Sestřenky Andrzeje Pilipiuka
Monika Stěpankovic, Stanislava Krušewská a Kateřina Krušewská jsou hlavními postavami trilogie Andrzeje Pilipiuka Sestřenky. Příběh, ožívající na stránkách knih o třech silných ženách z různých časových období, oslavuje život v jeho nejrůznějších podobách. Lehce humorná fantasy kouzelně propojuje současný svět s minulým skrze postavy, o kterých vypráví. Hlavním námětem se stal kámen mudrců a jeho schopnost prodloužit život a proměnit olovo ve zlato.
Monika Stěpankovic zastupuje v Sestřenkách roli nejstarší a zároveň nejmladší členky spolku. Přes tisíc let stará upírka, která má tělo šestnáctileté dívky, myšlení lovce a způsoby princezny, studuje v Krakově na soukromém Lyceu pro mladé dívky. Snaží se zde odpočinout od věčného utíkání a bojů. Na případu Moniky vidíme, že v mladém těle je mladý duch, protože Monika se většinu času chová na svůj věk. Možná je sečtělejší a uvědomělejší než její spolužačky, ale pořád hraje svou roli mladé dívky. Jen občas se projeví její stáří a léty nasbíraná zkušenost a moudrost.
Stejnou školu si pro své působení vybrala i Stanislava Krušewská, alchymistka, hledající svého mistra Michala Sedzivoje, aby dostala další dávku kamene mudrců a mohla si prodloužit život. Čtyři sta let života sice není málo, ale není to ani nijak moc pro zvídavou ženu. Stáňa si užívá života, ale cítí povinnost světu vracet, co dostala, a výchova dívek jí přijde jako dobrá cesta. Jako učitelka je přísná, ale žákyněmi velmi oblíbená. Její kolegové ji ale moc rádi nemají. Nadšení pro učení planoucí z mladé dámy a schopnost se s dívkami domluvit není u kolegů vítané. Nejhůř přivyká nové době, radši by se proháněla na koni se šavlí a rovnala nevolníky. Feudalismus považuje za mnohem lepší formu vlády.
Agentka Kateřina Krušewská pracuje v CBS na databázi, která shromažďuje a prohledává obrovské množství fotografií podle zadaných kritérií. Jeden obraz a rodinná historka jí nedá spát, a tak prohledává databáze a hledá ženu, co vypadá už čtyři sta let stejně. Podaří se jí najít Stanislavu a stane se učitelkou ve stejném Lyceu. Práci pro tajnou službu musí opustit, ono se nevyplácí hledat špínu na politiky. Kateřina dodává trojici moderní pohled na svět a schopnost používat nové technologie. Je pro ni mnohem těší srovnat se se zázraky alchymie a dlouhověkosti. Přece jen je jejím bohem spíš věda.
Příběh je zasazen do současného světa, většina dějů se odehrává v Krakově. V příbězích se zajímavě protínají světy hrdinek, a tak jsou vedle sebe postaveny alchymie s informatikou, kalašnikov vedle dýky z bulatové oceli a čaj chutná lépe, vaří-li se v samovaru. Autor při psaní vycházel ze slovanských pověstí a mýtů.
Děj se skládá z příběhů jednotlivých postav a postupně se propojuje do většího celku. Jednotlivé menší linie někdy zůstávají otevřené nebo opuštěné. Ve třetím díle Dědičky autor provedl drobnou změnu ve struktuře psaní, linie zůstávají jen tři a běží více méně vedle sebe, nedochází tu tolik k jejich proplétání.
Série se sice řadí spíše mezi literaturu pro mládež, ale snadno si najde cestu i ke starším čtenářům, kteří docení odlišný styl i jazyk. Ti, co si oblíbili autorova Jakuba Vandrovce, si najdou cestu i k tomuto trochu vážnějšímu dílu.
Jednotlivé díly trilogie jsou ukončené. První a druhý díl na sebe přímo navazují, ale druhý díl se dá číst i bez znalosti dílu prvního. Přesto bych doporučovala číst je postupně, jak byly napsány. Třetí díl od předchozích dvou lehce vybočuje, stojí samostatně a struktura psaní se lehce změnila. Dědičky bych označila za nejslabší, přestože se stále dobře čtou a čtenáře neurazí. Konec třetího dílu vyzýval k pokračování, kterého se ale nedočkal.
Sestřenky (2005; Kuzinky 2003)
Stanislavě dochází kámen mudrců a potřebuje najít svého bývalého mistra Michala Sedzivoje, aby mohli vytvořit zásobu kamene na další léta. Kateřina se svým přístupem do databáze CBS jí v tom zdatně pomáhá, kde selžou staré metody, nastoupí nové. Monika taky přiloží ruku k dílu, lovit se za léta upířího života naučila dobře. Lov a pátrání k sobě nemají daleko.
Stanislava není jediný žák mistra Sedzivoje, kterému dochází kámen mudrců. Jenže každému nestačí jeho dávka kamene mudrců, dlouhý život není jediné, co nabízí, a touha po zlatu zaslepila nejedny oči. Do nebezpečí se tak dostává nejen Stanislava, ale i její přátelé a mistr Sedzivoj.
Princezna (2010; Księżniczka 2004)
Vyskytují-li se někde upíři, najdou se brzy i lovci upírů. Princezna Monika se ocitá v nebezpečí života. Její kamarádky na tom nejsou o mnoho lépe, alchymisté mají také své nepřátele. Těmi je Bratrstvo druhé stezky, které chce získat tajemství kamene mudrců. Sami sice umí získat zlato z olova, ale dlouhý život si nezajistí a na přeměnu potřebují oběti a to není zrovna pěkná cesta.
Dědičky (2012; Dziedziczki 2005)
Po mnoha letech nastal čas, aby se statek Krušewských vrátil do rukou právoplatných majitelek. Jenže idylku budování sídla ruší podivné chování Moniky. Dobře vychovaná mladá dáma se chová lascivně a nemá daleko k násilí. Lovci upírů hledají tajemného Architekta a Bratrstvo druhé cesty se snaží vytlouct z mistra Sedzivoje návod na přípravu kamene mudrců.
Polský spisovatel Andrzej Pilipiuk píše převážně fantasy literaturu. Vystudoval archeologii, mezi jeho zájmy patří numismatika, turistika a literatura. Debutoval v roce 1996 povídkou Hyena, která otevřela cyklus příběhů o Jakubu Vandrovcovi. Jakub Vandrovec, rodák z Vojslavic, ač samouk, alkoholik a negramotný vesničan, patří mezi nejlepší exorcisty v zemi. V roce 2003 dostal za Sestřenky cenu Janusze Zajdela.
Česky vydalo nakladatelství Laser-books.
Recenze:
Sestřenky
Princezna
Dědičky
Původně vydáno na webu časopisu XB-1.