Mravenci & krevety – výlet do slunné Itálie
Název knihy neodkazuje na průvodce pro mladé přírodovědce ani na podivnou kuchařku. (To by nám hrdinové příběhu tedy dali!) Jedná se o nový román Přemysla Krejčíka, který čtenáře tentokrát seznámí s poněkud nečekanou podobou některých obyvatel živočišné říše.
Nela ztratila paměť. Ví jen, že utekla odněkud, kde se jí pranic nelíbilo. I Anya utíkala před svou minulostí… Obě ženy svedla nečekaně dohromady vražda obřích mravenců žijících pod Pisou, dávné krevetí proroctví a poněkud upovídaní mořští koníci. Že to zní celé trochu ztřeštěně, možná až absurdně? Souhlasím.
Mravenci & krevety jsou mým druhým setkáním s tvorbou Přemysla Krejčíka – a i podruhé to byl zásah do černého. Když jsem se chystala psát tuhle recenzi, pohrávala jsem si s myšlenkou, že tu budu rádoby ledabyle trousit výrazy jako postmoderna, eklekticismus, symbolismus a podobně. Pak jsem ale usoudila, že by to z mé strany na vás byla tak trochu bouda, protože bych se tvářila chytřeji, než se při čtení Krejčíkových textů cítím. (Což ale nic nemění na faktu, že román rozhodně je postmodernistický i eklektický a o symboliku tu není nouze.) Protože stejně jako v případě autorovy předešlé knihy Rochus (obě jsou zasazeny do stejného prostředí), i tady musím konstatovat, že se jedná o zatraceně chytré čtení. A taky zábavné – na to nezapomínejme.
Přemysl Krejčík splétá kolem čtenářů zdařilou síť z faktů, mýtů i čiré fabulace, kterou ale za mýty vydává, a výtečné kombinace všeho zmíněného (dohledávala jsem si třeba víly z jezera Como, přiznávám). V jeho podání budete mít pocit, jako byste se procházeli po Itálii spolu s hrdiny příběhu, cítili pod nohama kamenné ulice měst a vychutnávali si dobrou silnou kávu v zapadlých uličkách – v tomto ohledu je Krejčíkův styl psaní velice sugestivní. Zároveň se mu daří nepůsobit pedantsky, když vám bude vykládat celou řadu historických či náboženských faktů, skvěle zakomponovaných do vyprávění.
Tento výkon je hodný obdivu, protože výkladových pasáží je tu opravdu velké množství, stejně jako místopisných názvů, které vám absolutně nic neřeknou, pokud nemáte Itálii důkladně prochozenou. Přesto nic z toho nepůsobí v textu otravně nebo nudně – naopak to podněcuje zvědavost a zároveň vás to vybízí k určité skepsi, co vlastně můžete a nemůžete autorovi věřit. Udržuje vás to ve střehu.
Otázkou zůstává, jak dalece se Mravenci & krevety dají číst bez znalosti autorova předchozího románu Rochus. Jistě, jde tu o něco úplně jiného, byť princip je podobný. Nicméně Anya – jedna z hlavních postav Mravenců & krevet – je také hlavní postavou v Rochovi. Zde se s ní čtenáři setkávají už po událostech z předchozí knihy, které na ni měly určitý vliv. A přestože Přemysl Krejčík vše dostatečně vysvětlil pro potřeby právě vyprávěného příběhu, myslím si, že některé situace mohou na čtenáře působit lehce zmateně (tedy nad rámec už tak záměrného matení smyslů). Také si troufám tvrdit, že na ty, kdo četli Rocha, budou mít některé scény větší dopad a dopřejí jim z knihy hlubší emocionální prožitek. Což není nic proti ničemu a ve výsledku to působí tak, že autor myslí na všechny své čtenáře. Těm, kdo ho neznají, naservíruje zajímavý příběh plný mýtů, filosofie a pohnutých lidských osudů. A zároveň pomrkává mezi řádky na ty, kdo už jsou s jeho tvorbou obeznámeni.
Mezi řádky – a někdy i vyloženě napřímo – je v knize také celá řada zajímavých myšlenek, byť často vydávaných za lehce sebeironizující proslovy vypravěče (jehož identitu ponechám prozatím v anonymitě). Najdete tu i několik celkem jasných poselství – co si z nich odnesete, to už je na vás. (Já jsem třeba docela ráda, že jsem nikdy neholdovala mořským plodům.)
Musím přiznat, že jako recenzentka nemám v oblibě psaní recenzí na knihy, které jsou vážně dobré (nebo vážně chytré). Názor na takovou knihu se totiž píše strašně těžko. A jelikož Mravenci & krevety splňují oboje – je to román dobrý i chytrý –, tak jsem si docela dlouho říkala, do čeho jsem se to zase uvrtala.
Díla Přemysla Krejčíka jsou zvláštní… hodně zvláštní, možná bych se nebála říct až divná (v tom nejlepším slova smyslu). Ale mají kouzlo, kterému když podlehnete, dostanete skvělý čtenářský zážitek. Takže rada pro vás: Podlehněte tomu kouzlu a nechte se odvézt na hřbetech krevet do krajů pitoreskně snové a leckdy značně surreální imaginace. Prózu jako je takhle u nás moc často nepotkáte a byla by škoda ji minout.
Vydal: Laser, 2025
Obálka: Tereza Novotná
Vazba: brožovaná
Počet stran: 304
Cena: 399 Kč
