Petr Junek: Hypnosis (Třetí velká destrukce)

„Zabil byste Hitlera, kdybyste věděl, co později spáchá?“

Takové nebo hodně podobné otázky dává svému psychologovi, doktoru Hausnerovi, tajemný pacient Richard Klain. Ten je nejprve nalezen kdesi na švédské pláži bez totožnosti, bez paměti. Až právě pod hypnózou, systematicky vedenou doktorem Hausnerem, si postupně vzpomíná na svůj předchozí život.

Popsané zážitky navždy mění doktorův pohled na svět. Prostřednictvím dialogů se čtenář spolu s ním dozvídá o Klainově hrůzostrašném dětství. Stává se svědkem zrůdných činů, ke kterým byl Klain nucen už jako malý chlapec. Každá pacientova výpověď vede k nálezům mrtvých těl, takže brzy i ti nejzarytější skeptici jsou nuceni uvěřit, že vše, co Klain v hypnóze prozrazuje, je pravda.

Pacient nechápe, proč má na okně mříže a před jeho pokojem nervózně přechází policista Schwarz. Na rozdíl od kriminalistů ještě netuší, že je podezřelý ze střelby na německé základní škole, kde zemřelo třináct dětí a dva učitelé.

Petr Junek si tentokrát ukousl pěkně velké sousto, ale zpracoval ho velmi dobře a hlavně netradičně. Hlavním hrdinou knihy je masový vrah, který se dopustil těch nejhorších zvěrstev, přesto nakonec získává svého psychologa – a nebojím se říci, že i čtenáře – na svoji stranu.

Skrze dialogy mezi lékařem a pacientem autor postupně proniká do duše zotročeného člověka, který se pokusil vzepřít sadistickému despotovi. Odhaluje jak chvíle nejhrůznější, tak i ty, které vedly k pacientovu osvobození. Sledujeme proměnu pochybujícího doktora Hausnera i zásadového policisty Schwarze, setkáváme se také s tajemnou skupinou vyšetřující paranormální jevy. Samozřejmě nesmí chybět pro autora už typické nadpřirozené bytosti a jejich svět, ovlivňující ten náš, ani věčný boj lásky proti nenávisti, kde ani jedna strana není nevinná.

I přes tíhu tématu se Hypnosis čte jedním dechem, částečně asi i proto, že asi polovinu tvoří dobře zvládnutá přímá řeč. Autor nezabředává do zbytečností, děj má spád a s přibývajícím počtem stránek čím dál víc odhaluje a šokuje. Nechybí ponurá atmosféra, jen tu a tam prozářená nepatrným plamínkem hrdinova osudového vzplanutí pro překrásnou Eset. Kromě ožehavých témat mravních, božských a politických v Hypnosis najdeme i odkazy na klasické hororové příběhy.

Petru Junkovi se podařilo napsat sice opět hodně temné, literárně však vyvážené a velmi nevšední dílo. Knihu ozvláštňují také ilustrace Kateřiny Hejdové a hlavně mimořádně povedená a zneklidňující obálka Radka Popela.

Hypnosis není kniha pro každého. Je to odvážný experiment, který se vydařil.

Vydal: Leviathan, 2016