Scott Westerfeld – Leviatan

Armáda nebezpečně vyhlížejících válečných strojů se nezastavitelně řítí vaším směrem, utíkat nemá smysl, před posledním výkřikem moderní techniky se zkrátka a dobře nikde neschováte. Zachránit vás může jedině zázrak…a ten se čirou náhodou, bez jakéhokoliv božího zásahu, stane. Otočíte se za nelidským zvukem a na obloze za vámi spatříte něco, co vzdáleně připomíná vzducholoď. To něco je tvořeno spletí mnoha tvorů, největší nosnou sílu však zajišťuje obrovský kytovec. Na boku „lodi“ se skví jméno nejvznešenější  – Leviatan.

 

Náboženství znalým vytane na mysl Starý zákon, kde se o této biblické mořské příšeře píše, avšak po staletí vývoje jazyka toto pojmenování zevšednělo a dnes v hebrejštině značí obyčejnou velrybu. Autor knihy, Scott Westerfeld, vytvořil svět, kde se i „obyčejná velryba“ stává tak neobyčejnou, jak jen to jde. Prakticky vše je zde v porovnání s naším světem tak odlišné, a přitom neskutečně poutavé…

Na pozadí politického konfliktu a začínající války evropských mocností sledujeme životní cestu dvou mladých lidí, jejichž pouť steampunkovým světem na přelomu století není jednoduchá, neobejde se bez konfliktů a o život bojují takřka denně. Při této příležitosti se nezdráhám upozornit čtenáře, že kniha je klasifikována jakožto četba pro mládež, čemuž odpovídá složitost děje a příběhu. Sledujeme v něm pouť dvou neznámých lidí, kteří spolu nemají naprosto nic společného, jak by taky mohli, když jeden z hrdinů je osiřelý rakouský dědic trůnu a druhá hrdinka britská nadějná a ambiciózní pilotka. Spojí je až shoda náhod a především cesta, kterou podniká každý z nich nezávisle na tom druhém.

Obě linie mají zhruba do půlky knihy jako hlavní myšlenku cestování (útěk, tajná mise), na pozadí se však rýsují další plány, které jsou nám ale prozatím utajeny. Musíme se tak spokojit s myšlenkovými pochody životem neošlehaného chlapce a přidrzlé dívky, s nimiž jsem ne vždy souhlasil. Autor dává možnost sympatizovat s jednou či druhou postavou, obě jsou přitom rozdílné, jejich chování mi ale nepřišlo vždy takové, jaké by mělo být. Moralitu v knize zhodnotíte sami, ale nepředpokládám, že kdyby šestnáctiletý kluk s čistým svědomím zabil svého prvního člověka, vezme to na lehkou váhu, či spíše to hodí za hlavu. Podobných momentů je tam více a mírně ubírají na realitě, ale je to omluvitelné zejména proto, že myšlenky rozlišující dobro a zlo v knize zpočátku víceméně nehrají roli.

Pro staršího čtenáře příběh už nebude tak podstatný, po myšlenkové či dějové stránce se nedá srovnávat s velikány typu Duna od Herberta nebo Rtuť od Stephensona, jedno se ale autorovi upřít nedá – geniálním způsobem do knihy promítl svět, který u nás a potažmo i ve světě nemá příliš velké zastoupení, byť není neznámý. Steampunkových knih je žalostně málo a Westerfeld dokázal z té nepřeberné škály možností a nápadů vytěžit maximum. Mechanické stroje připomající Mechwarriors nebo Hvězdné války stojí proti Darwinovým kříženým a šlechtěným tvorům a je pouze na vás, na jakou stranu se přikloníte. A aby toho nebylo málo, kniha je doplněna ilustracemi nanejvýš povedenými a věrnými, bez nadsázky mohu prohlásit, že hezčí obrázky jsem v knize dlouho neviděl.

Leviatan je četba pro každého, nezáleží na věku, pohlaví ani stylu, své čtenáře si u nás bezpochyby najde, a bude-li autor přizpůsobovat myšlenky a příběh postupnému vývoji postav, mohlo by dílo na steampunkovém poli uspět bez problémů. Kniha vychází zítra, 7. 3., a pokud máte tento industriální svět aspoň trochu rádi, je pro vás Leviatan nutností.

Závěrem děkuji Knižnímu klubu za poskytnutí recenzního výtisku.