J. R. Ward : Nespoutaný milenec

Jane Whitcombové předpověděla budoucnost rozbitá skříňka přání. A že skříňka měla pravdu, to si Jane uvědomila až o dvacet let později…

Již popáté se vracíme do Caldwellu poblíž New Yorku, kde Bratrstvo černé dýky bojuje s bezduchými a ochraňuje tak svou upíří rasu. Po smrti svého vůdce, pana X, se bezduší stáhli a připravují se na odvetu. Bratrstvo tak má chvíli čas vyřešit si své vnitropolitické problémy.

Na Vishouse, člena Bratrstva, je při lovu na bezduché spáchán atentát. S četnými zraněními  je převezen do nemocnice a operován lékařkou Jane Whitcombovou. Vishousovi se sice dostane výborné lékařské péče, ale zároveň se ocitne v ohrožení, a to nejen on kvůli blížícímu se svítání, ale i celá upírská rasa, jelikož snímky jeho šestikomorového srdce lékaře z nemocnice více než zaujmou. Bratři se tedy pro Vishouse rozhodnou vyrazit. Nepočítají ovšem s tím, že si kromě V odnesou z nemocnice ještě jeden velmi naštvaný a prskající balíček – doktorku Jane.

„Jestli se ke mně přiblížíte,“ řekla ochraptěle, „vymyslím nějaký způsob, jak vám ublížit. Patrně nijak moc, ale něco vám udělám. Je to jasné? Nechte mě, sakra, na pokoji.“
Opřel se pažemi o postel a svěsil hlavu. Byl úplně vykolejený, když naslouchal neslyšenému zvuku jejích slz. Radši by se nechal mlátit kladivem.
Tohle způsobil on.
Zčistajasna se k němu otočila na patě a zhluboka se nadechla. Kromě červených ráfků kolem očí by vůbec neuhádl, že byla rozčilená. „Fajn. Budete jíst sám, nebo vážně potřebujete pomoct s příborem?“
Vishous zamrkal.
Jsem zamilovaný, napadlo Vishouse, když se na ni díval. Já jsem se prostě zamiloval. (s. 186-187)

 
Pomalu se rozvíjí příběh Vishouse, bojovníka obdařeného ničivou silou a vizemi o budoucnosti, jenž vyrostl ve vojenském táboře kdesi v lesích střední Evropy, v táboře, jemuž tvrdou, násilnickou rukou vládl jeho otec Bloodletter, a Jane, primářky traumatologie, odbornice v oblasti kardiologie, kterou pronásledují smutné vzpomínky na smrt sestry a dětství mezi chladnými zdi rodinného domu, v němž snad nikdy nezazněl smích a slova lásky.

Zpočátku se zdá, že sledujeme klasickou romanci „chlapec potká dívku, chlapec a dívka se zamilují, chlapec a dívka se vezmou“, jakou jsme mohli vidět v prvních dvou dílech série. Již po několika kapitolách je však jasné, že tento příběh bude mnohem složitější. Přicházejí nové postavy, nová dramata, nové osudy, které pořádně zamíchají plány jednotlivých bojovníků a čtenáře tak vtáhnou do příběhu ještě více.

Oproti předchozím dílům bylo velmi osvěžující, že se tu tolik neobjevují bezduší. Ti se po smrti pana X stáhli do ústraní a sbírají zbytky sil na další boj proti Bratrstvu. Abych řekla pravdu, nechyběli mi. Spíše jsem jejich nepřítomnost – i když sem tam svou hlavu vystrčili – přivítala.

Otevírá se před námi příběh plný temných citů, duchů minulosti, syrové vášně, ryzí nenávisti, pevných přátelství i drsného sexu. Možná ne každý čtenář překousne erotickou stránku knihy. Vishous si v ložnici nepotrpí na romantiku, ale libuje si v sado-maso hrátkách, které jsou zde vyjeveny ještě ostřeji a syrověji, než v předchozím díle. Příběhy už nejsou jen pouhými romancemi, oddechovou četbou na večer pod lampou, kde hlavní hrdiny jen vystřídali neohrožení, nádherní upíří bojovníci.

Pokud je dobrou knihou ta, která vám nedá spát, u které toužíte po otočení na další stránku, u které pláčete radostí i zármutkem, u které nedýcháte napětím, pak mohu říct, že tato kniha není jen dobrá. Je výjimečná. Svou syrovostí, vášní i drsným závěrem. Takže pokud jste se pročetli příběhy Wratha, Rhage, Zsadista i Butche, spletité životní osudy Vishouse vás pohltí a nepustí.

Nakladatelství Baronet bych pak chtěla poděkovat nejen za recenzní výtisk, ale také za to, že na žádost čtenářů změnili obálku. Oproti původnímu návrhu je to rozhodně změna k lepšímu. Děkuji vám.

Vydal: Baronet; 2011