Pascale Lacelle: Vábení vln

Emory nikdy příliš nevyčnívala. Přestože studuje na prestižní Aldrynské akademii lunární magie, její léčitelské schopnosti vždy zůstávaly spíše průměrné. Všechno se však změní ve chvíli, kdy přežije vlastní smrt.

Osudná noc v jeskyních Dovermere si vyžádala životy několika Emoryiných spolužáků. Ona jediná z celé tragédie vyvázla živá, ale bez vzpomínek na to, co se skutečně stalo. Nyní začíná nový školní rok a ona se vrací na Aldryn, aby se pokusila celou záhadu rozplést. Ví jedině to, že studenti, kteří se tehdy utopili, včetně její nejlepší kamarádky Romie, se účastnili jakéhosi tajného rituálu. Aby toho nebylo málo, Emory si začíná uvědomovat, že s ní samotnou je od té doby něco špatně. Najednou dokáže věci, které by pro ni měly být nedosažitelné, ovládá magii, jakou by rozhodně neměla mít, a pokud na to někdo přijde, mohlo by to pro ni mít dalekosáhlé důsledky.

V zoufalé snaze získat nad novými schopnostmi kontrolu se Emory obrátí na Baze, geniálního, i když trochu samotářského a uzavřeného Romiina bratra, který má sám bohaté zkušenosti s temnějšími a vzácnějšími stránkami magie. Baz se totiž narodil do Zatmění, což mu zajišťuje mezi studenty zvláštní postavení, zároveň se však v důsledku toho musí dennodenně potýkat s podezřeními a odsudky ostatních. Baz opatrně souhlasí s tím, že se Emory pokusí pomoci, a zároveň se sám pokouší dozvědět pravdu o úmrtích. Ani jeden z nich přitom netuší, kam až je jejich touha po nalezení odpovědí nakonec zavede. A do jak velkého nebezpečí se dostanou.

Z hlediska žánru se Vábení vln pohybuje někde na pomezí dark academia a klasičtějšího fantasy románu. Nechybí zde elitní univerzita, tajné spolky, tragická úmrtí ani posedlost věděním a knihami, zároveň jde ale o příběh o cestování mezi jinými světy, vystavěný na propracovaném magickém systému. Ten je založený na měsíčních fázích, cyklech přílivu a odlivu, moři, soli a krvi. S ničím tak dobře promyšleným a originálním jsem se při čtení už dlouho nesetkala a právě to, spolu s velice příjemně zádumčivou atmosférou, patří k největším přednostem románu. Jeho součástí je také několik kapitol pojednávajících o samotné Písni utonulých bohů, příběhu, kterým je v knize posedlých hned několik postav.

Mezi problematické aspekty Vábení vln patři pomalé tempo vyprávění a také postavy. Příběh se odvíjí z perspektivy Emory a Baze, a zatímco Bazovy kapitoly jsou výrazně čtivější, překvapivější a ukazují ho jako komplexní a komplikovanou postavu, Emory v těch svých působí spíš otravně a sebestředně. Její dějová linka navíc sleduje poměrně typickou trajektorii YA hrdinky, která se odjakživa považovala za průměrnou, jen aby zjistila, že je ve skutečnosti výjimečná. Podobně nejednoznačně vyznívá i romantická rovina, objevuje se tu náznak milostného trojúhelníku, ale vypadá to, jako by se ho autorka Pascale Lacelle bála plně rozvinout. Pozitivem je naopak velké množství zajímavých vedlejších postav, včetně jedné nebinární.

Navzdory nedostatkům je Vábení vln povedeným debutem. Zaujme atmosférou, originálním magickým systémem i krásnou obálkou. Přestože román trpí pomalým tempem a místy působí nevyváženě, nabízí i řadu silných momentů a výrazných zvratů. Rozhodně není bez chyb, ale dokáže i pořádně okouzlit. 

Vydal: Slovart, 2024
Originální název: Curious Tides
Stránky autora: https://www.pascalelacelle.com/
Překlad: Barbora Kneblová
Vazba knihy: brožovaná
Počet stran: 592
Cena: 549 Kč