Mariana Zapata: Mezi nebem a zemí
Kouzelný les a v něm trpaslíci, satyrové, obři, také jedna tajemná dívka a atraktivní Velký vlk. A to nejsou zdaleka všechny magické bytosti, které se vyskytují Mezi nebem a zemí.
Říká se, že na Zemi někdy před mnoha a mnoha lety narazil meteorit a ten způsobil vznik magie; ale možná existovala odjakživa, kdoví. Přesto nadpřirozené bytosti, o nichž se píší pohádky, bajky a příběhy, dokázaly zůstat před lidmi v utajení. Existuje jedno z bezpečných míst, rozlehlý ranč, kde nemusí nic skrývat – a právě sem utíká Evangelina (zkráceně Nina) se svojí malou chundelatou láskou. Nejde tak úplně k cizím, rozsáhlé pozemky vlastnila rodina jejího nejlepšího kamaráda a nyní tam šéfuje jeho bratranec Henri, kterého zná Nina z dětství. A jak jistě tušíte, zápletka romantické fantasy dostává jména a může začít.
Mezi nebem a zemí začíná pozvolna. Mariana Zapata je přezdívaná jako královna slow burn, pro čtenáře epické fantastiky však může být pomalé tempo až zarážející. Zvláště prvních čtyřicet stran by je mohlo odradit, a to nejen tempem a absencí dění, ale protože se protagonisté chovají jako teenageři. Zarážející je následné zjištění, že jim je přes třicet a Velký zlý vlk (ne, není to pohádka o Karkulce a Henri je všechno jiné, jen ne zlý) už oslavil čtyřicítku. Příběh se špetkou tajemství se rozběhne (a to je silné slovo) až později. Od začátku čtenář ví, že Nina není člověk, ale takřka celou knihu netuší, co je vlastně zač. A nejenom ona, i její chlupáč.
Mezi nebem a zemí se čte velice snadno (ač je to pořádná bichle), stránky rychle ubíhají, čtivost se knize upřít nedá, i překlad tentokrát chválím. Jen kdyby těch stran bylo méně… U předešlých děl Mariany Zapaty jsem se nad tím ani nepozastavila, zde jednoznačně řádky přebývají; upřímně obdivuji, že autorka dokáže zaplnit stránky slovy, aniž by cokoli řekla. Přitom zcela chybí postupné budování fantastického světa. Ten stávající při bližším zkoumání neobstojí – těžko uvěřit, že nadpřirozená stvoření dokázala zůstat před lidmi skryta – jak schováte obra? Kdyby to byl jen jeden druh, ale v příběhu jsou skoro všichni, chybí snad jen drak. Většina z nich je začleněna mezi běžnou populaci, jen minimum přebývá v odlehlých komunitách, podobných té Henriho. Pravdou je, že potencionálně nebezpeční vlkodlaci jsou zde hodně domestikovaní, přeměna probíhá okamžitě, bezbolestně i s oblečením a v románu není ani zmínka o lovu, jak jsme zvyklí například z knih Patricie Briggs. Takže přezdívka Plyšák pro hlavního hrdinu není až tak od věci.
Mezi nebem a zemí je oddechové pohádkové čtení, děj plyne poklidně, takřka bez velkých dramat a zvratů. Romantika působí spíš jako opravdu dobré přátelství, chybí výbušná chemie mezi hrdiny, a tak jediná intimní scéna působí nepatřičně. V charakterech hlavních postav autorka klouže po povrchu, například Henri: je velký (jak je pořád zdůrazňováno), ochranářský mrzout, ale to čtenářům nestačí. Postrádala jsem jiskru a emocionální hloubku, která se v ostatních knihách Mariany Zapaty vyskytuje, to „něco“, co z ní dělá výbornou a právem oceňovanou autorku, která přináší strhující a hluboce uspokojivé zápletky.
I když musím ocenit odvahu, s jakou Mariana Zapata vystoupila ze své komfortní zóny, její první romantická fantasy prostě nefunguje tak dobře jako předešlé pomalé romance. I tak věřím, že si kniha Mezi nebem a zemí své čtenáře najde, pro autorčiny fanoušky je román takřka povinností.
Vydal: Fragment, 2026
Překlad: Romana Bičíková
Vazba: brožovaná
Počet stran: 648
Cena: 549 Kč
