Anne Bishopová: Královna Temnoty

Třetí díl trilogie Černých drahokamů nás opět zavádí do temné říše Kaeleer, kde vládne mladá Čarodějka. Lidé čisté krve se ocitají na prahu války mezi říšemi. Co spatřila královna Arachny ve své pavučině?

Nejvyšší kněžka Dorothea se spolu se svou rádkyní, mocichtivou démonkou Hekatah, snaží zatáhnout říši Terreille do války proti Kaeleeru. Aby získala podporu lidu čisté krve, veřejně obviní Saetana ze všeho zlého, co se v Terreille děje. Vyzývá královny všech teritorií ke společnému boji proti tomuto nepříteli, který chce zničit čistou krev v Terreille, a proti jeho dvěma synům, s nimiž v Kaeleeru vládne.

Královna Chaillotu Alexandra se po letech dozvídá pravdu o léčebně Šípov, kam posílala svou malou vnučku Jaenelle, její svědomí je však kupodivu čisté. Větší starost má o Wilhelminu, která se rozhodla odejít do Kaeleeru za Jaenelle. Chce ji najít a přivést zpátky, což vyhovuje plánům Dorothey, jež se stále snaží získat a ovládat Jaenelle. Ani pro jednu stranu to však nebude příjemné setkání.

Po pěti letech pátrání a čekání konečně Lucivar naráží na trhu sluhů v Malé Terreille na svého bratra Daemona. Přiváží ho do Sídla Sa Diablo, kde na něj čeká jeho otec, ale hlavně Jaenelle. Daemon už málem přestal doufat, že žije. Oba se setkání bojí, neví, co čekat po třinácti letech jeden od druhého.

„Daemone.“
Tenhle hluboký hlas si také pamatoval. Slyšel ho a připadalo mu, že zní pobaveně. Dříve ho slýchával plný zuřivosti a zběsilé síly. Slýchával ho zastřený a vyčerpaný. Slýchával ho, jak ho prosí, aby se na něj napojil, aby přijal pomoc a sílu, kterou mu nabízel.
Pomalu se otočil a zíral na Saetana. Prince Temnoty. Nejvyššího pána Pekla. Svého otce. (str. 92)

Nákaza morálního úpadku se spolu s lidmi stěhuje z Terreille do Kaeleeru a stěhují se tam i armády.  Útok na Kaeleer na sebe nenechá dlouho čekat a lidé v říši umírají. Čarodějka se musí odhodlat ke konečnému vypořádání se se zlem, zabít jen dvě intrikující čarodějky Dorotheu a Hekatah by nepomohlo. Nemá strach, že by na to nestačila, právě naopak, obává se, že při uvolnění síly ze svých drahokamů by mohla zabít vše živé. Musí najít způsob, jak oddělit dobré a zlé. Daemon je ochoten Jaenelle pomoci s čímkoliv, i obětovat důvěru a lásku svých nejbližších. Bude to však dost?

Jak se od závěrečného dílu trilogie dá očekávat, příběh po chvíli štěstí, způsobené návratem ztraceného syna k rodině, graduje do závěrečné bitvy o všechno. Ve válce je dovoleno mnohé a zejména scény Sadistova šíleného řádění v Dorotheině vojenském táboře jsou hodně drsné. Na druhou stranu i ve válce si autorka neodpustila sentimentální odbočku se záchranou malé holčičky obrovským kocourem. Není mi úplně jasné, zda tyhle scény autorka staví do jednoho vyprávění schválně, aby v růžových pohádkových vodách o to více šokovala.

Do romantické fantasy mi připadají některé scény příliš tvrdé. Nevadilo by mi, kdyby takto bylo pojato celé vyprávění, ale působí to spíš jako výstřelky. Podobně používání vulgarismů. Občas mi to připadá, že čtu vyprávění pro dva typy čtenářů. Někdy bych neváhala knihu doporučit své  babičce, jak je to krásně poetické a růžové (scény Jeanelle/Damon), a pak následují pasáže, za které by se nemusel stydět autor krvavých hororů. Není to jen věc tohoto dílu, opakuje se to v celé trilogii.

Čtenáři předchozích dvou dílů by si přesto neměli nechat závěr trilogie ujít. Autorka píše stejně poutavě, vyhrává si především s dialogovými pasážemi, které zvládá výtečně. Drobné hádky a pošťuchování mezi ústřední čtveřicí příběh projasňují a odlehčují tak jinak ponurou atmosféru.

Pokud se vám první dva díl líbily stejně jako mně a máte pocit, že hlavní hrdiny nemůžete jen tak vymazat z paměti či srdce, vrhněte se na závěrečný díl trilogi a vězte, že autorka napsala už pět volných pokračování, odehrávajících se ve stejném světě lidu čisté krve, i když s jinými hlavními hrdiny.

Vydal: Triton; 2010