovšem autorský počin podaří a ne vždy je u nás kniha s anděly čtenářsky dobře přijímána, proto jsem k románu Thomase E. Sniegoskiho přistupovala poměrně zdrženlivě. O to příjemněji mě příběh překvapil.

Název trilogie je odvozen od města, v němž se odehrává převážná většina děje, a jehož kořeny sahají až do dob incké říše. První díl Procesí mrtvých byl spíš gangsterka, zatímco druhý je zaměřený na členy gardy a infrastrukturu města.