Odvaha udělat správnou věc
John Gwynne se u českých čtenářů stal velice rychle vcelku oblíbeným autorem. Ještě aby ne – severskou mytologií a kulturou inspirované příběhy se u nás dlouhodobě těší čtenářské přízni. S druhým dílem série Věrní a padlí si autor reputaci jen vylepšil. A to nás zhruba za měsíc čeká už třetí díl.
Corban s ostatními přáteli unikl při pádu pevnosti Dun Carreg. Nyní se musí rozhodnout, kam se vydají, aby zajistili bezpečí princezně Edaně – následnici trůnu, který momentálně patří uzurpátorům. Zároveň ale zjišťuje, že ani jeho život není takovým, jakým se zdál být. S informací o tom, že by měl být božským šampionem, se nesrovnává snadno, stejně jako se ztrátou otce a sestry, o jejíž smrti je přesvědčen. Cywen mezitím přežívá v Dun Carreg a nenápadně zasahuje do dění.
Ani protistrana ale nezahálí. Princ Nathair pracuje na své vizi sjednotit království do jediné velké říše, kterou by spravoval, a zároveň se snaží zjistit, kdo bude ve válce bohů jeho protivníkem. Postrkuje svými figurkami po mapě, což není všem po chuti.
V druhém dílu rozehrál John Gwynne velkolepou hru intrik na pozadí válečného tažení. Intriky byly něčím, co jsem oceňovala už v Moci – prvním dílu tetralogie Věrní a padlí. V Odvaze vše nabírá na obrátkách spolu s tím, jak se prohlubují vztahy mezi postavami a jak je ovlivňuje běh dějin. Kladně hodnotím to, že hrdinové tu nejsou událostmi vždy jen vláčeni, ale sami se na nich aktivně podílejí – i když s ohledem na množství postav to pochopitelně není možné u všech.
Ačkoliv se mi první díl líbil, měla jsem k němu i poměrně dost výhrad. Při četbě Odvahy jsem ale na většinu z nich snadno zapomněla – nejen, že se velká část nedostatků už v pokračování tetralogie nevyskytuje, ale zároveň mě příběh natolik strhnul, že na jejich hledání nebylo moc času a vlastně ani nálada. Místy je v románu cítit stále jistá naivita a občas část textu trochu škobrtne, není to ale nic, co by rušilo celkový dojem ze čtení.
John Gwynne pracuje s příběhem a jeho postavami systematicky a s citelným obdivem ke klasické fantasy a epickým ságám. Odvaha tak obsahuje vše, co by si milovníci staré dobré fantasy mohli přát. Ano – dojde i na bohy, magické artefakty a nějakého toho vyvoleného. Pokud v některých okamžicích i tak ještě vystrčí růžky drobná známka nejistoty či nevypsanosti, zase se rychle ztratí.
Vlivem velkého množství postav a celé řady intrik se může snadno zdát, že je Odvaha pomalá a chybí jí patřičné tempo. Oproti Krvopřísežným by takové tvrzení platilo, ale jinak je Odvaha dynamická na těch správných místech – na rozdíl od autorovy druhé série totiž nestojí primárně na akci a bitvách, ale právě na intrikách. Pravda, autor nikam nespěchá, ale díky tomu čtenáři dostanou komplexní pohled na celou situaci, což je vzhledem k tomu, jak John Gwynne pojal ústřední motiv, opravdu potřeba.
Autorova práce s archetypem vyvoleného je tu velice dobrá. Zatím sice nejde kdovíjak do hloubky jednotlivých postav, ale situace kolem božských šampionů je zvládnutá hodně dobře. Obě strany jsou totiž přesvědčeny, že ony jsou tím, kdo zastupuje kladné božstvo – manipulace, kterou tu vrchní zloun předvedl, je velice přesvědčivá. Stejně jako autorova práce. Nebýt tak několika informací, které čtenáři mají, mohli by snadno skončit na pochybách, kdo že je tedy ten hodný a kdo zlý. Neotřesitelná víra v konání vyššího dobra je tu zdařile zpracovaná – to, jak taková víra může křivit charaktery a vést ke špatným rozhodnutím, je jen třešničkou na dortu.
Něco mi říká, že další díly budou čtenáře asi docela bolet – protože na obou stranách jsou hrdinové, které si nejde nezamilovat, a které osud (v podobě autora) postavil proti sobě, ačkoliv jim jde o totéž…
Vydal: Host, 2024
Překlad: Pavel Černovský
Vazba: vázaná
Počet stran: 687
Cena: 599 Kč
