Martin Štefko: Mrtví kráčí po zemi – Život v ráji
Žil byl jeden Kovboj a ten měl cíl: postřílet deset tisíc oživlých mrtvých a najít Stephena Kinga. Cíl možná šílený, ale ve světě, který se hnul a po kterém kráčí mrtví, je možné cokoliv.
S Kovbojem se čtenáři mohli seznámit už v roce 2014, kdy autor Martin Štefko poslal do světa první knihu Mrtví kráčí po zemi. Šlo o příběh zabijáka zombií, který se potuluje postapokalyptickou krajinou, snaží se přežít a najít Stephena Kinga. Do cesty se mu však připlete mladičká Em.
Příběh nové knihy Mrtví kráčí po zemi: Život v ráji Kovbojově pouti předchází (ale dle slov autora je lepší číst druhou knihu skutečně jako druhou). Zde se Kovboj na pokraji svých sil zhroutí u neznámé osady skupiny přeživších.
„Chceš dojit krávu?“
„Cože?“ vyjeknu překvapeně. První mě napadne praktika, kterou dělaj chlap a ženská v soukromí.
„Podojit krávu,“ zopakuje trpělivě.
„Jako fakt?“
„A co sis myslel? Že máme mlíko z krabic?“ (str. 83)
Jeden by si řekl, že se zombiemi už nejde vystavět originální příběh. Pravdou je, že obě knihy Martina Štefka obsahují známá klišé – zombie jsou zde zobrazovány jako nemyslící, klátící se mrtvoly, osada skupiny přeživších má pravidla, která každý nově příchozí jen tak neskousne, a nechybí ani skupinky šílenců vraždící živé. Spíše než o horor jde o akční počin z postapokalyptického světa.
Autor se však nechal do jisté míry inspirovat příběhem pistolníka Rolanda od Stephena Kinga. Sem tam na čtenáře skutečně dýchne atmosféra americké pouště, nekonečné pouti, nechybí přestřelky a všelijaké fígle, jak v nepříznivém světě přežít.
Kovboj hýří hláškami a nezapře v sobě někdejšího účetního, když například připodobňuje budování obranné strategie ke kancelářskému brainstormingu. Nejrůznějších vtipných přirovnání je v knize až až, většinou fungují. Na druhou stranu dokážou zabít erotické dusno stejně snadno jako Kovboj mozkožrouty. A milostnými úlety hlavního hrdiny nová kniha rozhodně nešetří. Až se zdá, že pokud dámy z osady nevyrabovaly veškeré zásoby antikoncepce, pouští se budou brzy potulovat desítky malých kovbojů a kovbojek (tedy za předpokladu, že některá z potencionálních matek přežije).
„Usínal jsem s nahou ženskou a probouzím se s nahým chlapem. Tím jsem já, aby bylo jasno. Sylvie zmizela. Ani nevím, kdy odešla. Ale je pryč. Nevadí. Ráno musí bejt na svým místě. Nic se neděje. Chci se v klidu nasnídat, nic neřešit. Po ostrý noci doufám v klidný ráno. Víš, co je prdel? V osadě je fakt Klid. Neříká se něco s klidem a bouří?“ (str. 165)
Hlavní hrdina se ocitá v pro něho zcela nové situaci – uprostřed komunity, do které chce i nechce zapadnout. Objevují se další celkem sympatické a rozhodně ne nekomplikované postavy, se kterými je konfrontován. Dokonce dojde i na přátelství, nějakou tu žárlivost a nešťastnou (jak jinak) lásku, což je oproti prvnímu dílu příjemné zpestření.
Drsnému příběhu odpovídá i mluva hlavních postav, která je všechno, jen ne spisovná. Sloh však zůstává v celém textu vyvážený, takže si čtenář snáze zvykne.
Obálky se stejně jako u prvního dílu ujala Tereza Šedová. Titulní kresba je výborná, možná poetičtější, ale ne tak na první pohled poutavá, jako tomu bylo u prvního dílu, je také proporčně nevyvážená, což kazí celkový dojem.
Román Mrtví kráčí po zemi: Život v ráji zaujme především čtenáře, kteří mají rádi svižný děj, heroické kousky a zápletky řešené bez zbytečného sentimentu. Akce stíhá akci, a zda přežije někdo jiný kromě Kovboje, je až do samotného konce otázkou.
Vydal: Golden Dog – Martin Štefko, 2017
Obálka: Tereza Šedová
Vazba: brožovaná
Počet stran: 239
Cena: 250 Kč
