Melissa de la Cruz: Krvavý karneval

V prvním díle Modrá krev jsme poznali patnáctiletou dívku Schuyler žijící v současném New Yorku, která svým rodem patří mezi upírskou smetánku. Ve Výboru pro krevní banky (tajném spolku modrokrevných) je zasvěcena do nového světa a zjišťuje pravdu jak o sobě, tak o svých spolužácích. Při pátrání po nepřátelích modrokrevných se zamiluje do Jacka, který je v jednu chvíli neskutečně milý a vzápětí odtažitý.

Studentka Schuyler Van Alenová pátrá po informacích týkající se odvěkých nepřátel modrokrevných, kteří vraždí mladé upíry. A jelikož nikdo nechce věřit, že se stříbrokrevní vrátili, je na to sama. Dle rad své nedávno zesnulé babičky se vydává s kamarádem Oliverem do Itálie, kde se snaží najít svého dědečka, který by jí mohl pomoct porozumět tomu, co se děje.

Schuylerina spolužačka Mimi Forceová je zabraná do přípravy na největší párty roku – Čtyřstovkového bálu, kam mají přístup pouze modrokrevní. Prohnaná a povrchní Mimi se rozhodne udělat z tohoto večera nezapomenutelný zážitek, a tak uspořádá after-party, kam budou pozváni pouze ti správní lidé.

Schuyleřiny city k Jackovi jsou stále silné, ale snaží se to skrývat. Začíná však pociťovat touhu pořídit si lidského dárce a všechny její instinkty ji nabádají, aby se zaměřila na Olivera. Přestože jsou kamarádi od dětství, nyní se jejich vztah začne pozvolna měnit. Schuyler si uvědomuje, že je Oliver hezký chlapec a začíná ho vnímat jako muže. Mladičká upírka si projde několika zkouškami a novými zkušenostmi, z nichž některé jí dodají sílu a jiné nejistotu. Nakonec ji čeká největší výzva v podobě Forceyovy rodiny.

Oliver je Schuyleřin nejlepší kamarád a zároveň lidský Průvodce. Podporuje ji téměř ve všech bláznivinách, i když kvůli tomu občas sám trpí. Jeho milá povaha a potřeba ochraňovat Schuyler nemá nic společného s jeho povinnostmi Průvodce, ale s city vůči mladičké upírce.

Bliss mi připadá z celé sebranky modrokrevných upírů jako jedna z těch normálnější, a to i přes její výpadky paměti a přátelství s novým studentem Kingsleyem Martinem. Dokáže soucítit s druhými, a přes svou skvěle se rozvíjející kariéru modelky není namyšlená.

Závistivá Mimi se zmítá v nejistotě, ale přesto jde tvrdě za svým. Jejím hlavním cílem je získat Jacka pro sebe, i kdyby měla jít přes mrtvoly. Mimi umí mistrně klamat nejen okolí, ale i sama sebe. Jestliže se jí něco nelíbí, odmítá uznat, že se to stalo, a okázale danou věc ignoruje. Ohledně její postavy se dočkáme velkého finále, ale co jiného od ní také čekat, že?

Jack se vnitřně zmítá rozporuplnými pocity vůči Schuyler a své sestře Mimi. Jejich starý zvyk mluvení beze slov za pomoci posílání myšlenek tomu druhému je jakýmsi druhem telepatie a zároveň ukazuje na jejich pevné pouto. Vzpomínky na minulé životy udržují čtenáře v nejistotě ohledně jejich budoucího vztahu. Ačkoliv jsou sourozenci, u upírů vše probíhá jinak a rodinné vazby ani společná DNA by jim nezabránila v milostném vztahu, pokud by se rozhodli stát se párem. Částečně nám toto téma vysvětlila autorka již v prvním díle a znovu jej připomíná.

Nadpřirozené nápovědy při hledání Schuyleřina dědečka v Benátkách jsou poutavě popsány, i když se většinou jedná pouze o souhru náhod. Autorka se rozhodla dobře, když věnovala Lawrencovi dostatek prostoru. V porovnání s babičkou konečně Schuyler získala příbuzného, který o ni jeví zájem. Lekce ohledně používání upířích schopností jsou osvěžující, čtenář díky tomu pochopí princip fungování upířích schopností a reflexů.

Americká autorka Melissa de la Cruz vypráví příběh ve třetí osobě, a to z pohledu Schuylar, Mimi a Bliss. Přechody z postavy na postavu nejsou zmatené a dobře navazují, takže čtenáři nečiní problém se zorientovat. Dojde na temnou magii i vyšetřování, problémy se spolužáky a módními trendy včetně modelingu, se zamilovanými teenagery, ale i na zpytování svědomí, touhu po pomstě či naopak obětavost. Krvavý karneval postrádá pořádnou dávku napětí a akčních scén a charaktery hlavních hrdinek jsou málo propracované. Příběh je psán ve vážnějším duchu, vykazuje prvky romantiky a detektivky, dokonce dojde i k několika útokům a občas na nějaké to zabití, ale není to nic, z čeho by se slabším povahám zvedal žaludek.

Krvavý karneval se mi zdá o poznání lepší, než díl první, ale i tak nám zůstává spousta nedokončených záležitostí a nakousnutých témat. Na konci knihy má čtenář nutkání otočit na další stránku a pokračovat v četbě, leč bohužel… bude si muset počkat na pokračování. Pokud jste tedy milovníky fantasy příběhů ze středních škol, tato kniha pro vás jistě bude dobrou volbou.

Vydal: BBart; 2011