Larry Correia: Lovci monster – Alfa
Earl Harbinger od pohledu nevypadal nijak výjimečně, prostě průměrný chlap. Ale na tom, jak se na vás díval, bylo něco výhružného, jako by se rozhodoval, jestli vás má sežrat, nebo ne. (s.52)
Každá nadpřirozená bytost musí jednou za čas přijmout nějakou tu práci pro vládu, aby se mohla dostat na seznam výjimek a získala tak právo žít. I Earl už si své odsloužil, a tak téměř nikdo netuší, že je ředitel Lovců monster s.r.o. vlkodlak. Když se mu ozve bývalý řídící důstojník s tím, že je jeho starý nepřítel Nikolaj, šílený vlkodlak z KGB proslulý svou brutalitou, v Copper Lake, okamžitě tam vyráží, aby ho zabil. Namísto obyčejné bitky s Nikolajem se však dostává do války s bytostí, která je díky amuletu prakticky nepřemožitelná. Alfou ale může být jen jeden a Earl hodlá o post vlkodlačího krále bojovat do posledního dechu.
Profesionální lovec monster Earl už toho za svůj život viděl hodně. Tentokrát však dosáhne masakr a nadpřirozené šílenství úplně nové úrovně. Za zadkem má federály, Nikolaje a mocného nepřítele, který chce posunout evoluci vlkodlaků o třídu výš. Navíc si musí dávat pozor na policistku Heather, kterou pokousal vlkodlak a stává se z ní časovaná bomba. Earl i Heather jsou si povahově podobní, oba dva jsou drsní, rázní a sympatičtí.
Americký autor Larry Correia vysvětluje pravidla nadpřirozeného světa jednoduše a srozumitelně. V tomto dílu se zaměřuje především na vlkodlaky, jejich transformaci, proces stárnutí, pudy a chutě. Výhodou proměny je vynikající zdraví a kondička, nevýhodou touha po mase a nutkání vraždit. Při porušení zákonů u vlkodlaků se objeví ÚPKM (Úřad pro kontrolu monster), lovci nebo Alfa, který se o problém postará. Děj oživuje rivalita mezi ÚPKM a LM nebo snaha podřadných lovců přebrat zakázku konkurenci.
Třetí kniha z cyklu Lovci monster volně navazuje na Vendetu a lze ji číst i bez znalosti předchozích dvou dílů. Alfa je vyprávěn ve třetí osobě z pohledu Earla, policistky Heather a několika dalších postav, mezi něž patří agenti Stark a Mosher, Nikolaj či dlouhou dobu záhadný nepřítel. Přes sto let starý vlkodlak Earl přišel kvůli požírači duší o hodně svých vzpomínek, a tak se rozhodl sepsat své paměti. Většina kapitol tedy začíná zápisem z kronik a čtenář se dozvídá o jeho sebevražedných pokusech, vlivu Měsíce na proměnu i to, jak se stal Alfou. Autor v průběhu děje připomíná, co se stalo v předchozích dílech včetně dopadu na současnou situaci či jedince.
Larry Correia propracoval charakter postav od gest a zvyků, až po minulost, kterou porovnává se současností, a upozorňuje na duševní rozvoj dotyčného, nově nabyté zkušenosti nebo změnu vzhledu. Okolí popisuje stručněji, ale stačí k utvoření představy o dané osobě či místě. Protagonisté mají svou specifickou mluvu, někdo mluví hovorově a vulgárně, další kultivovaně, jiný pronáší slova v rodné řeči či s přízvukem.
Městská fantasy je napěchovaná akčními scénami a černým humorem. Autor nešetří nadsázkou a ironií, v příběhu využívá magii a legendy. Děj ubíhá svižným tempem. Krev teče proudem, násilí se stupňuje a mrtvol přibývá, proto knihu nedoporučuji čtenářům se slabším žaludkem. Příběhu dominuje temnější atmosféra, přesto v něm najdeme i na špetku romantiky. Kniha se jistě bude líbit příznivcům Krvavé čepele od Marcuse Pelegrimase, série Vampire files od P. N. Elroda nebo Úžasné Zeměplochy od Terryho Pratchetta.
Vydal: Fantom Print; 2013
Už mám taky přečteno a líbilo se mi to snad víc než Vendeta. Earl je prostě zajímavá postava, takže ty jeho vzpomínky na začátku každé kapitoly vůbec nerušily ani nezdržovaly, ale naopak hlouběji prokreslovaly jeho charakter.
Přesně. Líbí se mi způsob jeho uvažování. V tom baru, jak dumal nad tím, jestli má servírce říct, že kouří ze zdravotních důvodů, aby potlačil nutkání povraždit všechy lidi v baru :D Mohla jsem se potrhat smíchy.
A taky se mi jako „ženský prvek“ víc zamlouvala Heather než Julie. Doufám, že se v některém z dalších dílů objeví.
Ne, nebudu si číst recenzi. Ne, nebudu si číst diskuzi k recenci. Počkám si na Palmknihy. :)
Já si recenze čtu, než se rozhodnu si knihu přečíst či koupit, od toho přece jsou, ne?
Nečtu je předem jen v případě, že se to sama chystám recenzovat. Ale tohle už mám zrecenzováno :)
Tak tady na 100% vím, že si to koupím, tak se nechci připravit o žádný případný překvápko. :)